Houslový virtuos Pavel Šporcl obvinil vládu a zejména ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), že zapomínají na kulturu a situaci umělců, kteří již mnoho měsíců nemohou pracovat – a tedy ani vydělávat. Zaorálek je však přesvědčen, že podpora, kterou jim stát poskytuje, je dostatečná. Nový plán otevírání kultury ale jeho resort teprve začíná připravovat. O situaci v odvětví diskutovali Pavel Šporcl s Lubomírem Zaorálkem v Událostech, komentářích.
V kultuře je málo peněz a nikoho to nezajímá, zlobí se Šporcl. Podle Zaorálka jsou teď priority jinde
Události, komentáře: Debata ministra kultury Zaorálka a houslisty Šporcla (zdroj: ČT24)
Šporcl poslal na počátku týdne otevřený dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO), v němž napsal, že je kultura v Česku v katastrofálním stavu – nejen proto, že je vše zavřené, ale hlavně proto, že se o tom podle Šporcla dostatečně nemluví. S Babišem se houslista i sešel, očekává, že bude spolu s dalšími umělci dále jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), žádný konkrétní slib ale nedostal.
Podle ministra kultury Zaorálka – který sám nebyl na premiérovu schůzku se Šporclem pozván – ale není situace v odvětví tak zlá. Zdůraznil, že vláda i do kultury dala mnoho peněz a vztahuje se na ni více podpůrných programů. Odmítl zároveň, že by peníze posílal jeho resort převážně kulturním organizacím, které zřizuje stát.
„Za rok 2020 jsme na covidové programy získali 2,2 miliardy korun. (…) Jenom polovina šla na státní příspěvkové organizace,“ uvedl. Vyčíslil, že i Šporcl, respektive jeho agentura, dostal 700 tisíc korun, z toho většina byla na streamované koncerty.
Deset, nebo třicet?
Virtuos zdůraznil, že „odstreamoval 17 koncertů z obývacího pokoje“ a další odstreamovali umělci najatí agenturou, ale za zásadní považuje, že leckdo tolik peněz nezískal. Tvrdí, že po odečtu všech odvodů zůstávalo loni některým umělcům z toho, co jim stát po zákazu kulturních akcí posílal, jen kolem deseti tisíc korun.
To ministr kultury odmítl. Řekl, že umělci odkázaní na státní programy mají 30 tisíc měsíčně. „Neříkám, že je to bůhvíco, ale tvrdím, že to není nedůstojné. Podívejte se, jaké jsou platy v sociálních službách, tam má vysokoškolák 26 tisíc hrubého. Náš hlavní úkol je, aby kulturní segment přežil,“ uvedl.
Podle Šporcla nyní sice opravdu jde z programů 30 tisíc měsíčně, ale až od února. Trvá na tom, že předtím dostávali umělci mnohem méně, což si nezaslouží i vzhledem k tomu, jak se před pandemií podíleli na české ekonomice.
„Jsme oblast, která do HDP dává dvě procenta. Dáváme tam více než textilní průmysl a o trochu méně než potravinářský. V kultuře pracuje 130 a s přidruženými profesemi přes 200 tisíc lidí a obrat jenom na živé kultuře je 20 miliard. My opravdu nejsme žádní vyžírkové,“ zdůraznil. Zopakoval, že kromě mála peněz považuje za problém i to, že se o situaci v kultuře málo mluví. „Jako kulturní obec nejsme dostatečně oceňováni ani morálně – v tom slova smyslu. Pan prezident o nás mluví jako o póvlu, vláda o kultuře v posledních měsících hodně mlčí,“ míní Šporcl.
Plán rozvolnění zatím není
Zaorálek je však přesvědčen, že kultura nyní zkrátka na prvním místě být nemůže. „Já za ni bojuji, aby byla segmentem, kterému se pomůže, protože je zkoušena. Ale bohužel priorita jsou stále v těchto dnech lidé v nemocnicích, ti, kteří tam umírají, priorita je, že chceme co nejdříve dostat děti do škol,“ shrnul.
Zároveň ministr připustil, že zatím neexistuje platný plán uvolňování restrikcí v kultuře. Sice počátkem roku vznikl, jenomže s rozšířením nakažlivější varianty koronaviru a rychlým růstem počtu případů nebylo možné naplnit jej. Přípravě toho nového se chce naplno začít věnovat až ve chvíli, kdy bude jasné, že je epidemie pod kontrolou – za takový stav považuje dobu, kdy bude denně dva až tři tisíce pozitivních testů – i když ujistil, že jeho úřad již je v kontaktu s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou.
Jisté však podle Zaorálka je, že nejprve se otevřou galerie, muzea, hrady a zámky, a teprve potom přijdou na řadu divadla nebo koncerty. Věří však, že v létě bude možné pořádat akce až pro tisíc lidí, i když „s určitým režimem“.