Umění klade otázky. V době pandemie se ptá, jak vystavovat virtuálně

Nahrávám video

Stejně jako na jaře se muzea a galerie pokouší vymyslet náhradní způsoby, jak dostat návštěvníky za zavřené dveře výstavních síní. Virtuální prohlídky a on-line prezentace sbírek připravují například v Národní galerii, Muzeu umění v Olomouci či pražské Galerii Rudolfinum.

Národní galerie Praha využívá čas, kdy musí mít zavřeno, natáčením děl ze svých sbírek. Šestnáct medailonků poslouží jako prezentace přední české galerijní instituce ve světě.

„Oslovila nás Česká centra v Tokiu a Soulu, zdali bychom nemohli udělat takový průřez díly Národní galerie a do určité míry i průřez kulturou České republiky,“ upřesnila kurátorka Veronika Wolfová. „Začínáme Karlem IV., potom jsou tam umělci od dob Rudolfa II. až po současnost,“ doplnila. Současnější umění zastupuje například Alfons Mucha nebo Toyen.

Natáčí se pod dohledem restaurátorky, která hlídá, aby se obrazy nepoškodily, například nebyly vystaveny přílišnému osvětlení. „V této době je důležité komunikovat skrze video a zobrazovat to, co teď není možné vidět naživo,“ domnívá se režisér a kameraman prezentací Marco Chiodi.

Olomoucké muzeum ukazuje stálé expozice

Do virtuálního prostoru se přestěhovalo i Muzeum umění v Olomouci. Chce tak částečně návštěvníkům vynahradit, že je nemůže přivítat ve stálých expozicích, které od začátku října zpřístupnilo zdarma. 

Bezplatně si mohou expozice prohlédnout i na internetu. K dispozici už je výstava Století relativity, zaměřená na moderní umění. V uplynulém týdnu vznikal záznam z expozice Ke slávě a chvále, kde je shromážděno staré umění. „Kamera má celkem šest čoček, každá čočka pořídí jeden záznam a v počítači potom spojíme výsledný 360stupňový obraz. Postprodukce je náročná,“ popisuje tvůrce virtuální prohlídky Petr Sanetrník. 

Zájemci si budou moci virtuálně projít tisíc let kultury na Moravě. Prohlídky umožňují jednotlivé exponáty také přiblížit a prozkoumat detaily. Internetová verze čeká také aktuální výstavu O městě, krajině, umění, jež byla zahájena už v době uzavření kulturních institucí. Veřejnosti by měly expozice zůstat nepřístupné nejméně do 3. listopadu, do kdy zatím platí v zemi nouzový stav.

Džadoň: Umění se s tím vyrovná

Podle konceptuálního umělce Tomáše Džadoně by se výtvarné umění dovedlo přizpůsobit i případné situaci, kdy by už nemohlo být vůbec vystavováno napřímo. Stejně jako se v historii muselo vyrovnat s různými společenskými změnami.

„Umění nejsou jen obrazy, ale umění jsou především myšlenky, reflexe skutečnosti, umění, abych citoval Pavla Büchlera, hlavně klade otázky, proto není vůbec problém, když je zprostředkované kamerou nebo fotografií,“ podotýká Džadoň s tím, že lidé jsou zvyklí vnímat realitu skrze tato média. 

I jeho tvorba je v současnosti k vidění on-line. Galerie Rudolfinum totiž aktuální výstavu Unplugged, jejíž součástí je také Džadoňovo dílo, přibližuje prostřednictvím krátkých videí. Už příprava výstavy byla nezvyklá. Galerie totiž oslovila české i zahraniční umělce, aby svá díla připravili za minimálního užití energie na výrobu a transport. Vystavující tak využili třeba kolo nebo koňské spřežení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 5 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 7 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 10 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 17 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
1. 7. 2026

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
1. 7. 2026

Evropský pohled