Jako by nonstop každou hodinu odbavilo dva tisíce lidí. Pražské letiště mělo rekordní rok

Pražské Letiště Václava Havla loni odbavilo 17,8 milionu cestujících, meziročně o téměř milion více. Po roce tak znovu překonalo svůj provozní rekord. Růst by měl pokračovat i letos, čímž se areál ocitne za hranou své kapacity, oznámilo Letiště Praha. Nejoblíbenější destinací byl Londýn. Počet cestujících se každoročně zvyšuje od roku 2013.

Letiště s meziročním růstem o šest procent překonalo i své původní očekávání, které předpokládalo zvýšení o čtyři procenta. „Za tímto opětovným růstem stojí zejména rozšiřování leteckých spojení do dálkových destinací a navyšování jejich kapacit, ale také posilování letů do nejvytíženějších evropských měst,“ řekl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.

Nápor lidí si lze lépe představit, když se miliony lidí přepočítají na dny či hodiny: jako by letiště v nonstop provozu každou hodinu odbavilo průměrně přes dva tisíce cestujících.

Během celého roku létalo z Prahy pravidelně 71 dopravců do 165 míst po celém světě, nově například i na dálkových trasách do kazašského Nur-Sultanu nebo na letiště Newark u New Yorku. Právě na dálkových linkách se počet cestujících zvýšil o téměř 11 procent. Růst by navíc měl pokračovat i letos, kdy do letového řádu přibudou spojení do Chicaga a Hanoje.

Nejvíce lidí cestovalo z Prahy do Londýna

Nejvíce lidí loni z pražského letiště cestovalo do Velké Británie, více než 2,1 milionu. Následovaly města v Itálii, Rusku, Španělsku a Francii. Nejoblíbenější destinací byl tradičně Londýn s 1,35 milionu pasažérů. Na dalších místech byly Paříž, Moskva, Amsterdam a Frankfurt. Největší meziroční nárůst letiště zaznamenalo na linkách do turecké Antalye, na kterých přibylo přes 41 procent cestujících. Zájem se výrazně zvýšil také o cesty do Amsterdamu nebo katarského Dauhá.

Mírně se naopak snížil počet odbavených leteckých pohybů, tedy vzletů a přistání. Uskutečnilo se jich 154 777, což je meziročně o půl procenta méně. K nárůstu počtu pasažérů přispěly zejména větší letadla dopravců a také jejich větší obsazenost.

Nejrušnějším měsícem loňského roku byl srpen s 1,99 milionu odbavenými cestujícími. Denně letištěm prošlo v průměru téměř 49 tisíc cestujících, nejvíce pak v pátek 28. června 2019, kdy bylo odbaveno 70 979 lidí.

Řehoř zároveň počítá s tím, že růst bude pokračovat i letos, čímž se letiště dostane za hranici svých provozních kapacit. Na letišti se proto během letošního roku chystá několik projektů přímo v prostorách terminálů. „To sice může pro cestující znamenat dočasné snížení komfortu, ve svém výsledku však půjde o změny vedoucí k ještě modernějšímu a pohodlnějšímu letišti,“ dodal šéf letiště.

Letiště připravuje rozšíření terminálu

Vedle menších projektů, které by postupně měly zrychlit odbavení cestujících a letadel, letiště připravuje i velké projekty, jako je například rozšíření druhého terminálu do roku 2028 nebo výstavba paralelní dráhy se začátkem v roce 2025.

Počty cestujících rostou i na některých dalších letištích v okolních zemích. Z velikostně srovnatelných letišť ve střední Evropě ohlásila výsledky zatím Varšava, kde počet cestujících loni stoupl rovněž o šest procent na rekordních 18,8 milionu. Vídeňské letiště zatím konečná čísla za rok 2019 neoznámilo, předloni však odbavilo přes 27 milionů pasažérů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 2 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...