Množství prachových částic v ovzduší v Moravskoslezském kraji v posledních letech mírně klesá. Ukazují to statistiky Českého hydrometeorologického ústavu. Na zlepšování kvality vzduchu se podle odborníků podílejí mírnější zimy. A také četné ekologické investice, které míří do regionu. Navzdory tomu některé škodliviny na řadě míst stále překračují limity.
Znečištění ovzduší na severu Moravy má na svědomí vysoká koncentrace průmyslové výroby, velká hustota zástavby, kde lidé topí pevnými palivy, a zahuštěná dopravní infrastruktura na obou stranách česko-polské hranice.
Pro Ostravsko jsou typické například emise z prohořívajících odvalů, tedy jakýchsi skládek po těžbě uhlí, a znečištění pocházející z rozsáhlých průmyslových areálů. Obce na většině území na sebe navzájem bezprostředně navazují (takzvaný slezský typ zástavby), průmyslové areály jsou součástí měst.
- Aglomerace Ostrava – Karviná – Frýdek-Místek patří k nejvíce urbanizovaným a průmyslovým oblastem ve střední Evropě. Geograficky ji tvoří přibližně jihozápadní pětina území Hornoslezské pánve, rozkládající se z větší části na území Polské republiky. Území je historicky zatížené rozsáhlou průmyslovou činností v oblasti Svrchnokarbonské kamenouhelné pánve.
Dalším důvodem znečištění jsou vysoké emise v přeshraniční oblasti. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak nejde jen o produkce škodlivin zdroji na české straně hranice, ale na vině je i vliv zamořeného ovzduší v Polsku. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) již Polsko vyzval k řešení situace.
Množství prachu v ovzduší klesá
Z dat, která poskytují měřící stanice ČHMÚ, vyplývá, že postupně klesají počty dnů, ve kterých jsou překračovány prachové limity. Například v Ostravě-Radvanicích, tedy v lokalitě, která je považována za nejznečištěnější v Česku, bylo v roce 2006 hlášeno přibližně 170 dnů s překročeným prachovým limitem, v roce 2015 jich bylo asi 100.
Situace se zlepšuje ve všech měřených oblastech. Patrné je to také na regionu Čeladná, který loni zaznamenal kolem 20 dnů, v nichž byly překročeny imisní limity. Byl tak hluboko pod normou stanovenou zákonem. Maximální povolený počet překročení imisního limitu pro polétavý prach je stanoven na 35 dní v roce.
- Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů.
- Částice atmosférického aerosolu se usazují v dýchacích cestách. Místo záchytu závisí na jejich velikosti. Větší částice se zachycují na chloupcích v nose a nezpůsobují větší potíže. Částice menší než 10 µm (PM10) se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy.
- Částice menší než 1 µm mohou vstupovat přímo do plicních sklípků, proto jsou tyto částice nejnebezpečnější. Na částice polétavého prachu se vážou těkavé organické látky (VOC – z anglického názvu volatile organic compounds), které pak v organismu působí toxicky.
- Inhalace PM10 poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku dožití a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Může způsobovat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby. V důsledku absorpce organických látek s mutagenními a karcinogenními účinky může expozice PM10 způsobovat rakovinu plic.
- Zdroj: www.cistenebe.cz
:. Mírné zlepšování ovzduší v Moravskoslezském kraji
Radvanice a Věřňovice vedou tabulku obcí s nejhorším ovzduším
Ostravská městská část Radvanice a Bartovice a také Věřňovice, které jsou částí Dolní Lutyně na Karvinsku, stojí v čele tabulky obcí s největším počtem dní s překročeným imisním limitem za loňský rok.
Nejčetnější překročení mezní hranice pro polétavý prach, která je 50 mikrogramů na metr krychlový, loni zaznamenala měřicí stanice v Radvanicích. Provozuje ji tam Zdravotní ústav v Ostravě. Imisní limit byl překonán v 98 dnech. Více než čtvrtinu dní v roce tam tak lidé dýchali výrazně znečištěný vzduch.
Počet dní s překročeným imisním limitem byl obdobný jako předloni, kdy to bylo 97 dní. Nejvyšší naměřená koncentrace tam loni měla hodnotu 152,3 mikrogramu na metr krychlový, tedy více než trojnásobek povoleného limitu.
Ve Věřňovicích, kde měřicí stanici provozuje ČHMÚ, byla horní hranice pro polétavý prach překonána po dobu 85 dnů, tedy zhruba čtvrtinu roku. Přestože se obec se zhruba 5000 obyvateli stále drží v popředí tabulky, proti roku 2014 tam obyvatelé dýchali silně znečištěné ovzduší menší počet dní.
Předloni byl imisní limit pro polétavý prach v obci překročen po dobu 116 dní, tedy asi třetinu roku. Maximální koncentrace tam loni dosáhla 241,9 mikrogramu na metr krychlový, tedy téměř pětinásobku imisního limitu.
:. Z grafu ČHMÚ je patrné, že se emise polétavého prachu snižovaly od roku 2010 také v polském příhraničí.
