Problém takzvané dvojí kvality potravin, tedy v různých státech Evropské unie stejně označených výrobků s odlišným složením, se netýká jen zemí ve střední a východní části bloku. Ukázala to studie, kterou si nechala vypracovat Evropská komise (EK). Její výsledky ukázaly, že celkem devět procent z téměř 1400 potravinářských produktů se v různých zemích lišilo svým složením bez toho, že by byly odlišné přední části jejich obalů. Dalších 22 procent výrobků s odlišným složením mělo velmi podobné obaly.
Byly to přitom právě státy ze střední a východní části bloku, včetně České republiky, které v uplynulých letech na tuto problematiku upozorňovaly. Na to, že Češi jsou mateni stejnými obaly na produktech s nižší kvalitou například dlouhodobě upozorňovala někdejší europoslankyně za ČSSD Olga Sehnalová. Na jednáních členských zemí Unie to v uplynulých letech zmiňoval i ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL, který kolegům přinesl také konkrétní podklady.
Věc nakonec jako nepřípustnou zmínil v roce 2017 před Evropským parlamentem předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Lidé z celé Unie podle něj mají nárok například na stejně kvalitní „rybí prsty“. Nyní už v EU platí nová pravidla, podle nichž může být tato praxe – pokud pro ni nejsou objektivní a legitimní důvody – zavádějící pro spotřebitele, a tedy nepřípustná.
Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše téma v květnu zviditelnilo i ve volbách do europarlamentu s tím, že Česká republika nesmí být „popelnicí Evropy“. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) dnes znovu uvedl, že se nesmí připustit, aby v EU byli občané více kategorií. Češi by podle něj měli mít možnost koupit si stejně kvalitní výrobky jako jinde v Unii.
„Výsledky jsou smíšené,“ upozornil v pondělí maďarský komisař Tibor Navracsics, odpovědný za práci výzkumného střediska Komise. To loni v listopadu a v prosinci testovalo celkem 1380 vzorků 128 různých potravinářských produktů dostupných v 19 členských zemích Unie, včetně České republiky.
„I když mám radost, že jsme u složení výrobků nenašli důkaz rozdělení mezi Východem a Západem, znepokojuje mě zjištění, že asi třetina testovaných produktů má různé složení, ačkoliv je označená stejně nebo velmi podobně,“ uvedl komisař. Studie zdůrazňuje, že rozdílné složení výrobku neznamená automaticky rozdílnost v jeho kvalitě. Ve většině případů bylo v testech vše v pořádku: 23 procent produktů mělo identické obaly i složení a 27 procent na rozdílné složení upozorňovalo rozdílným balením.
Komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovné příležitosti Věra Jourová míní, že na jednotném evropském trhu nesmí existovat dvojí standardy. „S novými pravidly, která dvojí kvalitu trestají a posilují pozici úřadů chránících práva spotřebitelů, máme k dispozici nástroje, abychom tuto praxi ukončili,“ uvedla.
V květnu česká vláda schválila, že zboží pod stejným obalem bude muset mít v Česku stejné složení jako v jiných evropských státech. Kabinet však nechal možnost, aby rozdíl v kvalitě mohl u výrobků být, pokud ho obchodník nebo výrobce zdůvodní „oprávněnými a objektivními“ skutečnostmi. Nově zakázaná praxe, pokud ji odsouhlasí parlament, bude považována za nekalou obchodní praktiku. Mohla by za ni být pokuta až 50 milionů korun, stejně jako u potravin, jak tehdy v novele zákona o potravinách rovněž schválila vláda.
Zatímco novela zákona o potravinách, kterou předložilo ministerstvo zemědělství, zakazuje jakoukoliv odlišnost, novela ministerstva průmyslu a obchodu zakazuje „podstatnou“ odlišnost. Jak se bude toto ustanovení hodnotit, bude záležet na metodice.
