Neuvěřitelné, postrádá to smysl. Babiš kritizuje dokument o cenách mobilních dat, který si vyžádal

Premiér Andrej Babiš (ANO) zkritizoval dokument o reálných cenách mobilních dat, který mu dodala Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS). Obsah šestistránkové prezentace označil za neuvěřitelný, chybí v ní podle něj základní údaje. O ně požádal v polovině března v rámci „tlaku na levnější data,“ jak své tažení označil. Mluvčí asociace Jiří Grund řekl, že premiér asi zapomněl, že stát financuje Český telekomunikační úřad, který má údaje o cenách k dispozici.

Asociace v dokumentu odkazuje například na studii z letošního ledna, podle které jsou ceny dat v Česku pod průměrem Evropské unie.

„Pokud je toto maximum, co může APMS dodat, pak další jednání s ní postrádá smysl. Nezbývá nám, než začít jednat s jednotlivými operátory a získat reálná data od nich. Pokud je nedostaneme, tak jim jejich údajné nižší ceny těžko někdo uvěří,“ uvedl Babiš na Twitteru.

Na dodání reálných údajů o tom, za jaké ceny využívají Češi mobilní data, se dohodl premiér v polovině března na schůzce s generálními řediteli T-Mobilu, O2, Vodafonu a Nordic Telecomu.

Operátoři Babiše s odkazem na veřejně dostupné zdroje informovali, že cena mobilních dat poklesla za poslední dva roky o 67 procent, což bylo téměř nejrychleji v EU. Za poslední rok pak data zlevnila o 42 procent. Asociace zmiňuje například lednovou studii Cable UK, podle které jsou ceny dat v Česku pod průměrem EU. Nominální cena jednoho gigabyte (GB) mobilních dat je 4,9 dolaru (zhruba 110 korun), zatímco průměr EU je o dva dolary vyšší.

APMS také upozornila, že v Česku je pokles jednotkové ceny dat rychlejší než ve zbytku Unie. Na základě statistiky Evropské komise pak asociace uvedla, že Češi neplatí za mobilní služby více, než je evropský průměr. Obě hodnoty podle prezentace loni ve třetím čtvrtletí činily 10,8 eura (asi 280 korun). 

Premiér ale podle mluvčího asociace Grunda možná zapomněl, že Babišova vláda financuje více než jednou miliardou korun ročně ČTÚ. „ČTÚ data podléhající obchodnímu tajemství o reálných cenách mobilních dat má k dispozici. Asociace mobilních operátorů může jen těžko suplovat dohledové orgány telekomunikačního trhu,“ řekl mluvčí asociace.

Průměrná cena za 1 GB ve 4G síti
Zdroj: ČT24

Podle několika mezinárodních srovnání jsou ceny mobilních služeb včetně přenosů dat v Česku jedny z nejvyšších v Evropě.

Operátoři se brání, že ceny nejsou takové, jak ukazují srovnání vycházející z jejich ceníků, protože velká část uživatelů získala individuální výhodnější nabídku.

Zájem o dění na mobilním trhu zvýšil nedávný výrok ministryně průmyslu Marty Novákové (za ANO) pro pořad ČT 168 hodin. Podle ní si za vysokou cenu mobilních dat mohou sami Češi, protože spíš hledají připojení k bezdrátovým wi-fi sítím.

Vybudování mobilních sítí podle Novákové stálo operátory miliardy korun a data jsou drahá, protože je využívá jen malá skupinka lidí. Ministryně později uvedla, že byl výrok vytržen z kontextu. Tvůrci pořadu to odmítli  s tím, že ministryně použila svou tezi v rozhovoru několikrát. 

Babiš koncem února řekl, že stát bude v březnu a dubnu jednat s operátory ze Spojených států, Itálie, Francie, Velké Británie a Jižní Koreje ohledně možného vstupu na český trh jako čtvrtý mobilní operátor prostřednictvím chystané aukce televizních kmitočtů v pásmu 700 MHz. O frekvence se zajímá i Nordic Telecom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 5 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 5 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 11 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...