Odvolací soud uložil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové tříletý podmíněný trest v kauze takzvaného Bečvářova statku. Uznal ji vinnou z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Žena byla spolu s dalšími dvěma úředníky – Janem Horákem a Petrem Chmelíkem – obžalovaná z toho, že nezákonně přiřkla Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi. Způsobili tak škodu nejméně 1,4 miliardy korun.
Bývalá ředitelka pozemkového úřadu v Praze Benešová opět dostala v kauze Bečvářova statku podmínku
Případem Benešové se odvolací senát zabýval už poněkolikáté. Naposledy ji uznal vinnou z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti. Výrazně při tom zmírnil rozsudek, kterým prvoinstanční soud poslal ženu na šest let do vězení.
Nově soud Benešové uložil jen podmínku. Podle předsedy odvolacího senátu Jiřího Lněničky se neprokázalo, že by se bývalá úřednice obohatila a že by jednala úmyslně. Nejvyšší soud (NS) ohledně úmyslu Benešové zaujal opačný názor.
Nyní byl tak odvolací soud vázán postojem NS, který podle Lněničky souhlasil s kvalifikací prvoinstančního soudu. „Nehodlám s tím nijak dále polemizovat,“ prohlásil. Ženě však opět výrazně zmírnil trest. Argumentoval zejména tím, že od spáchání trestné činnosti uplynulo více než deset let. „Obžalovaná předtím i potom vedla řádný život,“ uvedl. Ženě však soud navíc zakázal pět let působit ve státní správě a samosprávě na rozhodovacích pozicích.
Benešová také podle Lněničky nastoupila do úřadu až v době, kdy trestná činnost pokračovala. Zároveň byla vystavena silnému tlaku a několika zavádějícím pokynům od nadřízených. „Jsou proto podmínky pro uložení trestu výchovného, byť ta škoda je poměrně značná,“ uzavřel. Oproti minulému verdiktu však prodloužil zkušební dobu podmíněného trestu ze tří na pět let.
V kauze Bečvářova statku zatím padl jediný konečný verdikt
Horák měl jít do vězení na sedm let, ale vrchní soud mu verdikt opakovaně zmírnil, naposledy na tři roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem. Další bývalý úředník Petr Chmelík si vyslechl za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest. Je to zatím jediný verdikt v kauze Bečvářova statku, který prošel celou soudní soustavou a potvrdil ho i Ústavní soud.
Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově.
Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratrovi Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.
