Nejsme malé děti, rizika bychom uhlídali i bez direktiv od státu, říká předseda Asociace divadel

Z nařízení vlády se od pondělí na dva týdny zavřou mimo jiné divadla. Už nyní přitom mohou hrát značně omezeně. V hledišti smí zasednout nejvýše pět set lidí, zakázány jsou inscenace, v nichž převažuje zpěv, jako opery a muzikály. Další opatření jsou pro provozovatele i umělce zatěžující, shodují se oslovení zástupci divadelní scény. Tím spíše, že se uzavření může protáhnout, přestože se divadla z hlediska šíření pandemie označovala za bezpečná.

„Neskrýváme, že jsme zaskočeni, protože jsme byli ubezpečováni, že diváci v sále jsou v bezpečí, že nedošlo k žádnému markantnímu přenosu mezi diváky,“ podivuje se nad rozhodnutím vlády ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša, který je zároveň předsedou Asociace profesionálních divadel.

Divadla nejsou riziková, uváděli politici i hygiena

Že divadla nepatří k rizikovým místům, potvrdil například 19. září na svém Twitteru ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) s odvoláním na hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. „V evidovaných případech z divadel apod. neeviduje hygiena žádná ohniska. Akce, kde lidé sedí, mají roušky a dodržují se základní hygienická pravidla, jsou bezpečné,“ napsal v příspěvku.

Stejně tenkrát mluvil i tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Nemyslím si třeba, že je namístě zavírat standardní divadla, protože tam, pokud lidé nosí roušku, sedí na místě, nemluví, nepijí a podobně, tak riziko přenosu nákazy je velmi malé,“ uvedl.

Předseda Asociace divadel: Chováme se disciplinovaně

Stanislav Moša podotýká, že asociace další omezení vzhledem k závažnosti situace chápe, nicméně se domnívá, že situace se dala nadále řešit jako dosud, tedy v koordinaci vedení scén a krajských hygienických stanic, kdy byly uzavírány jen jednotlivé scény z důvodu karantény.

„Nejsme malé děti a umíme se domluvit s našimi nadřízenými v kraji, ve městech, i s našimi kolegy umělci či techniky, kteří se chovají disciplinovaně a při prvních známkách respiračního problému jdou na testy. Jsme sami schopni bez vážných direktiv z úrovně státu se s tou situací srovnávat, proto nás to poslední usnesení poněkud zaskočilo,“ přiznává Moša.

Dalo se to čekat?

Naopak manažer Divadla Petra Bezruče v Ostravě Tomáš Suchánek patří k těm, kteří při plánování sezony pomysleli i na pesimistickou variantu. „Ve chvíli, kdy se začalo mluvit o tom, že tady hrozí druhá vlna, tak spousta lidí, aniž chtěla, už v duchu uvažovala o tom, že se to může stát,“ domnívá se. „Takže i fermany, které jsme plánovali na tuto sezonu, s něčím takovým trochu počítají,“ dodává. 

„Ještě před deseti dny se netušilo, že v Česku bude zákaz zpěvu a přišlo to nečekaně, takže není nutné vymýšlet hypotetické koncepce,“ vidí situaci jinak ředitel plzeňského Divadla J. K. Tyla Martin Otava. Rozhodnutí vlády hodnotí jako často absurdní a nekoncepční.

„A když je přesvědčení nahoře, že nám stačí ve čtvrtek večer oznámit, že od příštího týdne je všechno jinak, tak zareagujeme a zařídíme, co se chce po nás udělat. Zásah do divadla je to ale samozřejmě zásadní, protože divadlo se plánuje,“ upozorňuje. 

Jako tramvaj v Praze

Problém vidí například v neustálém odkládání představení, na která si už lidé koupili vstupenky. Za šťastné také nepovažuje uzavření kulturních akcí bez výjimek. Za třísku, která při kácení kulturního lesa odlétla, pokládá například bienále Skupova Plzeň. Festival loutkového a alternativního divadla měl začít 14. října, pořadatelé ho po vyhlášení nových opatření na poslední chvíli zrušili. 

Podle Otavy ale Divadlo Alfa, které je hlavním dějištěm přehlídky, není o nic rizikovější než cesta pražskou hromadnou dopravou. „Kapacita toho divadýlka je jako jedna velká tramvaj v Praze. A ta tramvaj jede z konečné na konečnou třeba půldruhé hodiny a lidé jsou tam namačkáni. Myslím si, že v případě takových festivalů se měl zvolit jiný režim. Tam hrozí mnohem menší riziko nákazy než v tramvaji,“ myslí si.

Prezident Herecké asociace: Ještě to nekončí

Prezidentovi Herecké asociace Ondřeji Kepkovi nejvíce vadí, že k současnému radikálnímu zásahu do kultury nemuselo dojít. Přílišné uvolnění pravidel v době prázdnin považuje za zásadní podcenění situace.

„Realisté cítí, že těch čtrnáct dní není konečných, protože pokud jsem dobře poslouchal, tak teprve po deseti čtrnácti dnech začneme zjišťovat, jestli to funguje,“ obává se navíc, že další problémy kulturu ještě čekají. 

Herecká asociace na svém webu uveřejnila koncem září prohlášení, v němž varovala, že plošné uzavření scén může být likvidační. Například podle jeho slov je zhruba sedmdesát procent herců OSVČ.

Nenecháme vás na holičkách, slíbila prý vláda

Pro ostatní se určité jistoty najdou. „Obce, které jsou v převážné většině zřizovateli institucí našeho charakteru, se o divadla dobře starají, stejně tak ministerstvo kultury realizovalo záchranný balíček, který nahradil ztráty z období od 10. března do konce srpna, takže žádné z divadel nemuselo skončit z finančních důvodů,“ oceňuje Stanislav Moša.

Prozradil, že ministr kultury Zaorálek přislíbil na čtvrteční schůzce divadlům další podporu. „Byl to názor celé vlády, že nás nenechají na holičkách a že nám pomůžou jak do konce tohoto roku, protože kdoví, jestli to bude jen čtrnáct dnů, tak především v roce 2021, protože obecenstvo je znejistělé neustálými změnami,“ upřesnil. „Deklarace vlády, že nám v plné míře pomůžou, je sice uklidňující, ale neřeší všechny problémy,“ poznamenává ovšem.

„Bezpochyby je potřeba co nejrychleji vytvořit program podobný těm, které byly na jaře,“ souhlasí Ondřej Kepka. Důležité podle něho je, aby zástupci kultury byli při jednání s ministerstvem jednotní. „Abychom si řekli bez hysterie, co je potřeba udělat, aby nám co nejvíce talentovaných lidí neodešlo, jak nám radí na sociálních sítích, dělat konečně něco pořádného,“ varuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 3 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 5 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled