Pokryl australské pobřeží i mrakodrapy. Ve věku 84 let zemřel umělec Christo známý zahalováním staveb

Ve věku 84 let v neděli ve svém newyorském domě zemřel výtvarný umělec Christo, který se po celém světě proslavil zejména zahalováním staveb textiliemi. Informovala o tom jeho kancelář, přičemž neuvedla příčinu smrti.

Zesnulý konceptuální umělec se narodil v Bulharsku jako Christo Vladimirov Javašev. V roce 1957 odešel do Prahy, odkud pak utekl do Vídně. Proslavil se v uměleckém páru se svou manželkou Jeanne-Claude, která zemřela v roce 2009.

Látkou pokryli oba výtvarníci mrakodrapy, část australského pobřeží, římské hradby, živé stromy či pařížský most Pont Neuf. Jejich zakrytí berlínského Říšského sněmu přilákalo v roce 1995 desetitisíce diváků. V následujících dvou týdnech se na budovu skrytou ve 100 tisících metrech čtverečních blýskavé fólie přijelo podívat dalších pět milionů lidí z celého světa.

Smyslem celé akce bylo podle umělců ukázat jedinečnost skutečnosti, která pomíjí. Snaha upozornit na pomíjivost se ostatně nese celým dílem tohoto uměleckého páru, který se poznal koncem 50. let na studiích v Paříži.

Po plovoucích pontonech se prošlo přes milion lidí

Velkou pozornost upoutal Christo před čtyřmi lety svým projektem plovoucích barevných pontonů, které na dva týdny spojily města u severoitalského jezera Iseo. Prošlo se po nich celkem 1,3 milionu lidí.

„Christo prožil svůj život naplno, nejen že vymýšlel věci, které se zdály být nemožné, také ty věci realizoval,“ uvedla po umělcově smrti jeho kancelář. „Díla Christa a Jeanne-Claude sbližovala lidi skrze společné prožitky po celém světě, a jejich tvorba nadále žije v našich srdcích a našich vzpomínkách,“ citovala z prohlášení agentura AP.

Loni na jaře média informovala o novém Christově projektu, který měl být podle původního plánu zrealizován minulý měsíc. Pod látkou měl na několik dní zmizet Vítězný oblouk v centru Paříže. Christův tým v pondělí uvedl, že instalace ve francouzské metropoli bude k vidění v září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 2 mminutami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 16 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 17 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...