Předvolební debata z Krásné: Praktikům se ordinace na vesnici, kde žije několik stovek lidí, nevyplatí

Nahrávám video

Poslední předvolební debata z malých obcí tentokrát divákům představila Krásnou na Chebsku, která vyhrála v anketě o Vesnici roku 2015. Diskuse se věnovala jak nezaměstnanosti a dostupnosti pracovních míst v regionu, tak zdravotní péči. V obou tématech hraje důležitou roli státní hranice a blízkost Německa, Krásná je totiž nejzápadnější obcí v Česku.

Podle starosty Krásné Luboše Pokorného teď obec plánuje výstavbu komunitního domu seniorů, přičemž by mělo vzniknout 25 nových bytů. „Dalším naším plánem je revitalizace vodních ploch, také se snažíme vybudovat ubytovací apartmány pro turisty – tím, že jsme nejzápadnější obcí v Česku, o nás turisté mají zájem, ale chybí nám ubytovací kapacity,“ uvedl starosta v předvolební diskusi ČT.

Ačkoliv je Krásná pohledem z Prahy velice odlehlá, tak se lidé podle Pokorného nestěhují pryč. A když odejdou třeba za studiem, tak se vrací.

V tom je ale obec v rámci kraje netypická: „V příhraničí se stále setkáváme zejména u mladší generace s tím, že když míří za vzděláním, tak v drtivé většině mimo Karlovarský kraj – a existují studie, že se jich zpátky vrací minimum, kolem 20 procent,“ upozorňoval v předvolební debatě Miroslav Plevný, který byl děkanem na ekonomické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. To se pak projevuje v tom, že obyvatel ubývá a populace stárne, což s sebou přináší další problémy.

Malé obce často nemají na investice

Podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi Martina Šimáčka je pak důležité, aby byla obec dobře spravována a reagovala na vznikající problémy: „Nemá cenu čekat, že řešení přijde shůry, starosta musí říct: Mám tu problém, jsem připravený ho řešit. Ale pokud si neví stoprocentně rady, může požádat někoho zvenku, aby přijel a pomohl.“

Zejména malé obce v Česku mají podle Šimáčka problém s rozpočtovým určením daní a malými přijmy, aby zabezpečily nějaké investice. „Je to součást problémů vnitřních a vnějších periferií, kde jsou příležitosti, zdroje i lidský kapitál omezené a odkud zejména vzdělaní lidé odcházejí za prací.“ Pak je podle něj důležité, aby obec aktivně získala peníze v rámci různých projektů a žádostí o dotace.

Starosta Luboš Pokorný
Zdroj: ČT24

Ostatně starosta Krásné si v předvolební debatě pochvaloval spolupráci s krajem i s ministerstvy pro místní rozvoj a také resortem zemědělství: „Přes státní zemědělský intervenční fond se nám podařilo získat řadu prostředků na změnu naší obce,“ dodává Luboš Pokorný.

Děti chudých rodičů u nás většinou končí podobně

Zmínil, že mezi plány patří i vybudování základní školy, v Krásné je zatím jen mateřská škola. Co se týče vzdělávání, tak má Karlovarský kraj jako celek co dohánět. Spolu se sousedním Ústeckým krajem má totiž nejhorší strukturu, co se týče vzdělanosti. A nekvalitní vzdělání úzce souvisí se sociálním vyloučením:

„Existují data, podle kterých je Česko zemí nejvíc postiženou opakováním chudoby v důsledku špatného vzdělávání. To znamená – pokud se u nás dítě narodí do domácnosti nízkopříjmových rodičů, lidí sociálně vyloučených, tak je nejvyšší pravděpodobnost ze všech zemí v Evropě, že se to znovu zopakuje,“ upozorňoval ve vysílání ČT24 Martin Šimáček.

Podle něj pak většina takových dětí ukončí vzdělání maximálně výučním listem, významná část ale dokončí jen základní školu.

