Pražské letiště rozšíří druhý terminál za 16 miliard korun

Pražské letiště bude rozšiřovat druhý terminál, hotovo by mělo být do roku 2028. Investici za 16 miliard korun schválilo ministerstvo financí. Další rozvojové projekty, včetně nové paralelní dráhy, bude stát řešit později podle aktuální situace na trhu, uvedli na tiskové konferenci zástupci vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Letiště do budoucna plánuje investice za přibližně 55 miliard korun.

Prezentace rozvojových plánů se vedle Babiše a předsedy představenstva Letiště Praha Václava Řehoře účastní také ministryně financí Alena Schillerová, ministr dopravy Vladimír Kremlík a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (všichni za ANO).

Letiště je nyní již na hraně své maximální kapacity, loni odbavilo 16,8 milionu cestujících. Podle jeho šéfa Řehoře už musí část letů v exponovaných časech odmítat. Investice by měly zvýšit kapacity na až 30 milionů odbavených cestujících ročně. Paralelní dráha také umožní navýšit kapacity vzletů a přistání.

„Chceme, aby Letiště Praha jelo v čele pelotonu, ne jen pasivně reagovalo na trendy v okolních zemích, a proto jsme schválili první etapu dlouhodobého rozvojového plánu. Rozvoj bude financován z vlastních zdrojů letiště a nijak nezatíží státní rozpočet. Projekty povedou k modernizaci letiště a zefektivnění přepravy tak, aby byl zachován vysoký komfort cestujících,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Rozšíření terminálu by mělo stát kolem devíti miliard korun. Terminál dosud funguje pro lety do schengenských zemí, zatímco Terminál 1 je určen pro ostatní lety.

Zbylých sedm miliard jsou investice do přidružených staveb, například pojezdových drah, parkovacího domu nebo estakády a jiných komunikací před terminálem. Po dokončení přibude na pražském letišti devět nových kontaktních letadlových stání s nástupními mosty a bránami pro letadla na krátké a střední tratě. V rámci toho však vznikne také pět alternativních letadlových stání využitelných pro odbavení dálkových letů.

Šéf pražského letiště Václav Řehoř rozhodnutí ministerstva uvítal. „Realizace tohoto prvního kroku dlouhodobých rozvojových plánů Letiště Praha přispěje k rozvoji letecké dopravy v České republice, včetně možnosti otevírání nových leteckých spojení,“ uvedl.

Nahrávám video

Další rozvoj letiště bude stát řešit podle aktuální situace na trhu

Další rozvojové plány, které by měly navýšit kapacity letiště, bude stát řešit později, a to podle aktuálního vývoje na trhu. K největším projektům patří především stavba nové paralelní dráhy. Ta by podle dřívějších plánů měla začít v roce 2025 a trvat by měla zhruba tři roky. Její odhadovaná cena je devět miliard korun.

Podle letiště bude více než tři kilometry dlouhá paralelní dráha primárně sloužit pro přistávání letadel. Kapacity pohybů letadel na letišti, tedy vzletů i přistání, by se díky ní měly zvýšit až na 72 pohybů za hodinu. Po její dostavbě by se měl také zcela omezit noční provoz.  

V rámci dlouhodobých projektů chce letiště mimo jiné zužitkovat dosud nevyužité pozemky. Na nich by mohl vzniknout nový hotel, vývojové centrum, sportoviště nebo například zdravotní středisko pro turisty.

Letiště Václava Havla v Praze v letošním prvním pololetí odbavilo víc než 7,84 milionu cestujících, což je meziroční nárůst o pět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
před 20 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.