Také Karlovarský kraj se dočkal svého prvního kamenného hospice, zařízení otevřeli v Nejdku na Karlovarsku. Hospic nabídne 23 lůžek, první pacienty přijme letos v létě. Doplní tak služby tzv. mobilních hospiců, které poskytují péči v domácím prostředí. Posledním krajem, který svůj hospic dosud nemá, zůstává Vysočina.
Nový třípatrový pavilon na okraji Nejdku je spojený s hlavní budovou Zařízení následné rehabilitační a hospicové péče REHOS. Ta sice už v roce 2010 začala poskytovat hospicové služby na samostatném oddělení, k dispozici ale bylo jen 12 lůžek.
„Zjistili jsme, že potřebnost je daleko vyšší. Byli jsme jedním z posledních krajů, který neměl samostatný kamenný hospic,“ říká ředitelka REHOSu Olga Pištejová. V kraji dosud působilo pět mobilních hospiců, jejichž pracovníci za klienty dojíždí a paliativní péči poskytují v domácím prostředí.
Přístavba teď nabídne dalších 23 lůžek. Všechny pokoje jsou vybaveny bezbariérovou koupelnou a nadstandardní polohovací postelí.
„Jsou zde jednolůžkové i dvoulůžkové pokoje. Je to vymyšleno tak, aby se pacienti, kteří si zrovna nechtějí povídat, mohli od sebe oddělit,“ popisuje Pištejová.
Součástí hospice je také návštěvní místnost a kaple. První klienty přijme nové zařízení během léta. „O taková zdravotnická zařízení je velký zájem. Celý projekt hradil Karlovarský kraj, stál zhruba 78 milionů korun,“ uvedla hejtmanka Jana Vildumetzová (ANO).
Hospic už chybí jen na Vysočině
Jediným krajem, kde hospic zatím nemají, je Vysočina. Usilují o něj už pět let, ale zatím marně. O nevyléčitelně nemocné a umírající se tak stará sedm hospicových sdružení, kterým kraj ročně dává na provoz 11 milionů korun.
Hospic měl podle původních plánů vzniknout v Jihlavě, tamní zastupitelé ale před rokem prodej pozemku pro stavbu neschválili. Spolek pro lůžkový hospic projekt upravil a stavět chce u nemocnice v Havlíčkově Brodu.
Tamní zastupitelstvo záměr prodeje pozemku, na němž by mohla budova stát, projednalo loni v červnu. Od té doby nenastal posun. „Počítáme s tím, že až spolek sežene finanční prostředky, tak se na město obrátí. Jsme připraveni k jednání,“ řekl letos v březnu starosta Jan Tecl (ODS).
Centrum paliativní péče by podle spolku mělo mít 18 lůžek pro umírající. Obsahovat by mimo jiné mělo i poradnu pro nevyléčitelně nemocné a jejich příbuzné. „Rádi bychom také, aby tam byl do budoucna stacionář pro onkologicky a nevyléčitelně nemocné,“ uvedla předsedkyně spolku Ludmila Novotná.
Náklady na stavbu by zřejmě přesáhly 100 milionů korun. Vyjednávání o státní dotaci je podle Novotné nyní složité i vzhledem k současné politické situaci.
Zástupci Kraje Vysočina zatím za prioritu označovali domácí hospicovou péči. V každém okresním městě regionu aktuálně funguje minimálně jedna terénní hospicová služba. Více než polovinu nákladů na provoz získávají od kraje, zbytek věnují sponzoři.
Stát chce mít speciální týmy pečující o umírající
Ministerstvo zdravotnictví v lednu uvedlo, že do roku 2025 chce mít v pěti pilotních zařízeních speciální paliativní týmy pečující o umírající, jež budou fungovat podle vytvořených postupů a doporučení. V projektu podpořeném z evropských fondů rozdělí 59 milionů korun.
Domácí péči donedávna stát přímo neplatil, to se ale letos změnilo. „Od tohoto roku je standardně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Síť se postupně tvoří, je řada zařízení, která již mají smlouvu,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle něj by každý kraj měl mít vedle mobilních hospiců alespoň jeden kamenný. O tom ale rozhodují kraje nebo města.
Například Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má téměř 6 milionů klientů, bude hradit mobilní hospic až 60 ošetřovacích dní u dospělých a až 180 dní u dětí. Pojišťovna zkušebně platila služby dvaceti vybraných hospiců už od roku 2015. Na péči o umírající jen VZP vydá zhruba miliardu korun ročně.
Podle ředitele Centra paliativní péče Martin Loučky chybí Česku koncepce paliativní péče o umírající a jejich rodiny, za což je podle něj kritizují i v zahraničí. Zároveň ale na dubnové konferenci uznal, že politici se tématu umírání přestali bát a tím se podařilo téma dostat více do povědomí veřejnosti.
- Paliativní péče má zmírnit bolest a utrpení. Nesoustřeďuje se na vyléčení, ale na kvalitu posledních dní a měsíců života. Například na mírnění doprovodných příznaků nemoci, komunikaci s nemocným a respekt k němu. Zahrnuje i psychickou podporu a také pomoc blízkým. Poskytují ji týmy odborníků z různých oborů.
- V Česku ročně zemře přes 100 tisíc lidí, dvě třetiny z nich v nemocnici. Velká část je do nemocnice převezena na poslední dny či hodiny života. Průzkumy ale ukazují, že až 80 procent lidí si přeje umírat doma.
