Poslední předvolební debata z malých obcí tentokrát divákům představila Krásnou na Chebsku, která vyhrála v anketě o Vesnici roku 2015. Diskuse se věnovala jak nezaměstnanosti a dostupnosti pracovních míst v regionu, tak zdravotní péči. V obou tématech hraje důležitou roli státní hranice a blízkost Německa, Krásná je totiž nejzápadnější obcí v Česku.
Předvolební debata z Krásné: Praktikům se ordinace na vesnici, kde žije několik stovek lidí, nevyplatí
Předvolební debata ČT z obce Krásná (zdroj: ČT24)
Podle starosty Krásné Luboše Pokorného teď obec plánuje výstavbu komunitního domu seniorů, přičemž by mělo vzniknout 25 nových bytů. „Dalším naším plánem je revitalizace vodních ploch, také se snažíme vybudovat ubytovací apartmány pro turisty – tím, že jsme nejzápadnější obcí v Česku, o nás turisté mají zájem, ale chybí nám ubytovací kapacity,“ uvedl starosta v předvolební diskusi ČT.
Ačkoliv je Krásná pohledem z Prahy velice odlehlá, tak se lidé podle Pokorného nestěhují pryč. A když odejdou třeba za studiem, tak se vrací.
V tom je ale obec v rámci kraje netypická: „V příhraničí se stále setkáváme zejména u mladší generace s tím, že když míří za vzděláním, tak v drtivé většině mimo Karlovarský kraj – a existují studie, že se jich zpátky vrací minimum, kolem 20 procent,“ upozorňoval v předvolební debatě Miroslav Plevný, který byl děkanem na ekonomické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. To se pak projevuje v tom, že obyvatel ubývá a populace stárne, což s sebou přináší další problémy.
Malé obce často nemají na investice
Podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi Martina Šimáčka je pak důležité, aby byla obec dobře spravována a reagovala na vznikající problémy: „Nemá cenu čekat, že řešení přijde shůry, starosta musí říct: Mám tu problém, jsem připravený ho řešit. Ale pokud si neví stoprocentně rady, může požádat někoho zvenku, aby přijel a pomohl.“
Zejména malé obce v Česku mají podle Šimáčka problém s rozpočtovým určením daní a malými přijmy, aby zabezpečily nějaké investice. „Je to součást problémů vnitřních a vnějších periferií, kde jsou příležitosti, zdroje i lidský kapitál omezené a odkud zejména vzdělaní lidé odcházejí za prací.“ Pak je podle něj důležité, aby obec aktivně získala peníze v rámci různých projektů a žádostí o dotace.
Starosta Luboš Pokorný
Ostatně starosta Krásné si v předvolební debatě pochvaloval spolupráci s krajem i s ministerstvy pro místní rozvoj a také resortem zemědělství: „Přes státní zemědělský intervenční fond se nám podařilo získat řadu prostředků na změnu naší obce,“ dodává Luboš Pokorný.
Děti chudých rodičů u nás většinou končí podobně
Zmínil, že mezi plány patří i vybudování základní školy, v Krásné je zatím jen mateřská škola. Co se týče vzdělávání, tak má Karlovarský kraj jako celek co dohánět. Spolu se sousedním Ústeckým krajem má totiž nejhorší strukturu, co se týče vzdělanosti. A nekvalitní vzdělání úzce souvisí se sociálním vyloučením:
„Existují data, podle kterých je Česko zemí nejvíc postiženou opakováním chudoby v důsledku špatného vzdělávání. To znamená – pokud se u nás dítě narodí do domácnosti nízkopříjmových rodičů, lidí sociálně vyloučených, tak je nejvyšší pravděpodobnost ze všech zemí v Evropě, že se to znovu zopakuje,“ upozorňoval ve vysílání ČT24 Martin Šimáček.
Podle něj pak většina takových dětí ukončí vzdělání maximálně výučním listem, významná část ale dokončí jen základní školu.
V obecenstvu zasedli místní občané
Konkrétně v Krásné ale problém se sociálním vyloučením u dětí řešit nemusí. Podle ředitelky místní mateřské školky Věry Veselé bylo v obci před několika lety jedno takové dítě. „Celý region se otevírá. Velkou roli hraje blízkost Německa a dostupná práce, která je ohodnocena daleko lépe než u nás. My máme od roku 2012 spolupráci s německou mateřskou školou v Adorfu a je to intenzivní spolupráce, kdy se děti i učitelé navštěvují, společně si hrají a zdokonalují se v jazyce.“
Právě jazyková vybavenost a znalost němčiny bude hrát podle Miroslava Plevného důležitou roli v odbourávání sociálního vyloučení. Ve školách se sice obecně jako hlavní jazyk vyučuje angličtina, což je podle něj dobře. „Ale speciálně v těch regionech, jako je Karlovarský kraj, by měl být dáván velice silný důraz na němčinu, aby se obě strany byly schopné domluvit. Je paradoxní, že se setkávám z německé strany z podnikatelské sféry s lidmi, kteří se velice intenzivně učí česky.“
Z vesnic je to daleko i k lékaři: V Krásné musí do Aše či do Chebu
Vedle vzdělávání je důležitou součástí života na malých obcích také dostupná zdravotní péče. Speciálně Karlovarský kraj má tu velkou nevýhodu, že leží doslova na dohled od německých hranic. A právě k západním sousedům řada českých lékařů odchází za lepším výdělkem.
