Liberec zvažuje kandidaturu na Evropské hlavní město kultury. Zájem má i Broumov či Brno

Liberec zvažuje kandidaturu na Evropské hlavní město kultury pro rok 2028. Rozhodnout se chce na základě zpracovávané strategie kultury, ta by měla být hotová v příštím roce. Informoval o tom v pondělí primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj). Primátor předpokládá, že o kandidatuře rozhodnou nejpozději v roce 2022.

„Dnešek by mohl být základním kamenem této myšlenky, protože my bychom chtěli nahlas dát najevo, že na tento ambiciózní evropský projekt si troufáme,“ uvedl primátor.

Titul Evropské hlavní město kultury (EHMK) vždy na jeden rok propůjčuje Evropská unie jednomu či více evropským městům, která tak mají po celý rok možnost představit Evropě svůj kulturní život a jeho rozvoj. Držitelem za Česko byla v roce 2000 Praha a v roce 2015 Plzeň. Znovu na Česko přijde řada v roce 2028, zájem o kandidaturu ohlásil zatím Broumov a také Brno, potenciálních zájemců je však více.

Které z českých měst uspěje, by mělo být známo v roce 2023. Výběr je podle náměstka primátora pro kulturu Ivana Langra (SLK) dvoukolový. Zatím neví, kolik bude město případná kandidatura stát.

„V tuto chvílí žádný rozpočet netvoříme. Nám jde o vize, o kvalitní projekt, o kvalitní obsah, s nímž bychom chtěli kandidovat v prvním ze dvou kol, ve kterých se bude rozhodovat. A teprve v mezikroku mezi prvním a druhým kolem už to bude i o tvorbě konkrétního projektu a jeho financování,“ řekl náměstek.

Náklady pro Plzeň činily 378 milionů korun

Liberec má podporu Libereckého kraje. „Vnímám to jako příležitost pro místní, aby si uvědomili, jak velké kulturní zázemí Liberec má. Aby si uvědomili, jak důležitá je kultura v jejich životě,“ řekla krajská radní pro kulturu Květa Vinklátová (SLK).

Když byla Plzeň v roce 2015 držitelem titulu EHMK, podle údajů organizátorů navštívilo tehdy 636 akcí zařazených do projektu 1,38 milionu lidí. Pořadatelé si chválili velký nárůst počtu turistů, Plzeň v roce 2015 zaznamenala meziroční nárůst o 16 procent. Rozpočty EHMK se pohybují od pěti milionů do 120 milionů eur, náklady v Plzni činily 378 milionů korun, tedy kolem 14,6 milionu eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...