Za dvojí kvalitu potravin pokuta až 50 milionů, plánuje ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství chce v novele zákona o potravinách zakázat tzv. dvojí kvalitu pod pokutou až 50 milionů korun. Výrobky se stejným obalem budou muset mít stejné vlastnosti a složení v Česku jako v jiných evropských státech, uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Chce tak zpřísnit Evropou schválenou směrnici. V ní se uvádí, že se výrobky musí lišit „významně“. Podle Svazu obchodu však návrh ministerstva dvojí kvalitu nevyřeší, protože se dál budou vozit potraviny nižší kvality, jen budou správně označené.

Podle Tomana by mělo být v zákoně výslovně uvedeno, že je zakázané uvádět na trh potravinu označenou totožně s potravinou uváděnou na trh v jiném členském státě EU, pokud má jiné složení nebo vlastnosti. „Cílem našeho návrhu je, aby potraviny, které se svými vlastnostmi liší, výrobci spotřebitelům nenabízeli ve stejném obalu, označení, barvě, grafice či se stejným marketingem,“ řekl Toman.

Zatímco evropskou legislativu by měly nyní členské státy převést do svého právního řádu do dvou let, podle Tomana by měla připravovaná národní úprava nyní jít na jednání vlády a následně do parlamentu – mohla by tak platit do jednoho roku. Méně přísnou evropskou úpravu vzalo ministerstvo na vědomí. Podle Tomana ale nebude v Česku možné ospravedlňovat různé složení výrobků preferencemi spotřebitelů nebo dostupností surovin.

Eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovné příležitosti Věra Jourová Tomanovu aktivitu pochválila, i když je podle ní za tyto předpisy hlavně zodpovědné ministerstvo průmyslu a obchodu.

Maximální pokuta by mohla být podle Jourové i vyšší. „Musíme spolupracovat, abychom tuto nespravedlivou praxi ukončili a potrestali podvodníky,“ dodala Jourová

Metodika se bude teprve vytvářet

Dodržování nového předpisu by měla kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, metodika se teprve bude vytvářet. Toman dodal, že problém dvojí kvality se týká takřka výhradně jen nadnárodních společností.

Europoslanci v polovině dubna schválili směrnici, která má chránit spotřebitele před zavádějícími a nekalými praktikami zejména v on-line prostředí. Právní úprava se věnuje i dvojí kvalitě výrobků, ale nevede k jejímu definitivnímu zákazu, jak požadoval pozměňovací návrh. Ten schválen nebyl, což kritizovala řada českých zástupců v Evropském parlamentu.

Čeští zástupci, kteří se podíleli na pozměňovacím návrhu, uvedli, že směrnice se dvojí kvalitě výrobků nevěnuje dostatečně. Pozměňovací návrh by dvojí kvalitu zařadil mezi nekalé praktiky, na plénu ale neprošel.

České ministerstvo například loni dvakrát upozornilo na různou kvalitu potravin prodávaných pod stejnou značkou a podobným obalem v Česku a Německu. V prvním případě to byl lančmít od dánského výrobce Tulip, který obsahoval v Česku hlavně drůbeží separát, kdežto v Německu vepřové maso. Druhý případ byl s rybími prsty, které měly v Německu více masa a o 30 gramů větší balení. 

Srovnání výrobků: testování dvojí kvality výrobků na společném trhu EU, říjen 2017
Zdroj: VŠCHT

Návrh ministerstva dvojí kvalitu nevyřeší, míní Svaz obchodu

„To, co dneska navrhl ministr Toman, je dobrý začátek, ale řeší to jenom půlku problému. Řeší to to, že různé výrobky budou správně označeny. Ale nezabrání to tomu, aby pro každý trh měl ten západoevropský koncern různou variantu. A dvojí kvalita je pro mě především o tom, že existují různé varianty,“ řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Hlavní problém je podle něj v tom, že západní potravinářské koncerny nepovolí českým obchodníkům koupit kvalitnější zboží pro západní trhy. „Jde o to, aby obchod dostal právo nakoupit německou nebo španělskou verzi. A dneska potravinářské koncerny tomu brání, když to někdo z obchodníků zkusil, tak mu bylo jasně řečeno, že musí nakoupit variantu pro český trh. A kdyby zkusil přivézt třeba tu německou, tak mu přestanou dodávat všechno z jejich sortimentu,“ tvrdí Prouza.

Podle něj jde o narušení hospodářské soutěže, protože v EU by měl platit volný trh zboží. Zasáhnout by tak měl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, případně Evropská komise. „Na úrovni Evropské komise běží podobný případ na téma nákupu piva, kdy Belgičané chtěli nakupovat v Nizozemsku levnější výrobky Anheuser-Busch InBev a firma jim to nechtěla povolit,“ řekl. Svaz o potřebných změnách jedná také s premiérem Andrejem Babišem (ANO), dodal Prouza.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 49 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...