Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

78 minut
Záznam: Vyhlašování Cen divadelní kritiky
Zdroj: ČT

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.

Na vítězné inscenaci Wernisch kritici oceňovali například to, že nepřináší ověřená tvůrčí řešení a stereotypy, ale naopak nutí diváka přemýšlet a prožívat. „Kabaret nabitý ‚zpěvy a tanci‘, hereckou virtuozitou a hlavně poezií, která je zase napěchovaná k prasknutí dramatem, komedií, zkrátka životem a divadlem,“ uvedla k představení jedna z kritiček Marie Zdeňková. Představení získalo ještě druhou cenu kritiky, a to za hudbu Aleše Březiny.

Cenu za mužský herecký výkon získal Mark Kristián Hochman za postavu Vojcka v představení Vojcek_jednorozměrný člověk v režii Michala Háby v nastudování divadelního spolku Lachende Bestien. „Hochman při neutuchajícím hereckém napětí a vzdor omezenému repertoáru role bez ustání hopsajícího, přitakávajícího mouly činí z Vojcka nezapomenutelného tragikomického heroa naší doby,“ okomentovala jeho výkon kritička Josefína Formanová.

V ženské kategorii získala cenu za herecký výkon Denisa Barešová za postavu Emy Bovaryové. Dílo Paní Bovaryová v režii Tomáše Loužného uvedlo Národní divadlo Praha – Stavovské divadlo. Barešovou kritici ocenili například za její technickou preciznost či uvěřitelnost, podle kritičky Barbory Schneiderové inscenaci „táhne“, dokáže ukázat spoustu poloh a také „zachránit jen lehce nadprůměrnou režii“.

Talentem roku je Vojtěch Franců

Cenu za nejlepší poprvé uvedenou českou hru si odnesla Klára Vlasáková za hru Lhářky, které uvedlo Divadlo Letí. Cenu kritiky Talent roku 2024 má herec, skladatel a autor Vojtěch Franců. Za nejlepší scénografii loňského roku získala ocenění Berta Doubková za výpravu představení Červený balónek v režii Michaely Homolové, které uvedlo Naivní divadlo Liberec.

V neoceňované kategorii „největší zážitek ze zahraničního divadla“ se na prvním místě v anketě umístily dvě inscenace: opera Leoše Janáčka Věc Makropulos, kterou v hudebním nastudování Roberta Jindry a režii Clause Gutha uvedla berlínská Staatsoper Unter den Linden a k vidění byla na festivalu Janáček Brno 2024, a euripidovská variace Medea’s Children, kterou s dětmi a souborem NTGent nastudoval Milo Rau a k vidění byla na festivalu Pražské křižovatky 2024.

Ve 33. ročníku cen udílených na základě ankety časopisu Svět a divadlo, které dříve nesly jméno Ceny Alfréda Radoka, hlasovalo 65 kritiček a kritiků. Vítěze v neděli večer vyhlásili pořadatelé v pražském Divadle Na zábradlí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 11 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...