Filmovka láká do Hradiště na Tarkovského, uprchlíky a francouzskou perverzi

Nahrávám video

V Uherském Hradišti začíná Letní filmová škola (LFŠ). Nabízí bližší seznámení se švédskou kinematografií či kompletní retrospektivu Andreje Tarkovského. Stoupence kyberpunku uspokojí inventura sci-fi snímků, sekce věnovaná francouzskému extrémnímu filmu hodlá otevřeně tematizovat sex a násilí. Na Slovácku bude také možnost osobně se setkat s filmovými tvůrci. Mezi nejvýznamnější hosty patří režiséři Jan Troell, Sergej Loznica či Wojciech Smarzowski.

Plakát 43. LFŠ
Zdroj: www.lfs.cz/Marta Palasová

Filmovka se ve svém 43. ročníku soustředí na Švédsko a tamní kinematografii. Nabízí ji v plné rozmanistosti na bohatě prostřeném švédském stole. S živým hudebním doprovodem představí snímky z němé éry filmu, kdy nejen Holywood okouzlili Victor Sjöström nebo Mauritz Stiller. Přehlídka si dále klade za cíl zmapovat fenomén severské krimi, ale i sociální otázky, například imigraci.

Švédské filmy na Slovácku osobně představí významní hosté. Režisér Jan Troell patří mezi nejproslulejší v dějinách švédské kinematografie. Daniel Bergman je s filmem spojen od kolébky, ostatně první dva roky jeho života zachytil jeho otec Ingmar ve snímku Stimulantia. Hvězdné švédské režisérské trio uzavírá Tarik Saleh, který s Případem v Nile Hiltonu vyhrál letošní festival v Sundance.

Krom toho se budou zájemcům o švédský film věnovat i filmoví historici Jan Holmberg a Erik Hedling. Dějiny kinematografie v její nejvyšší umělecké naléhavosti zpřítomní kompletní retrospektiva Adreje Tarkovského. Kromě jeho vrcholných děl Andrej Rublev, Stalker či Solaris budou mít diváci možnost zhlédnout i méně známé snímky z Tarkovského studentských let Zabijáci a Dneska se nikam nejede.

Věda, punk, sex

Sergej Loznica z Cannes do Uherského Hradiště přiveze svůj poslední snímek Krotká podle povídky Fjodora Michajloviče Dostojevského (do češtiny se překládá jako Něžná). Miniretrospektiva experimentálního filmaře, kterého české publikum zná především z karlovarského festivalu, vyvrcholí worskhopem, v němž Loznica možná objasní i to, proč se coby úspěšný vědec vyvíjející umělou inteligence rozhodl přeorienovat na film.

Jako šok by se dal charakterizovat emoční dopad jeho řemeslně brilantních a obsahově zdrcujících fikčních snímků. Skepse ohledně směřování společenského vývoje, která se v nich projevuje, je tíživá, ale zdaleka není samoúčelná. Loznica v hloubi duše doufá v divácké prozření, k němuž se svou reflexivní tvorbou snaží přispět.
Kamila Dolotina
publicistka a znalkyně ruského filmu

Vědou a jejím dopadem na člověka se bude zabývat i sekce věnovaná sci-fi filmům, konkrétně kyberpunku a výletům do kosmu. „V obou technologický pokrok vede tvůrce k ohledávání a redefinování lidství. Jen v prvním případě se to děje v přízemním světě spodních pater hypertechnologické společnosti a v druhém skrze konfrontaci malého člověka s vesmírem,“ píše se na stránkách Letní filmové školy.

Po sekcích věnovaných Berlínské škole a Mumblecore letos Filmovka uvede snímky, které navazují na tradici francouzského extrémního filmu. Od přelomu tisíciletí je možné především ve Francii zaznamenat směr zvaný New French Extremity, v němž se nešetří s poněkud drsnějším zobrazováním sexu a násilí. Své filmy na LFŠ osobně uvede Philippe Grandrieux, který svou akcentací fyzičnosti a pudovosti zaujal dokonce i Marilyna Mansona, který jej požádal o spolupráci.

  •  Letošní ročník LFŠ se koná od 28. července do 6. srpna.

Z Visegrádu do Cannes a zpět

Přehlídka letos stejně opět zmapuje filmovou produkci ve visegrádském prostoru. Vedle novinek a studentských filmů se zaměří na československého režiséra Františka Čápa. Z Polska přijede oceňovaný Wojciech Smarzowski, ze Slovenska Magda Vášáryová nebo dokumentarista Miro Remo.

  • Na Letní filmové škole se se svým programem představí i Česká televize. Dění v jejím stanu lze on-line sledovat ZDE.

Účastníci Fimovky na sebe v neposlední řadě mohou nechat zapůsobit snímky, které byly uvedeny v hlavních soutěžích na festivalech v Cannes, Berlinale a v Benátkách. Asociace českých filmových klubů (AČFK) pak představí distribuční novinky, které se na podzim objeví v artových kinech. Jednu z nich svým hlasováním vyberou diváci přímo v Uherském Hradišti.

Odpočinek po filmu na LFŠ 2016
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Kdo si bude chtít od filmů odpočinout, může využít doprovodného programu. Nabízí řadu výstav, divadelních představení a koncertů, kupříkladu kapely Tata Bojs či písničkáře Oldřicha Janoty. Anebo se na chvíli jen tak rozvalit ve Smetanových sadech, pozorovat festivalový mumraj před kinem Hvězda a koštovat místní kvašený mošt z vinné révy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 6 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 7 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...