Lidem v Těšíně chybí druhá polovina města. To znovu rozděluje hranice

Nahrávám video
Události ČT: Lidem chybí druhá polovina Těšína
Zdroj: ČT24

V sobotu v Polsku skončí povinnost zakrývat si venku ústa a nos. Varšava zároveň zrušila omezení počtu lidí v obchodech, restauracích nebo kostelech. A povolila i shromáždění do 150 osob. Hranice ale zůstávají pro cizince až na výjimky zavřené. Češi můžou na polskou stranu jen za prací, a to i bez testu. Na nákupy nebo na procházku, tak jak byli dřív denně zvyklí, se tam dál nedostanou.

Češi si přitom za léta otevřených hranic zvykli využívat běžně služby na druhém břehu řeky Olše, která je hranicí mezi Polskem a Českem. Denně tak mířili přes most Přátelství, stejně jako Poláci. Polský a Český Těšín si zvykly žít jako jedno jediné město. Pandemie ale znovu přinesla hraniční zátarasy.

„Stýská se mi po té atmosféře, která tu v posledních několika letech byla. My jsme tu hranici vůbec necítili,“ uvedl instruktor jógy Damian Krzempek, který na kurzech před uzavřením hranice míval ve většině skupin nejmíň čtvrtinu z Česka. Teď na lekcích jógy, kterou Damian předcvičuje, zní jen polština.

Bez českých zákaznic se teď musí obejít i kadeřnice Katarzyna Sztefková-Kopecová, vynucenou pauzu zvládla a salon mohla znovu otevřít. Aby se jí dařilo tak jako dřív, potřebuje zpátky skoro polovinu klientek, které za ní chodily přes hranice.

„Moc je postrádám, jako zákaznice, známé i přítelkyně. Kadeřnictví nespočívá jen na barvení vlasů. Žijeme pospolu, chodí sem dvě tři generace,“ uvedla Sztefková-Kopecová.

A čeští hosté chybí i polské kavárně. „Doufám, že to půjde rychle, že ty hranice otevřou,“ dodal Robert Kania, majitel jedné z dalších kaváren na polské straně Těšína.

Řadě lidí se v Cieszyně taky stýská po českých příbuzných, které pravidelně vídali. Rodinu na druhé straně hranice má i zdejší starostka Gabriela Staszkiewiczová.

„Je to jak kdysi dávno, kdy se moje babička domlouvala v dopisech se svou sestřenicí na české straně, že v daný den budou stát na břehu Olše, mávat si a ptát se: Jak se máte? Všichni zdraví? Vrátili jsme se do časů, na které bychom chtěli co nejrychleji zapomenout,“ vzpomíná starostka.

Vlády obou zemí o podmínkách otevření hranic jednají. Polsko zatím počítá s 12. červnem. Zátarasy z mostu Přátelství ale nemusí zmizet ani po tomto datu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

ŘSD zahájilo stavbu D35 mezi Hořicemi a Úlibicemi na Jičínsku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo ve středu stavbu úseku dálnice D35 mezi Hořicemi a Úlibicemi na Jičínsku. Dálnice o délce 16,3 kilometru by měla být hotová v březnu 2029. Stát za ni zaplatí 4,3 miliardy korun bez DPH. Dopravu dálnice odvede především z Ostroměře, která má asi třináct set obyvatel, a dále z obcí Bílsko, Konecchlumí a Podhorní Újezd.
před 1 hhodinou

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoJaro je pro plazy kritické. Hady v Podyjí ohrožují cyklisté

Plazi jsou na vrcholu jarní aktivity. V Národním parku Podyjí se teď turisté mohou potkat s ještěrkou zelenou nebo užovkou stromovou. Právě nejdelší tuzemský had na turistický ruch doplácí. Desítky těchto chráněných živočichů přejedou cyklisté za jediný rok. Nejvíce na jaře a v září, kdy je v terénu nejvíce mláďat. Pro hady jsou nejrizikovější tiché asfaltové cesty. V ohrožení nejsou jen teplomilní plazi, ale například v Jizerských horách i mloci.
před 19 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 19 hhodinami

Šluknov požádá o dotaci na odkup bytů na problémovém sídlišti

Šluknov na Děčínsku požádá o evropskou dotaci 200 milionů korun z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) na odkup bytových domů na problémovém sídlišti. Město je chce vykoupit, aby získalo nad lokalitou se sociálně vyloučenými obyvateli kontrolu. Odkup by mohl začít v září. Postup města při přeměně sídliště schválila už vláda Petra Fialy (ODS) s tím, že se stát bude na projektu podílet i finančně. Prostředky ve státním rozpočtu ale minulá vláda na projekt nevyčlenila.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Daczická míří z ODS ke Kubovu hnutí, středočeskou koalici to ovlivnit nemá

Středočeská zastupitelka a předsedkyně krajského výboru pro kulturu Kateřina Daczická odchází z ODS k hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. Podle ní to neovlivní fungování středočeské koalice STAN a SPOLU, která se v pětašedesátičlenném zastupitelstvu opírá o nejtěsnější možnou většinu třiceti tří hlasů. Také hejtmanka Petra Pecková (STAN) sdělila, že na dosavadní koalici nechtějí nic měnit. Daczická by ráda zůstala v krajském klubu ODS.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Komunita, či problém? Spor o ostravskou Bedřišku pokračuje, popsali Reportéři ČT

Ostravská osada Bedřiška, kterou její obyvatelé proměnili z problematické lokality v komunitu, má ustoupit plánům města. Demolice domků vyvolaly odpor místních i aktivistů, do sporu vstoupil i prezident Petr Pavel. Spor o budoucnost kolonie dál pokračuje. Reportéři ČT Bedřišku navštívili, aby zjistili, v čem je osada unikátní a proč některým politikům tolik vadí.
před 22 hhodinami

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
včeraAktualizovánovčera v 14:51
Načítání...