V obecenstvu zasedli místní občané
Zdroj: ČT24

Konkrétně v Krásné ale problém se sociálním vyloučením u dětí řešit nemusí. Podle ředitelky místní mateřské školky Věry Veselé bylo v obci před několika lety jedno takové dítě. „Celý region se otevírá. Velkou roli hraje blízkost Německa a dostupná práce, která je ohodnocena daleko lépe než u nás. My máme od roku 2012 spolupráci s německou mateřskou školou v Adorfu a je to intenzivní spolupráce, kdy se děti i učitelé navštěvují, společně si hrají a zdokonalují se v jazyce.“

Právě jazyková vybavenost a znalost němčiny bude hrát podle Miroslava Plevného důležitou roli v odbourávání sociálního vyloučení. Ve školách se sice obecně jako hlavní jazyk vyučuje angličtina, což je podle něj dobře. „Ale speciálně v těch regionech, jako je Karlovarský kraj, by měl být dáván velice silný důraz na němčinu, aby se obě strany byly schopné domluvit. Je paradoxní, že se setkávám z německé strany z podnikatelské sféry s lidmi, kteří se velice intenzivně učí česky.“

Z vesnic je to daleko i k lékaři: V Krásné musí do Aše či do Chebu

Vedle vzdělávání je důležitou součástí života na malých obcích také dostupná zdravotní péče. Speciálně Karlovarský kraj má tu velkou nevýhodu, že leží doslova na dohled od německých hranic. A právě k západním sousedům řada českých lékařů odchází za lepším výdělkem.

„Zatím je lékařů dost, ale jejich věkový průměr je vysoký – tady na Ašsku je to asi 63,5 roku u praktických lékařů pro dospělé,“ uvedl starosta Krásné Luboš Pokorný. Ačkoliv přímo v obci mají dva lékaři trvalé bydliště, tak místní musí do ordinací k praktickému lékaři do sousední Aše, případně do Chebu. Obec proto před čtyřmi lety zřídila senior bus, který starší občany pravidelně sváží do Aše k lékaři, ale třeba i za nákupy. 

Ordinace praktické lékařky
Zdroj: ČT24

Podle místostarosty Krásné Ferdinanda Paprska není ani tak problém s dostupností praktických lékařů či zubařů, ale s nedostatkem specialistů. „Po revoluci tady fungovali specialisté v ordinacích, byť třeba jen některé dny v týdnu. Ale to už u některých oborů úplně přestalo a u některých se dokonce hovoří, že by měly skončit. Třeba diabetici musí dojíždět k lékaři do 25 kilometrů vzdáleného Chebu. Většinou to jsou starší lidé a ta cesta do Chebu je na celý den.“ Kromě toho je podle Paprska problémem i lékařská pohotovost, která o víkendech funguje jen přes den.

Nalákat lékaře do menších měst už není jen otázka peněz

Řada obyvatel menších obcí ale musí i k praktickému lékaři podstatně dál. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v předvolební debatě upozorňoval, že nedostatek lékařů nejen v malých obcích není ani tak záležitost finanční: „Už je to i otázka větších měst, kdy má lékař poměrně slušný příjem a chce si v odpoledním čase užít života a chce mít nějaké vyžití. Ale samozřejmě: čím menší obec, tím je větší riziko, že výdobytky současné doby tam nebudou takové, jaké si představuje.“

Podle Prymuly se ukazuje, že bez opravdu dramatických motivačních programů a bez dostatečné kvality života v té dané obci tam lékaře nedostanete. „Obec Krásná má necelých 600 obyvatel, ale to se praktický lékař neuživí. On potřebuje zhruba 2000–2500 osob, přestože jsou dotační programy.“

I ministerstvo zdravotnictví nabízí různou podporu do odlehlých oblastí: „V případě stomatologů je to 1,2 milionu, pokud ten lékař půjde do takové lokality, u praktických lékařů je to částka kolem půl milionu,“ dodal Prymula. 

S nedostatkem lékařů bojuje i Karlovarská krajská nemocnice, proto si vypomáhá projektem Ukrajina, kdy k nám přichází personál nemocnic z Východu. Proti němu ovšem vystupuje Česká lékařská komora. S nedostatkem personálu zápasí i karlovarská záchranná služba: „Samozřejmě je handicapem to, že celý Karlovarský kraj leží v pohraničí a že nemáme fakultní nemocnici,“ uvedl šéf karlovarské záchranky Jiří Smetana.

Nové zaměstnance se záchranka snaží získávat inzercí, na sociálních sítích i prostřednictvím osobních kontaktů: „Teď k nám přišlo několik mladých lékařů z plzeňské fakulty. Jednoho z nich jsem se ptal, co by mladé lékaře přivedlo do našeho kraje. Objevily se tam i lepší platové podmínky, ale zdaleka to nebyla nejdůležitější podmínka. Poměrně výraznou roli hraje možnost dalšího vzdělávání, konkrétně u nás by pomohlo, kdyby měla karlovarská nemocnice akreditaci v oboru urgentní medicína. Jestliže mladý lékař po ukončení fakulty zůstává v Plzni, kde stráví prvních 2,5 roku své kariéry, tak je velká šance, že tam zapustí kořeny, najde si partnerku a už se mu sem nebude chtít,“ upozorňoval v předvolební debatě Smetana.