„Zatím je lékařů dost, ale jejich věkový průměr je vysoký – tady na Ašsku je to asi 63,5 roku u praktických lékařů pro dospělé,“ uvedl starosta Krásné Luboš Pokorný. Ačkoliv přímo v obci mají dva lékaři trvalé bydliště, tak místní musí do ordinací k praktickému lékaři do sousední Aše, případně do Chebu. Obec proto před čtyřmi lety zřídila senior bus, který starší občany pravidelně sváží do Aše k lékaři, ale třeba i za nákupy.
Ordinace praktické lékařky
Podle místostarosty Krásné Ferdinanda Paprska není ani tak problém s dostupností praktických lékařů či zubařů, ale s nedostatkem specialistů. „Po revoluci tady fungovali specialisté v ordinacích, byť třeba jen některé dny v týdnu. Ale to už u některých oborů úplně přestalo a u některých se dokonce hovoří, že by měly skončit. Třeba diabetici musí dojíždět k lékaři do 25 kilometrů vzdáleného Chebu. Většinou to jsou starší lidé a ta cesta do Chebu je na celý den.“ Kromě toho je podle Paprska problémem i lékařská pohotovost, která o víkendech funguje jen přes den.
Nalákat lékaře do menších měst už není jen otázka peněz
Řada obyvatel menších obcí ale musí i k praktickému lékaři podstatně dál. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v předvolební debatě upozorňoval, že nedostatek lékařů nejen v malých obcích není ani tak záležitost finanční: „Už je to i otázka větších měst, kdy má lékař poměrně slušný příjem a chce si v odpoledním čase užít života a chce mít nějaké vyžití. Ale samozřejmě: čím menší obec, tím je větší riziko, že výdobytky současné doby tam nebudou takové, jaké si představuje.“
Podle Prymuly se ukazuje, že bez opravdu dramatických motivačních programů a bez dostatečné kvality života v té dané obci tam lékaře nedostanete. „Obec Krásná má necelých 600 obyvatel, ale to se praktický lékař neuživí. On potřebuje zhruba 2000–2500 osob, přestože jsou dotační programy.“
I ministerstvo zdravotnictví nabízí různou podporu do odlehlých oblastí: „V případě stomatologů je to 1,2 milionu, pokud ten lékař půjde do takové lokality, u praktických lékařů je to částka kolem půl milionu,“ dodal Prymula.
S nedostatkem lékařů bojuje i Karlovarská krajská nemocnice, proto si vypomáhá projektem Ukrajina, kdy k nám přichází personál nemocnic z Východu. Proti němu ovšem vystupuje Česká lékařská komora. S nedostatkem personálu zápasí i karlovarská záchranná služba: „Samozřejmě je handicapem to, že celý Karlovarský kraj leží v pohraničí a že nemáme fakultní nemocnici,“ uvedl šéf karlovarské záchranky Jiří Smetana.
Nové zaměstnance se záchranka snaží získávat inzercí, na sociálních sítích i prostřednictvím osobních kontaktů: „Teď k nám přišlo několik mladých lékařů z plzeňské fakulty. Jednoho z nich jsem se ptal, co by mladé lékaře přivedlo do našeho kraje. Objevily se tam i lepší platové podmínky, ale zdaleka to nebyla nejdůležitější podmínka. Poměrně výraznou roli hraje možnost dalšího vzdělávání, konkrétně u nás by pomohlo, kdyby měla karlovarská nemocnice akreditaci v oboru urgentní medicína. Jestliže mladý lékař po ukončení fakulty zůstává v Plzni, kde stráví prvních 2,5 roku své kariéry, tak je velká šance, že tam zapustí kořeny, najde si partnerku a už se mu sem nebude chtít,“ upozorňoval v předvolební debatě Smetana.
- Diskuse z Krásné je pátá ze šesti debat České televize před komunálními volbami. Střídavě se v nich představují kandidáti ze tří největších měst a tří obcí, které v uplynulých třech letech získaly titul Vesnice roku. Debaty se konají vždy v úterý a ve čtvrtek. První debata se odehrála 13. září v Heřmanově, o dva dny později následovala debata z Ostravy. Další týden zavítaly kamery do Kašavy a ve čtvrtek 20. září odvysílala ČT24 předvolební debatu z Brna. Po diskusi v Krásné uzavře celou sérii předvolební diskuse z Prahy ve čtvrtek 27. Září. V předvečer voleb zařadí Česká televize do programu Volební finále s devíti zástupci politických stran a hnutí.