Stát se vloží do boje o záchranu aerolinek Smartwings. Mohou dostat záruku až 900 milionů

Stát jedná s leteckou společností Smartwings o záruce 500 až 900 milionů korun za její úvěry, které jí mají pomoci překonat dopady zastavení provozu kvůli pandemii koronaviru. Podmínkou je přejmenování firmy na ČSA (České aerolinie) a udržení dvou a půl tisíc zaměstnanců. Vlastníci společnosti, která ČSA ovládá, jsou do aerolinek připraveni vložit 1,6 miliardy korun.

Záměr státu pomoci aerolinkám Smartwings přetlumočil ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Ten věc projednával s prezidentem Milošem Zemanem a jeho expertním týmem na zámku v Lánech. 

Letecká společnost Smartwings, jejímž menšinovým vlastníkem je čínský státní konglomerát Citic Group, bude podle Havlíčka potřebovat k tomu, aby ustála ztrátu kvůli koronaviru, částku mezi dvěma miliardami a 2,2 miliardy korun. 

Majitelé by mohli přijít na deset let o dividendy

„V tuto chvíli diskutujeme o výši záruky, která by byla mezi 500 miliony korun až 900 miliony korun,“ řekl ministr. Sám by preferoval záruku ve výši 800 milionů korun. Na podmínkách pro poskytnutí záruky je podle Havlíčka shoda s vlastníky, patří k nim i klíčová role státu ve věřitelském výboru firmy a zastavení vyplácení dividendy majitelům společnosti na deset let.

Vedle čínské Citic Group má podíl ve Smartwings také Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Jejich společnosti podle výroční zprávy patřilo koncem roku 2018 jedenáct procent akcií –⁠ stejný podíl měl i Roman Vik, který je generálním ředitelem Smartwings.

 O pomoci pro Smartwings se mluví posledních několik týdnů. Zástupci vlády včetně premiéra Andreje Babiše (ANO) možnost podpory připustili, podle nich jde o strategický podnik. Pomoc naopak nepodporuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), k jedné firmě podle ní není možné přistupovat jinak než k ostatním podnikům.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 8 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 9 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 18 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...