  • Diskuse z Krásné je pátá ze šesti debat České televize před komunálními volbami. Střídavě se v nich představují kandidáti ze tří největších měst a tří obcí, které v uplynulých třech letech získaly titul Vesnice roku. Debaty se konají vždy v úterý a ve čtvrtek. První debata se odehrála 13. září v Heřmanově, o dva dny později následovala debata z Ostravy. Další týden zavítaly kamery do Kašavy a ve čtvrtek 20. září odvysílala ČT24 předvolební debatu z Brna. Po diskusi v Krásné uzavře celou sérii předvolební diskuse z Prahy ve čtvrtek 27. Září. V předvečer voleb zařadí Česká televize do programu Volební finále s devíti zástupci politických stran a hnutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obžalovaný Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar věnovaný ministerstvu

Obžalovaný Tomáš Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar v hodnotě miliardy korun, který loni věnoval ministerstvu spravedlnosti. Úřad to oznámil v úterý a označil to za další právní riziko spojené s bitcoinovou kauzou. Zdrojem budoucích sporů mohou podle ministerstva být jak okolnosti přijetí daru, tak jeho následného prodeje v aukcích i uzavření dohod o narovnání s kupci. Podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) nemá žádost o navrácení daru žádné právní následky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHrozí nám osud Řecka, bez reforem a daní to nepůjde, varuje Jurečka

Česku může hrozit řecký scénář, pokud nepřistoupí k zásadním strukturálním reformám a změnám v daňovém mixu, varuje v rozhovoru bývalý předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Státní výdaje podle něj rostou dvakrát rychleji než příjmy, řešení proto vidí nejen v úsporách státu, ale i v příjmové oblasti. Zmínil například vyšší zdanění nemovitostí, neřestí či změny ve výdajových paušálech. V debatě o rozpočtu zkritizoval navyšování rozpočtu resortů bez pozitivního vlivu na efektivitu. Jurečka se vyjádřil také k bezpečnosti, kdy po hybridním útoku v Německu varoval, že podobná hrozba se může opakovat i v Česku. Navzdory nízkým volebním preferencím lidovců pak odmítl případné sloučení s jinými stranami. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

ČEPS podal trestní oznámení kvůli pochybnostem kolem nákupu NET4GAS

Státní společnost ČEPS podala trestní oznámení kvůli okolnostem při koupi provozovatele plynovodů NET4GAS. Audit, který si firma k akvizici nechala udělat, podle ní potvrdil zásadní pochybnosti k procesu nákupu. Bližší informace o tom, proti komu oznámení míří ani podrobnosti výsledků auditu, firma vzhledem k zahájenému trestnímu řízení neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
před 8 hhodinami

Japonsko je pro nás klíčovým partnerem, řekl Macinka po jednání V4

Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci po schůzce ministrů zahraničí států visegrádské čtyřky s japonským kolegou řekl, že Japonsko je pro střední Evropu klíčovým partnerem. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár uvedl, že středoevropské země z uskupení visegrádská čtyřka (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) chtějí prohloubit spolupráci s Japonskem ve vědě či v oblasti umělé inteligence.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Motoristům a SPD se nelíbí navržený schodek rozpočtu, budou jednat s Babišem

Vládním Motoristům se nelíbí navržený schodek státního rozpočtu na příští rok, ve čtvrtek o tom budou jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl v úterý ráno předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka před odletem na Slovensko na schůzku ministrů zahraničních věcí zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Macinka věří, že schodek bude nakonec nižší než navržených 389 miliard korun. Výhrady k návrhu rozpočtu má i SPD.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v srpnu 186,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu na konci srpna dosáhl 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Srpnový deficit byl pátý největší od vzniku Česka. Loni skončilo hospodaření státu po osmi měsících schodkem 165,4 miliardy korun.
před 11 hhodinami

Vláda schválila snížení podpory v nezaměstnanosti, SPD nesouhlasí

Vláda v pondělí schválila návrh se snížením podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících má klesnout z 80 procent výdělku na 65 procent, maximálně má činit šedesát procent průměrné mzdy místo osmdesáti procent. Snížit se má i při rekvalifikaci či pro rodiče malých dětí a ty, co v poslední době pečovali o blízké, informoval resort na svém webu. Ušetřit chce asi pět miliard korun ročně. Koaliční hnutí SPD s vládním rozhodnutím nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.