Předvolební debata z Krásné: Praktikům se ordinace na vesnici, kde žije několik stovek lidí, nevyplatí

Nahrávám video

Poslední předvolební debata z malých obcí tentokrát divákům představila Krásnou na Chebsku, která vyhrála v anketě o Vesnici roku 2015. Diskuse se věnovala jak nezaměstnanosti a dostupnosti pracovních míst v regionu, tak zdravotní péči. V obou tématech hraje důležitou roli státní hranice a blízkost Německa, Krásná je totiž nejzápadnější obcí v Česku.

Podle starosty Krásné Luboše Pokorného teď obec plánuje výstavbu komunitního domu seniorů, přičemž by mělo vzniknout 25 nových bytů. „Dalším naším plánem je revitalizace vodních ploch, také se snažíme vybudovat ubytovací apartmány pro turisty – tím, že jsme nejzápadnější obcí v Česku, o nás turisté mají zájem, ale chybí nám ubytovací kapacity,“ uvedl starosta v předvolební diskusi ČT.

Ačkoliv je Krásná pohledem z Prahy velice odlehlá, tak se lidé podle Pokorného nestěhují pryč. A když odejdou třeba za studiem, tak se vrací.

V tom je ale obec v rámci kraje netypická: „V příhraničí se stále setkáváme zejména u mladší generace s tím, že když míří za vzděláním, tak v drtivé většině mimo Karlovarský kraj – a existují studie, že se jich zpátky vrací minimum, kolem 20 procent,“ upozorňoval v předvolební debatě Miroslav Plevný, který byl děkanem na ekonomické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. To se pak projevuje v tom, že obyvatel ubývá a populace stárne, což s sebou přináší další problémy.

Malé obce často nemají na investice

Podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi Martina Šimáčka je pak důležité, aby byla obec dobře spravována a reagovala na vznikající problémy: „Nemá cenu čekat, že řešení přijde shůry, starosta musí říct: Mám tu problém, jsem připravený ho řešit. Ale pokud si neví stoprocentně rady, může požádat někoho zvenku, aby přijel a pomohl.“

Zejména malé obce v Česku mají podle Šimáčka problém s rozpočtovým určením daní a malými přijmy, aby zabezpečily nějaké investice. „Je to součást problémů vnitřních a vnějších periferií, kde jsou příležitosti, zdroje i lidský kapitál omezené a odkud zejména vzdělaní lidé odcházejí za prací.“ Pak je podle něj důležité, aby obec aktivně získala peníze v rámci různých projektů a žádostí o dotace.

Starosta Luboš Pokorný
Zdroj: ČT24

Ostatně starosta Krásné si v předvolební debatě pochvaloval spolupráci s krajem i s ministerstvy pro místní rozvoj a také resortem zemědělství: „Přes státní zemědělský intervenční fond se nám podařilo získat řadu prostředků na změnu naší obce,“ dodává Luboš Pokorný.

Děti chudých rodičů u nás většinou končí podobně

Zmínil, že mezi plány patří i vybudování základní školy, v Krásné je zatím jen mateřská škola. Co se týče vzdělávání, tak má Karlovarský kraj jako celek co dohánět. Spolu se sousedním Ústeckým krajem má totiž nejhorší strukturu, co se týče vzdělanosti. A nekvalitní vzdělání úzce souvisí se sociálním vyloučením:

„Existují data, podle kterých je Česko zemí nejvíc postiženou opakováním chudoby v důsledku špatného vzdělávání. To znamená – pokud se u nás dítě narodí do domácnosti nízkopříjmových rodičů, lidí sociálně vyloučených, tak je nejvyšší pravděpodobnost ze všech zemí v Evropě, že se to znovu zopakuje,“ upozorňoval ve vysílání ČT24 Martin Šimáček.

Podle něj pak většina takových dětí ukončí vzdělání maximálně výučním listem, významná část ale dokončí jen základní školu.

V obecenstvu zasedli místní občané
Zdroj: ČT24

Konkrétně v Krásné ale problém se sociálním vyloučením u dětí řešit nemusí. Podle ředitelky místní mateřské školky Věry Veselé bylo v obci před několika lety jedno takové dítě. „Celý region se otevírá. Velkou roli hraje blízkost Německa a dostupná práce, která je ohodnocena daleko lépe než u nás. My máme od roku 2012 spolupráci s německou mateřskou školou v Adorfu a je to intenzivní spolupráce, kdy se děti i učitelé navštěvují, společně si hrají a zdokonalují se v jazyce.“

Právě jazyková vybavenost a znalost němčiny bude hrát podle Miroslava Plevného důležitou roli v odbourávání sociálního vyloučení. Ve školách se sice obecně jako hlavní jazyk vyučuje angličtina, což je podle něj dobře. „Ale speciálně v těch regionech, jako je Karlovarský kraj, by měl být dáván velice silný důraz na němčinu, aby se obě strany byly schopné domluvit. Je paradoxní, že se setkávám z německé strany z podnikatelské sféry s lidmi, kteří se velice intenzivně učí česky.“

Z vesnic je to daleko i k lékaři: V Krásné musí do Aše či do Chebu

Vedle vzdělávání je důležitou součástí života na malých obcích také dostupná zdravotní péče. Speciálně Karlovarský kraj má tu velkou nevýhodu, že leží doslova na dohled od německých hranic. A právě k západním sousedům řada českých lékařů odchází za lepším výdělkem.

