AZ muzeum v Moskvě připomíná nedožité pětaosmdesátiny režiséra a scenáristy Andreje Tarkovského. Zatímco ve světě, včetně Česka, jednoho z nejvýznamnějších filmařů sovětské éry proslavily především snímky jako Solaris nebo Stalker, v Rusku se za přelomový pokládá jeho film Andrej Rublev. Od jeho dokončení loni uplynulo už půlstoletí.
Moskevské muzeum připomíná Tarkovského, filmaře, který překročil sovětský stín
Moskevské muzeum připomíná Andreje Tarkovského (zdroj: ČT24)
Sovětské kultuře i filmu šedesátých let minulého století dominoval socialistický realismus. Filmy Andreje Tarkovského proto působily na publikum jako naprosté zjevení. Jejich lyričnost, hloubka a nápaditá obrazová bohatost byla něčím naprosto novým. V případě jeho druhého celovečerního filmu Andrej Rublev byl přelomem už jeho námět - historickou freskou o malíři ikon z 15. století se Tarkovskij jako první umělec po dlouhé době vrátil k dějinám Ruska.
Film o ikonopisci, který pracuje v neklidné době za vlády represivního režimu, tak přinesl do sovětské kinematografie zcela nové téma. Sovětští filmaři se tehdy už dvě dekády věnovali především druhé světové válce.
Andrej Rublev (1966, režie: Andrej Tarkovskij)
V Tarkovského dramatu si cenzura nemohla nevšimnout odkazů na současnost. Následovaly roky schvalování a zásahů. Film byl dokončen v roce 1966, poprvé se ale v sovětských kinech objevil až na začátku let sedmdesátých. V roce 1969 už přitom zvítězil na festivalu v Cannes. O tři roky později byl promítán konečně i doma, a to ve třech stech kopiích, tedy desetině obvyklého počtu. Přesto si ho publikum našlo.
Jako malíř Plavinskij
AZ muzeum spojilo vzpomínku na Tarkovského s retrospektivou malíře Dmitrije Plavinského. „Oba se vrátili k dějinám staré Rusi a zároveň udělali v umění nový krok. A nešlo o oficiální umění socialistického realismu,“ vysvětlil propojení těchto dvou umělců vědecký pracovník muzea Sergej Solovej.
Plavinskij se inspiroval starými ikonami a freskami v chrámech. Nic nemohlo být vzdálenější tehdejšímu státem podporovanému umění. Stejně jako Tarkovskij později odešel do zahraničí. Přestože jejich díla spojují náměty, vyznění a konečně i doba vzniku, osobně se nikdy nesetkali. Spojila je až výstava, která v moskevském muzeu potrvá do 20. července.