Vláda v pondělí přijala doporučení, které jí společně předložily ministerstvo financí a Česká národní banka, zatím nestanovit cílové datum přijetí eura. Kabinet opět dospěl k jednoznačnému závěru, že neurčí datum vstupu České republiky do eurozóny, protože „nebylo dosaženo adekvátního pokroku při tvorbě podmínek pro přijetí eura“.
Instituce ve společné tiskové zprávě uvedly, že v bezprecedentních podmínkách covidové pandemie a souvisejícího celosvětového ekonomického propadu splní Česká republika letos s největší pravděpodobností pouze jedno z maastrichtských konvergenčních kritérií, a to kritérium týkající se úrokových sazeb.
Kritéria stavu veřejných financí ani cenové stability plněna nebudou. Poslední kritérium hodnotící účast v mechanismu směnných kurzů formálně plnit nelze, protože se příslušného kurzového mechanismu Česká republika neúčastní.
Obě instituce každoročně předkládají vládě materiál na téma plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti Česka s eurozónou. I letos jí doporučily zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
Česko se zavázalo při vstupu do Evropské unie (od května 2004) podnikat kroky k tomu, aby bylo na přistoupení k eurozóně co nejdříve připraveno. Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro Česko žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.
Obavy z finančních i nefinančních závazků
Ministerstvo financí i ČNB také ve své analýze uvedly, že v posledních letech se změnily podoba institucí i pravidla eurozóny a jednání o prohlubování evropské integrace i nadále pokračují.
Jaká jsou „proti“
Analýza mimo jiné uvádí, že ve vlastní připravenosti České republiky na přijetí eura přetrvávají slabá místa. Za překážku vstupu do měnové unie vláda považuje nedokončený proces reálného přibližování ekonomické úrovně Česka k zemím eurozóny, kde odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, zůstává podle zprávy značný.
Nadále se podle materiálu také významně liší struktura českého hospodářství vůči eurozóně. To by následně komplikovalo výkon jednotné měnové politiky. „Vzhledem ke stárnutí populace není také dořešen problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, jejichž stabilizační působení by mělo po přijetí eura částečně nahradit ztrátu autonomní měnové politiky,“ uvádí společná tisková zpráva.
Jaká jsou „pro“
Naopak pro přijetí eura dlouhodobě hovoří vysoká míra otevřenosti české ekonomiky a její velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou.
Pozitivně instituce také hodnotí relativně stabilní kurz koruny k euru, a to i během letošního hlubokého ekonomického poklesu, obnovenou sladěnost finančních trhů České republiky a eurozóny nebo odolný bankovní sektor v Česku.
