Až o sedm decilitrů mléka méně nadojí za den kráva, kterou obtěžují hejna much. Většina farem a statků čelí tomuto problému chemickými postřiky. Podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně je podobně účinné nasazení parazitických vosiček. Tuto biologickou metodu, která není finančně náročnější a vyhovuje trendu omezování chemických látek, zkouší třicítka farem v Česku.
V ostrovském kravínu s 570 dojnicemi jsou i tři stovky telat. Ještě před pár lety by se všechna ošívala kvůli hejnům much. „Když se ale po telátkách podíváte, jsou na nich jedna dvě mušky. Než jsme začali používat vosičky, much tady bylo daleko víc, to byly roje,“ popisuje místostarosta ZP Ostrov nad Oslavou Vladimír Chrást.
S nápadem nasadit na muší vajíčka parazitické vosičky přišel Daniel Falta z Mendelovy univerzity. Inspiroval se v Africe, kde takto mouchy hubí už skoro půl století, a zjistil, že metoda funguje i u nás. „Je to takový okřídlený mraveneček asi o dvou milimetrech. Vosička si tam krásně naparazituje několik svých potomků a ti kuklu sežerou,“ vysvětluje Falta.
Mouchy, kterých vědci v kravínech napočítali až sedm druhů, se tím pádem ani nevylíhnou. Zemědělci ale musí vosičky používat pravidelně. Do stájí v Ostrově nad Oslavou je poprvé aplikovali v roce 2015. Začínají vždy v polovině května, vosičky nasadí do podestýlek jednou za 14 dní a s procedurou končí v září.
„Moucha domácí škodí svými počty, obtěžujícím efektem. U bodalky stájové stačí jedno dvě štípnutí a krávu to tak stresuje, že shodí dojicí zařízení,“ přiblížil Falta.
Ostrovský podnik dodává do mlékárny kolem 16 tisíc litrů mléka denně. Pokud by se v kravínu mouchy hemžily, mohly by se při výkupní ceně mléka 8,40 koruny za litr ztráty vyšplhat až ke stu tisíc korun měsíčně.
Výhodou vosiček je, že v současném zemědělství rostou nároky na toxickou nezávadnost potravin, a tedy i mléka a systém založený na aplikaci přirozených antagonistů much je jednou z možností, jak je splnit, upozorňují vědci z Mendelovy univerzity.
