Spor o dluh čínské společnosti CEFC Group (Europe) Company u české skupiny J&T může nakonec vést i k tomu, že J&T pronikne na čínský trh – a to například s léčivy/lékárnami. V pořadu Devadesátka ČT24 to naznačila sinoložka a ředitelka Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Olga Lomová.
Česká společnost J&T ve čtvrtek minulého týdne přebrala výkon akcionářských práv v CEFC Group (Europe) Company, odvolala její představenstvo a dosadila krizový management. Uvedla, že tak reagovala na situaci, kdy CEFC neuhradila své dluhy (450 milionů eur, tedy 11,5 miliardy korun) vůči ní a navíc chystala předběžná opatření, která mohla výběr dlužné částky ztížit.
Následovaly pak spory přes Twitter mezi J&T a odvolaným místopředsedou CEFC Europe Jaroslavem Tvrdíkem o tom, kdy měly být peníze zaplaceny, za jakých podmínek a kdy čínský státní fond CITIC peníze dodá. Právě CITIC byl totiž již dříve zmiňován, že má potíže CEFC vyřešit a za to v ní získat podíl 49 procent.
„Bude tady zájem spor urovnat, ale na jiné úrovni, bez CEFC. Rovnou jednáním se CITIC a čínskými vládními úřady,“ domnívá se Lomová.
Uvedla, že již dříve se objevily v čínských médiích zprávy, že J&T má zájem proniknout na čínský trh s léčivy a lékárnami. Dodala, že webové stránky české skupiny mají také čínskou mutaci, což naznačuje i zájem podnikat v Číně ve finančnictví. Podle ní tedy za současnou „rošádou“ může být také snaha získat dobré pozice pro vstup na čínský trh.
K možnosti, že si nyní J&T buduje pozice pro čínský trh, se v pořadu přiklonil i šéfredaktor Peak.cz Libor Akrman. Podotkl, že J&T přitlačila čínský podnik ke zdi, aby se dostala ke svým penězům a její strategické zájmy se mohou dál rozvíjet.
„Mezi oběma partnery je evidentně velká nedůvěra,“ řekl k současným sporům i neustále probíhajícím jednáním mezi J&T a čínskými partnery novinář ze serveru motejlek.com Miroslav Motejlek. To může podle něho stát za zprávami, že Číňané stále své dluhy neuhradili, přestože už to bylo několikrát slibováno. J&T ovládá některé firmy, společnosti CITIC tak třeba přijde rizikové nyní platit, poznamenal Motejlek.
S tím souhlasil rovněž Akrman. Podle něho může nyní CITIC zkoumat všechny právní aspekty uzavřených smluv (mezi J&T a CEFC). Například aby neodeslal peníze a nedostal se tím do právních sporů s ostatními věřiteli zadlužení CEFC, že J&T zvýhodnil.
Při úvahách, kde se stala chyba, že čínské investice končí v těchto sporech, zmínila Lomová souběh více faktorů. Politici, včetně prezidenta Miloše Zemana (bývalý šéf CEFC Jie Ťien-ming – viz jeho profil dále v článku – je nyní v Číně vyšetřovaný, ale zůstává poradcem české hlavy státu) se podle ní pocitově nadchli myšlenkou spolupráce s Čínou a velkých investic pro rozvoj českého hospodářství, a nenechali si vypracovat expertizu pro a proti.
Byl tu i zájem českých subjektů, zejména skupiny PPF, prosadit se v Číně. Ty podporovaly sblížení Číny a Česka.
Navíc zástupci CEFC měli dobré vztahy s čínskou velvyslankyní v Česku, což podle Lomové vedlo k představě, že jde o spolehlivou firmu s dobrým zázemí a kontakty. Přecházela se tak skutečnost, že CEFC byla na začátku neznámá společnost, jejíž primární misí především bylo v Evropě, Africe a střední Asii uskutečňovat čínské politické zájmy. Navíc i v Číně o CEFC psali jako o nejtajemnější čínské firmě. „Čeští politici naletěli, nevyhodnotili si všechna rizika,“ domnívá se sinoložka.
