Amerika míří na stream, Češi bojují o kina. Jak koronavirus změnil filmový průmysl?

Zavřená kina, zrušené festivaly, posunuté premiéry nebo přerušená natáčení. A jedno přelomové oznámení velkého filmového studia. Koronavirus zasáhl filmový průmysl plnou silou, což mění způsob natáčení filmů i jejich sledování. Přinášíme rekapitulaci filmového roku, který zažil několik turbulencí a akceleroval přeměnu audiovizuálního byznysu.

Nové streamovací platformy
Zdroj: ČTK/ZUMA/La Nacion

Jednou z věcí, které pandemie koronaviru změnila, jsou zažitá pravidla uvádění filmů. Když se s první jarní vlnou začala v březnu postupně zavírat po celém světě kina, zareagovalo na to nejpružněji studio Universal. To mělo v tu dobu v kinech menší tituly jako horor Neviditelný muž nebo thriller Lov, rychle je ale zpřístupnilo skrze VOD (takzvané video on demand), takže si je diváci, zejména v Americe, mohli pustit doma. Universalu to ale nestačilo.

V dubnu tato společnost už kina zcela „přeskočila“ a rovnou na VOD platformy uvolnila velkorozpočtový animovaný film Trollové: Světové turné. Universal tím nepotěšil zkoušené majitele kin, kteří už tehdy počítali obrovské ztráty - a spoléhali na dohodu, že studia pouští filmy na internet až po 90 dnech v kinech. Tohle „okno“ ale pandemie omezuje – Universal se v létě dokonce dohodl s provozovatelem amerických kin AMC, že filmy k digitálnímu uvedení bude moci zpřístupňovat už po 17 dnech od premiéry.

Co ale funguje v Americe, nemusí platit v Česku. „Americký trh je hodně jiný než ten český. V Česku je podíl kin na tržbách filmů 90 procent, digitál 10 procent. V USA se digitální trh pohybuje někdy i kolem 60 procent,“ uvedl pro ČT24 producent Vratislav Šlajer.

Studia se podle něj při plánování premiér budou jinak chovat na domácím trhu a jinak například v Evropě, kde se stále plánuje kino distribuce filmů, které měly v Americe premiéru už jen na digitálních platformách.

Ještě na jaře se také mohlo zdát, že akcent na VOD premiéry nebo streamování se přežene s pandemií. Postupně se ale začalo ukazovat, že zejména v Americe může být určujícím trendem budoucnosti. Na jaře se ještě všechny velké blockbustery jako bondovka Není čas zemřít, Black Widow, Mulan či Top Gun 2 začaly postupně odkládat (aby se na podzim při druhé vlně odkládaly znovu). Studia ve Spojených státech se ale na kina stále častěji přestávají spoléhat. A nejlépe jsou na tom ta, která mají své streamovací platformy.

Warner Bros. míří s celým plánem premiér na stream

Disney tak v září nečekaně uvedl na své platformě Disney+ za speciální poplatek hranou předělávku animovaného filmu Mulan, která ho vyšla na 200 milionů dolarů. Insideři se doteď přou, zda to byl úspěch, či nikoliv, Mulan ale údajně více než 100 milionů z digitálního uvedení nevydělala. Pokud se k tomu přičte 70 milionů dolarů z otevřených kin různě po světě včetně Česka, je z toho stále propadák, na který Disney u svých titulů není moc zvyklý.

Čísla jsou rozpačitá, i když se firma nemusela dělit o tolik peněz s kinaři, a ušetřila i na reklamě, která v případě blockbusterů vyjde na desítky milionů dolarů. Na fakt, že se takto velké filmy ze streamu nezaplatí, ale začala studia nahlížet trochu jinak.

Mulan (stejně jako třeba animovaný film studia Pixar Duše) slouží jako reklama pro platformu Disney+, o níž už studio sdělilo, že ji považuje za prioritu. V polovině prosince navíc akcionářům představilo velkolepý plán premiér, který se z velké části týká právě zmíněné služby. Budoucnost na ní je seriálová: objeví se tam deset sérii ze světa Star Wars, podobný počet seriálových komiksů od Marvelu a z filmů potom třeba nový Petr Pan, Pinocchio či třetí Sestra v akci. Přesun velkých filmů jako Black Widow, Eternals nebo Free Guy na stream ale Disney neoznámil.

