Každému podle jeho gusta. ČT art se na podzim zajímá o Národní divadlo, loutky i hip hop

Nahrávám video

ČT art se už stala stálicí televizních obrazovek, kulturní program České televize slaví v září šest let existence. Podzimní nabídku tak tradičně otevře Týdnem dárků, k nimž mimo jiné patří přímý přenos z představení novocirkusového souboru Losers. Na podzim pak divákům slibuje pořady o vážné hudbě i hip hopu nebo dokumentární seriály přibližující historii Národního divadla či českého loutkářství.

Novinky v rozhovoru přiblížil generální ředitel ČT Petr Dvořák, výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl a ředitel Národního divadla Jan Burian. 

Jak oslavíte šest let ČT art?
TM: Oslava bude velkolepá a tradiční. Jako každý rok přineseme přímý přenos výjimečné inscenace. Tentokrát odvysíláme v neděli 1. září přenos z festivalu Letní Letná, představení Kolaps souboru Losers Cirque Company. Stále populárnějším žánrem nového cirkusu odstartujeme tradiční Týden dárků, tedy týden plný premiér, jakousi ochutnávku všeho, co mohou diváci vidět až do konce roku.

Hudební fanoušci se například mohou těšit na záznamy koncertů Queen a Visacího zámku nebo na dokumentární sérii o historii hip hopu. Snaží se ČT art pokrýt všechny hudební žánry?
TM: Velkou výhodou ČT art je, že se neuzavírá do škatulek, ale dává na televizní obrazovku zdánlivě různorodé hudební směry. Typickým příkladem tohoto přístupu je i nová řada hudební talk show Linka, kdy si muzikant Rudy Linka zve na svou jihočeskou chalupu jazzmany, folkaře, rockery i operní hvězdy a tuto nesourodou skupinu spojuje univerzální jazyk – skvělá muzika. A takový bude celý podzim: od klasické hudby, například zahajovacího koncertu České filharmonie nebo úvodního koncertu Dvořákovy Prahy, až po zmíněný seriál o hip hopu, který mimo jiné před dvěma lety získal International Emmy Awards, a troufám si říct, že zaujme i ty, kteří hip hop dvakrát nemusí. 

ČT art vytvořila neměnný prostor pro českou kulturu, možnost systematicky ji mapovat, což je velmi důležitý úkol. Například pořadů o hudbě a divadle jsme v loňském roce natočili desetkrát víc než v roce 2012.
Petr Dvořák

Nachystán je také několikadílný dokument o historii Národního divadla. Od koho vzešel impuls k natočení takového projektu?
JB: Impuls vzešel, myslím, z České televize. Každopádně jsme se shodli na tom, že nejen Národní divadlo, ale česká kultura a její zdroje obecně by si zasloužily pravdivý a velkorysý seriál, protože historie Národního divadla je obrazem historie českého státu. Česká státnost se odvíjí od hledání kulturní identity a symbolicky místem hledání kulturní identity bylo divadlo a Národní divadlo zvlášť. A historie obou je stejně bohatá, plná zákrut, plná mýtů. Dokument o Národním divadle přináší důležité téma, které míří hlouběji k tomu, proč zrovna na tomhle území máme mít vlastní kulturu a co naše kultura znamená v evropském kontextu. 

Další z původních dokumentárních cyklů se bude věnovat tradici českého loutkářství, které bylo nedávno zapsáno na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Co se diváci v seriálu Česká loutka dozvědí?
TM: Stejně jako v případě Národního divadla jsem rád, že Česká televize tento pořad připravila. Sám jsem byl překvapen, že takto komplexně se ani české loutce, ani Národnímu divadlu nikdy v historii Česká televize tolik nevěnovala. Česká loutka je obrovský fenomén a sedm dílů dokumentu ho zaznamanává v celé, dvěstěpadesátileté historii. Troufnu si říct, že každý, kdo vyrostl na Hurvínkovi, se má na podzim na co těšit.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 13 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 13 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...