Motejlek také v pořadu zmínil, že téměř všechny čínské investice v Česku, nejen ty od CEFC, mají problémy. Dodal, že „boží mlýny melou spravedlivě“ s narážkou na mnoho neuspěšných českých investic v Číně. „Čeští investoři prodělali v Číně velké peníze, Babiš, Světlík, Penta, Bříza, Hamé,“ připomněl.
Ekonom Starteepo František Bostl přirovnal situaci v Česku k tomu, že si Čína koupila ve vlaku místenku od prominentních českých skupin, ale do vlaku si už nevzala kufry plné peněz a už se tady nic nedělo. „Přišlo se do supermarketu, do košíku se hodilo pár položek a tím to skončilo,“ řekl s nadsázkou. Většinou šlo podle něho navíc o akvizice, investice byly minimální.
Lomová pak nevidí v čínských nákupech v Česku žádný systém, žádný ekonomický plán. Spíše to hodnotí jako snahu se zde zalíbit, získávat si sympatie, nakupovat pro image.
Narodil se 5. června 1977 v Pchu-čchengu v provincii Fu-ťien.
Podle čínských investigativních novinářů patří Jie Ťin-ming k „nejtajemnějším čínským boháčům“. Novináři zjistili, že Jie založil svoji první firmu v roce 1999. V letech 2002 až 2004 obchodoval spolu se svou manželkou Wu Li-čchiung s hygienickými potřebami, hasicími přístroji, výrobky ze dřeva a potravinami. V roce 2017 se stal politickým poradcem konzervativní pročínské Nové lidové strany v Hongkongu.
Nebývalý vzestup mladého podnikatele Jie Ťien-minga a CEFC vyvolal v Číně spekulace o jeho spojení s armádními špičkami. Čínské zdroje v minulosti uvedly, že je Jie Ťien-ming vnukem maršála Jie Ťien-linga, jenž se po smrti vůdce Mao Ce-tunga největší měrou zasloužil o pád takzvaného Gangu čtyř, což byla skupina členů politbyra vedená vdovou po Maovi. Za dvouleté vlády tohoto uskupení se ještě zintenzivnil teror Maovy kulturní revoluce. Maršál Jie Ťien-ling se poté zařadil k vůdcům takzvané druhé generace.
Podle listu Financial Times ale Jie v prohlášení pro česká média popřel, že je vnukem Jie Ťien-linga. Financial Times tvrdí, že loni v září odhalil úzké vztahy Jie Ťien-minga s čínskou vojenskou rozvědkou.
Motejlek v pořadu hájil také Jaroslava Tvrdíka ve světle mnoha názorů, že je tento bývalý místopředseda CEFC neúspěšný všude, kam přišel do vedení. Zdůraznil, že Tvrdík přivedl investice za miliardy korun, že ČSSD v době, kdy byl volebním manažerem, volby vyhrála. V narážce na kritiku působení Tvrdíka ve vedení ČSA podotkl, že mnohé státní aerolinie krachovaly či měly velké potíže.
Zesměšňování Tvrdíka je trapné, hledal v Číně investory, domnívá se Motejlek. „Nakonec investora zařídil, to že ho v Číně zařízli, nemohl nijak ovlivnit,“ řekl ekonomický novinář.
Lomová k tomu poznamenala, že kauza ukázala, že nešlo jen o byznys a politická dimenze zde byla nezpochybnitelná.
Ředitel společnosti Kaiyuan Capital Brock Silver se domnívá, že Čína by nyní ráda zmírnila antagonismus svých partnerů v ČR a i k tomu byla vybrána státní čínská společnost CITIC. Ani ta však není imunní vůči tlaku z Pekingu na snižování zadluženosti a podle toho bude postupovat. „Možná nebude spěchat, ale ten majetek, který není strategický, bude rozprodávat,“ soudí.