„Zatím je lékařů dost, ale jejich věkový průměr je vysoký – tady na Ašsku je to asi 63,5 roku u praktických lékařů pro dospělé,“ uvedl starosta Krásné Luboš Pokorný. Ačkoliv přímo v obci mají dva lékaři trvalé bydliště, tak místní musí do ordinací k praktickému lékaři do sousední Aše, případně do Chebu. Obec proto před čtyřmi lety zřídila senior bus, který starší občany pravidelně sváží do Aše k lékaři, ale třeba i za nákupy. 

Ordinace praktické lékařky
Zdroj: ČT24

Podle místostarosty Krásné Ferdinanda Paprska není ani tak problém s dostupností praktických lékařů či zubařů, ale s nedostatkem specialistů. „Po revoluci tady fungovali specialisté v ordinacích, byť třeba jen některé dny v týdnu. Ale to už u některých oborů úplně přestalo a u některých se dokonce hovoří, že by měly skončit. Třeba diabetici musí dojíždět k lékaři do 25 kilometrů vzdáleného Chebu. Většinou to jsou starší lidé a ta cesta do Chebu je na celý den.“ Kromě toho je podle Paprska problémem i lékařská pohotovost, která o víkendech funguje jen přes den.

Nalákat lékaře do menších měst už není jen otázka peněz

Řada obyvatel menších obcí ale musí i k praktickému lékaři podstatně dál. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v předvolební debatě upozorňoval, že nedostatek lékařů nejen v malých obcích není ani tak záležitost finanční: „Už je to i otázka větších měst, kdy má lékař poměrně slušný příjem a chce si v odpoledním čase užít života a chce mít nějaké vyžití. Ale samozřejmě: čím menší obec, tím je větší riziko, že výdobytky současné doby tam nebudou takové, jaké si představuje.“

Podle Prymuly se ukazuje, že bez opravdu dramatických motivačních programů a bez dostatečné kvality života v té dané obci tam lékaře nedostanete. „Obec Krásná má necelých 600 obyvatel, ale to se praktický lékař neuživí. On potřebuje zhruba 2000–2500 osob, přestože jsou dotační programy.“

I ministerstvo zdravotnictví nabízí různou podporu do odlehlých oblastí: „V případě stomatologů je to 1,2 milionu, pokud ten lékař půjde do takové lokality, u praktických lékařů je to částka kolem půl milionu,“ dodal Prymula. 

S nedostatkem lékařů bojuje i Karlovarská krajská nemocnice, proto si vypomáhá projektem Ukrajina, kdy k nám přichází personál nemocnic z Východu. Proti němu ovšem vystupuje Česká lékařská komora. S nedostatkem personálu zápasí i karlovarská záchranná služba: „Samozřejmě je handicapem to, že celý Karlovarský kraj leží v pohraničí a že nemáme fakultní nemocnici,“ uvedl šéf karlovarské záchranky Jiří Smetana.

Nové zaměstnance se záchranka snaží získávat inzercí, na sociálních sítích i prostřednictvím osobních kontaktů: „Teď k nám přišlo několik mladých lékařů z plzeňské fakulty. Jednoho z nich jsem se ptal, co by mladé lékaře přivedlo do našeho kraje. Objevily se tam i lepší platové podmínky, ale zdaleka to nebyla nejdůležitější podmínka. Poměrně výraznou roli hraje možnost dalšího vzdělávání, konkrétně u nás by pomohlo, kdyby měla karlovarská nemocnice akreditaci v oboru urgentní medicína. Jestliže mladý lékař po ukončení fakulty zůstává v Plzni, kde stráví prvních 2,5 roku své kariéry, tak je velká šance, že tam zapustí kořeny, najde si partnerku a už se mu sem nebude chtít,“ upozorňoval v předvolební debatě Smetana.

  • Diskuse z Krásné je pátá ze šesti debat České televize před komunálními volbami. Střídavě se v nich představují kandidáti ze tří největších měst a tří obcí, které v uplynulých třech letech získaly titul Vesnice roku. Debaty se konají vždy v úterý a ve čtvrtek. První debata se odehrála 13. září v Heřmanově, o dva dny později následovala debata z Ostravy. Další týden zavítaly kamery do Kašavy a ve čtvrtek 20. září odvysílala ČT24 předvolební debatu z Brna. Po diskusi v Krásné uzavře celou sérii předvolební diskuse z Prahy ve čtvrtek 27. Září. V předvečer voleb zařadí Česká televize do programu Volební finále s devíti zástupci politických stran a hnutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 2 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 4 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 5 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 8 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 10 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...