Benzo(a)pyrenu je stále hodně
Úroveň znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem je velmi závažným problémem v celé přeshraniční oblasti Slezska a Moravy. Roční měření vykazuje maximální hodnoty této látky v chladných částech roku, letní koncentrace jsou výrazně nižší. V roce 2015, obdobně jako v předchozích letech, roční průměrné koncentrace v aglomeraci násobně překračovaly imisní limit.
Nejvyšší koncentrace byla opětovně naměřena na průmyslové lokalitě v Ostravě-Radvanicích. Srovnatelně vysoké hodnoty jsou vzhledem k značným koncentracím měřeným na jihu Polské republiky předpokládány i v oblasti česko-polské hranice. V průměrných ročních koncentracích se projevuje na všech lokalitách sestupný trend.
Kraji pomáhají investice do ekologie
V Moravskoslezském kraji v uplynulých zhruba deseti letech výrazně vzrostly investice na ochranu životního prostředí. Ještě v roce 2005 připadalo v kraji v přepočtu na jednoho obyvatele na ekologické investice přes 1500 korun a region se držel pod republikovým průměrem, který představoval přibližně 2000 korun na obyvatele. V porovnání regionů tehdy Moravskoslezský kraj obsadil sedmou příčku. V roce 2014 už se ale kraj umístil na druhé pozici, lepší byl pouze Kraj Vysočina.
Moravskoslezský kraj se tak dostal výrazně nad celostátní průměr, kdy na jednoho obyvatele připadla investice na ochranu životního prostředí ve výši zhruba 3000 korun, zatímco v regionu to bylo více než 4500 korun, nejvíce za sledované období.
„V celém hodnoceném období se kraj pohyboval v první polovině žebříčku, od roku 2011 dokonce mezi třemi nejlepšími. Růst výše investic na ochranu životního prostředí je pro Moravskoslezský kraj, který si nese ekologickou zátěž z minulosti, jednoznačně dobrou zprávou,“ řekl ředitel Krajské správy Českého statistického úřadu v Ostravě Jaromír Kartous.
- Organizace Čisté nebe spustila novou verzi své webové a mobilní aplikace Čistý komín, jejímž prostřednictvím mohou lidé upozorňovat na špatné topení v domácnostech. Původní aplikace z roku 2013 byla určena pouze pro Moravskoslezský kraj, který dlouhodobě trápí nejhorší ovzduší v zemi. Nově se nyní rozšířila na celou Českou republiku.
- Projekt umožňuje obyvatelům přidávat fotografie kouřících komínů na mapu a tím motivovat majitele lokálních topenišť ke zlepšení způsobu vytápění. Například v minulé topné sezoně na mapě přibylo zhruba 150 míst. Obrázky se z mapy odstraňují vždy na konci topné sezony. Už nyní se na mapě objevují první problematická lokální topeniště.
Velké firmy omezují vypouštění škodlivin
Do ekologie investují i velcí znečišťovatelé v kraji – hutní podnik ArcelorMittal Ostrava (AMO) a Třinecké železárny. Prvně jmenovaná firma vybudovala a letos uvedla do provozu za dvě miliardy korun 13 zařízení, která ročně zachytí o 520 tun prachu více než dosud. Huť tak pokračuje ve snižování emisí ze svých provozů, které dosahují historických minim.
Nové investice by měly podle předpokladů snížit množství emisí z komínů o zhruba 94 tun na asi 490 tun ročně. Loni huť vypustila do ovzduší 560 tun emisí. Ještě v 70. letech minulého století to přitom bylo ročně téměř 40 000 tun prachu.
Třinecké železárny (TŽ) pak letos uvedly do zkušebního provozu modernizovanou koksárenskou baterii KB11. Šlo o jednu z nejvýznamnějších investic firmy do obnovy technologií v posledních letech, náklady dosáhly 1,2 miliardy korun. Investice bude mít pro podnik ekonomický přínos, ale také výrazně sníží množství produkovaných emisí.
„Prakticky z této baterie by žádné emise tuhých znečišťujících látek a ostatních chemických látek do ovzduší jít neměly,“ řekl vedoucí provozu koksochemické výroby Jindřich Cieslar.
Ostravsko čeká také další modernizace kotlů
Ministerstvo životního prostředí by mělo do konce března příštího roku vypsat druhou výzvu na výměnu starých kotlů za ekologičtější. Pro celou republiku v ní stejně jako v první vlně budou tři miliardy korun. Rozdělení dotovaných kotlů bude zřejmě podobné jako v první vlně, i když pravděpodobně nastane určitá změna parametrů. Na listopadové konferenci v Ostravě to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
V Moravskoslezském kraji lidé s pomocí dotací vyměnili již zhruba 4000 starých kotlů na tuhá paliva za nová ekologičtější topidla. Vyplývá to z vyhodnocení dotací, které kraj ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí začal lidem poskytovat před čtyřmi lety.
Z výpočtů ministerstva životního prostředí zveřejněného v loňském roce vyplývá, že díky obměně kotlů z let 2012 až 2015 se v kraji podařilo snížit například emise benzo(a)pyrenu o zhruba 70 kilogramů, což je více, než vyprodukoval těžký průmysl v Moravskoslezském kraji za celý rok 2013.
