Nejlépe se podniká na Novém Zélandu, Česko je na 41. místě, vyplývá ze zprávy Světové banky

Česká republika se umístila na 41. příčce v hodnocení nejlepších podmínek pro podnikání. Zemí s nejlepšími podmínkami je Nový Zéland, za kterým následují Singapur a Hongkong. Vyplývá to z každoroční zprávy Doing Business 2020, kterou zveřejnila Světová banka (SB). Zpráva sleduje, jakým způsobem v jednotlivých zemích regulační opatření ovlivňují podnikatelskou aktivitu.

Světová banka upozornila, že umístění z předchozí studie není na srovnatelné úrovni například kvůli metodice zpracování dat nebo počtu indikátorů. Loni se Česká republika umístila na 35. místě. V letošní studii ovšem získala 76,3 bodu, po přepočtení tedy stejně jako loni.

Česko si vede dobře zejména v podmínkách pro zahraniční obchod, kde se s dalšími státy dělí o první příčku. V podmínkách pro zahájení podnikání je ale až na 134. místě a v podmínkách pro získání stavebního povolení dokonce až na 157. příčce.

Těsně před Českem se umístilo Polsko

Zpráva hodnotí také například podmínky pro získání dodávek elektřiny, pro registraci majetku, pro získání úvěru, pro placení daní či pro řešení platební neschopnosti.

Zpráva Doing Business zahrnuje celkem 190 států. V rámci zemí visegrádské čtyřky si nejlépe vede Polsko, kterému patří 40. místo. Slovensko obsadilo 45. příčku a Maďarsko 52. místo. Česká republika se v celkovém žebříčku nachází například před Nizozemskem, Itálií nebo Lucemburskem.

  • 1. Nový Zéland
  • 2. Singapur
  • 3. Hongkong
  • 4. Dánsko
  • 5. Jižní Korea
  • 6. USA
  • 7. Gruzie
  • 8. Velká Británie
  • 9. Norsko
  • 10. Švédsko

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Lídři EU začali na summitu jednat o novém sedmiletém rozpočtu unie

Druhý den summitu Evropské unie v Bruselu začal s hodinovým zpožděním, oznámila mluvčí předsedy Evropské rady. Prezidenti a premiéři budou dopoledne jednat o víceletém rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) půjde o první debatu o číslech, zásadnější boj očekává až na podzim. Předseda Evropské rady António Costa by chtěl, aby lídři dosáhli shody na novém rozpočtu do konce roku.
12:54Aktualizovánopřed 9 mminutami

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
08:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:28

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
17. 6. 2026
Načítání...