Nejdál to tak v tomto směru dotáhlo studio Warner Bros., které na začátku prosince v šokujícím oznámení uvedlo, že všechny svoje filmy včetně těch největších jako Duna, Matrix 4, Godzilla vs. Kong, nebo již dříve avizovaná druhá Wonder Woman uvede souběžně v kinech a na streamu. To znamená tak velké nabourání zažitého distribučního modelu, že to podle pozorovatelů nevratně poškodí kina. Firma ale v prohlášení sdělila, že tento krok vyzkouší jen po dobu jednoho roku, kdy jsou v Americe biografy zavřené, nebo se do nich lidé bojí chodit.


V Česku distribuci filmů od Warner Bros. zajišťuje společnost Vertical Entertainment. Její šéfka Anca Sorina Truta napsala ČT24, že rozhodnutí nebude mít dopad na distribuci filmů Warner Bros. v Česku. Služba HBO Max, která spadá pod mateřskou firmu Warner Bros., by se nicméně v druhé polovině příštího roku mělo spustit i v Česku.

Podle Šlajera je třeba brát krok Warner Bros. i z jiné perspektivy. „V kontextu válek streamovacích společností a snahy získat co nejvíce předplatitelů pro HBO Max v konkurenci s Netflixem a Disney+. Nebál bych se označit jejich krok za dumpingový. Je to pro ně ztrátový krok, který bude mít dlouhodobý efekt v navýšení počtu předplatitelů,“ myslí si.

Opatrný je také Jan Bradáč, šéf multikin CineStar, který zároveň vede i distribuční společnost Falcon. Podle něj nelze z rozhodnutí jednoho studia vyvozovat změnu pro celý trh. „Na kolik jsou vyhlídky na rok 2021 stále ve hvězdách a znovuotevření celosvětové kino distribuce zatím neznámé, tak je v nabídce příštího roku celá řada titulů, na kterých lze stavět zajímavou obchodní perspektivu. Nedomnívám se, že všechna ostatní studia se zachovají jako Warner Bros., a pokud ano, nepřesunou na streamovací platformy všechny své zásadní filmy,“ sdělil pro ČT24.


Kinaři už ale o několik takových velkých filmů přišli. A často jde o velmi atraktivní obsah. Děje se to například u titulů nakoupených Netflixem, jako je to aktuálně oscarový film Chicagský tribunál, nebo další dětský snímek SpongeBob. Tyto filmy mu prodalo studio Paramount, které by je jinak pravděpodobně poslalo do kin. Podobně „rozpínavá“ je ale i nová služba Apple TV+, která zase na jaře koupila práva pro válečný film s Tomem Hanksem Greyhound za 70 milionů dolarů od studia Sony. Jeho výroba stála o 20 milionů dolarů méně.

V kinech to v létě zkusil jen jeden velký blockbuster

Jak moc pandemie změní distribuci filmů, ilustrují i informace o tom, že producenti zmíněné nové bondovky uvažovali o prodeji filmu na Netflix nebo Apple TV+ a od jedné či druhé firmy chtěli 600 milionů dolarů, což prý oba subjekty odradilo. Zároveň to ale dokazuje, že ty opravdu největší filmy jako Bond, Duna nebo Avatar 2 stále potřebují stamiliony dolarů na tržbách z globálního startu v kinech včetně těch čínských, aby se zaplatily.

V září to v době nadechnutí mezi vlnami pandemie přesto jeden film zkusil. Špionážní velkofilm Tenet režiséra Christophera Nolana byl letos jediným blockbusterem, který šel pouze do kin. Proti dvousetmilionovému rozpočtu vydělal 357 milionů dolarů, z omezeného počtu amerických kin to ale bylo jen necelých 60 milionů dolarů. Tenet se tedy rozhodně z kin nezaplatil, na to by potřeboval vydělat milionů 700, přesto v rámci atypické sezony není vnímán jako neúspěch. Jen ale ukázal, že velké filmy jako Není čas zemřít, Eternals nebo Smrt na Nilu musí dál čekat na příznivější situaci.

Režisér Teneta Christopher Nolan se už mimochodem stihl ostře ohradit proti rozhodnutí Warner Bros. posílat velké filmy na stream. A v prosinci se k jeho kritice připojil i režisér Duny Dennis Villeneuve. V aktuálním kroku studia vidí poškození filmařů i herců, s nimiž krok údajně nebyl konzultován. Produkční partner Legendary, který z velké části financoval výrobu filmů Duna a Godzilla vs. Kong, už se také ohradil. Prý se o plánu Warner Bros. dozvěděl půl hodiny před vydáním tiskové zprávy.

