Slovenský režisér a scenárista Martin Šulík uvádí ve čtvrtek do českých kin nový film Kůň. Vypráví o hledání vnitřní svobody, o jejích podobách i hranicích. V hlavní roli muže, který ve svém bytě objeví koně, se představí Daniel Fischer.
Hlavní postavou snímku je zakřiknutý učitel, který neprožívá zrovna nejlepší období. Má problémy v práci, s přítelkyní i se sousedy. Do toho objeví na Vánoce v bytě živého koně. Situace je o to absurdnější, že bydlí v bytě ve druhém patře činžovního domu.
„My jsme to natáčeli jako komedii, ten film by měl být zábavný. Chtěl jsem, aby byl zábavný a na druhou stranu velmi něžný. Mám pocit, že se z našich životů vytratila něha. Pohyb společnosti kolem nás se nedá ani přehlédnout ani promlčet, ale měl by být vyvážený něčím něžným a pozitivním. Bez toho se nedá žít,“ myslí si Šulík.
V hlavní roli rodinné komedie se představí Daniel Fischer, který je divákům známý například z filmů V létě ti řeknu, jak se mám, Šťastný nový rok či Budiž světlo. Film Kůň vznikl pod taktovkou tandemu režiséra Šulíka a scenáristy Marka Leščáka (Muž se zaječíma ušima, Tlumočník, Sluneční stát).
„Magické období Vánoc není v našem filmu kulisou. Ze své podstaty je příležitostí pro zastavení a zamyšlení se nad tím, kam směřujeme. Záhadný kůň v učitelově bytě narušuje běžné vánoční rituály, vytrhává nás ze stereotypu, dává hrdinům příležitost objevit vedle sebe blízkého člověka,“ dodává režisér.
Vzpomínka na Menzela
Ne úplně dobré období prožíval i stárnoucí spisovatel Miroslava Krobota v předešlém Šulíkově filmu Muž ze zaječíma ušima. Postava stárnoucího tlumočníka ve stejnojmenném snímku zase hledala pravdu o rodinné minulosti. Pro Jiřího Menzela to byla poslední role před kamerou.
„Jiří Menzel zachránil ten film. Jsem nesmírně vděčný, že se ke mně choval laskavě a přátelsky a myslím, že i on, i já, vlastně celý štáb jsme při tom natáčení byli velmi šťastní. Mám na to krásné vzpomínky,“ popisuje režisér.
Fimly natáčí od svých jednadvaceti. Nedávno oslavil šedesáté narozeniny. Profesní přání žádné nemá. „Já už se na svět dívám očima svých synů, svých dětí. Přál bych si, aby se ten svět trochu upokojil a aby v něm bylo více radosti, protože toto období, které prožíváme, není příliš šťastné,“ doplňuje.
V tvorbě se rád dívá na vážné věci se sarkastickým humorem. A věří, že film může do jisté míry pomoci věci kolem měnit.