Česká kina tradičně drží české filmy. I během pandemie

Jestli má však rok 2020 ve filmovém průmyslu nějakého vítěze, je to online videtéka Netflix, jejíž počet předplatitelů šplhá ke 200 milionům. Jejímu obsahu se navíc daří průběžně probíjet do společenských debat, jak se to stalo letos na jaře dokusérii Pán tygrů, a na podzim potom s minisériemi Dámský gambit nebo Koruna. Z kinofilmů se letos událostí stal pouze Tenet, z těch českých potom Havel či Šarlatán, které se podařilo uvést během letního rozvolnění. Podíl českých filmů je stabilně v domácích kinech mezi 20 a 30 procenty, čímž jsme na špičce Evropy.

„Takže i když se budou odkládat americké premiéry, nabídka českých filmů může návštěvnost táhnout. Bylo to vidět i letos v létě, kdy se kina mezi první a druhou vlnou otevřela,“ doplňuje Šlajer. Návštěvnost podle něj držely české filmy a před zavřením kin v říjnu měly premiéru silné tituly jako Bábovky, Princezna zakletá v čase nebo Smečka.


Česká kina mají vůbec ve vztahu ke streamu zatím mnohem tužší kořínek, než by se mohlo zdát. V Česku ostatně v rekordním roce 2019 přišlo do kin 18,3 milionů diváků, což je nejvyšší počet od roku 1994. „První čtvrtletí roku 2020, než v březnu přišel covid, bylo opět růstové. Takže obavu, že diváci do českých kin nepřijdou, nemáme,“ sděluje Šlajer.

Mluví také o výzkumech, podle kterých předplatitelé streamovacích služeb chodí více do kina a naopak. „Kina a streamování nestojí nutně proti sobě, mohou se velmi dobře doplňovat,“ sděluje.

Desetitisíce testů na covid na place s dinosaury

Nejsou to ale jen studia a kinaři, jejichž práci koronavirus mění. Svoje pracovní procesy museli přenastavit i filmaři. Koronavirus zastavil stovky natáčení, z těch největších třeba vyklidil berlínský plac čtvrtého Matrixu, sedmé Mission: Impossible nebo seriálů studia Marvel, z nichž se thriller s názvem The Falcon and the Winter Soldier točil v Česku.

Filmaři se postupně k práci vraceli, často to ale bylo nejisté – třeba když onemocněla s covidem-19 hlavní hvězda, jako například Robert Pattinson, který hraje nového Batmana ve stejnojmenném snímku. Jedno natáčení však bylo zdaleka nejkomplikovanější.

Třetí Jurský svět s podtitulem Dominion byl prvním blockbusterem, který se v létě vrátil do produkce poté, co musel v březnu přerušit natáčení. A zase u toho bylo studio Universal. Štáb o stovkách lidí se v britských studiích Pinewood dělil do skupin, které se nesměly potkávat, přičemž herci, režisér a nejužší štáb byli kompletně izolováni. Všichni na plac přicházeli přes rámy, které měřily teplotu a za celé natáčení se provedlo asi 40 tisíc testů na covid. Pozitivních se mělo vrátit kolem stovky testů, přesto se film na konci listopadu dotočil. Proticovidová opatření měla studio stát asi 8 milionů dolarů.

Dá se očekávat, že část podobných opatření už bude provázet natáčení filmů dál i po začátku očkování, což rozpočty filmů ještě více zatíží, píše například magazín Variety.

Pandemie změnila také filmové festivaly, z nichž se kromě Benátek ty největší letos nekonaly, nebo přecházely k digitální podobě – i lednový ročník festivalu Sundance ostatně plánuje tuto verzi.

I proto experti poukazují na to, že filmy se budou v následujících měsících uvádět na více platformách podle epidemiologické situace, přičemž kina v Americe už nemusí hrát prim. Jak ale zdůrazňují třeba české filmové asociace v nedávném dokumentu zaslaném vládě, kina jsou i přesto základním kamenem celého průmyslu, na nějž je navázaná jak výroba, tak distribuce. V Česku to kvůli prozatímní absenci robustního VOD trhu platí o to víc.

„Především je potřeba, aby nám vláda umožnila co nejdříve znovu otevřít. Jsme připraveni provozovat naše kina i v omezeném režimu s výrazně sníženou kapacitou a zachovanou konzumací během filmové projekce. Jsem rozhodně přesvědčen, že lidé se do kin vrátí, protože z nich ve skutečnosti nikdy nezmizeli,“ myslí si Bradáč. Filmový průmysl ale přesto už po koronaviru patrně nikdy nevrátí do stejných kolejí.