Havlíček: Podpora se asi bude muset změnit z dotací na záruky. Půlbilionový schodek prý nestačí

22 minut
Tisková konference Karla Havlíčka po jednání s prezidentem
Zdroj: ČT24

Podpora firem a podnikatelů zasažených dopady pandemie se bude muset zřejmě v květnu nebo červnu změnit z dotací na záruky za úvěry. Důvodem je kapacita státního rozpočtu. Po jednání s expertním týmem prezidenta Miloše Zemana v Lánech to uvedl ministr průmyslu a obchodu a současně ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Upozornil, že na podporu vydává rozpočet v současnosti zhruba jednu miliardu korun denně.

„Řešili jsme, zda rozpočet bude mít dostatek zdrojů na to, abychom na ty částky, které činí zhruba jednu miliardu korun denně, měli. Pan prezident má názor, že bychom měli přecházet z dotačního charakteru na záruční charakter, což stejně bude s ohledem na kapacity rozpočtu někdy v květnu, v červnu nutné,“ uvedl Havlíček.

Zároveň upozornil, že v pondělí vládě nové podpůrné programy, které MPO připravuje, nepředloží. Úřad totiž pracuje na novém programu, který bude vycházet z dosavadního COVID-nájemné. „Ta diskuse je, že by svazy a komory chtěly rozšířit program obecně na náklady a ne na náklady spojené jen s nájemným,“ uvedl ministr.

Na vládu by tak podle něj měly putovat oba dva programy najednou, takže vláda je bude projednávat na příštím zasedání. „Stejně se musí čekat na definitivní schválení rozpočtu, takže ten týden nebude hrát roli. Navíc programy budou vypláceny zpětně od 1. února,“ dodal.

Pestrá a složitá paleta podpůrných programů

Pro podnikatele zasažené v souvislosti s koronavirem je v současné době otevřeno několik dotačních programů. Stát například přispívá 50 procent na komerční nájem za čtvrtý kvartál, provozovatelé ubytovacích zařízení mají nárok na specifickou pomoc, 400 korun na zaměstnance za každý den uzavření dostávají podnikatelé z programu COVID gastro uzavřené provozovny.

Pomoc za dobu od 1. února už by se měla poskytovat z nového plošného programu. Podnikatelé s propadem tržeb alespoň 50 procent v něm budou mít nárok na 500 korun denně na každého zaměstnance. Dotace budou moci čerpat všechny firmy bez ohledu na to, zda jsou uzavřené, nebo ne. Hospodářská komora tento program kritizovala s tím, že bude nerovný a nespravedlivý. Asociace hotelů a restaurací k němu uvedla, že sníží dosavadní pomoc uzavřeným provozům až o 75 procent. Proto také MPO připravuje výše zmíněný program náhrad.

Celý systém doplňuje ještě program Antivirus a kompenzační bonus ministerstva financí, který stoupne z 500 korun na 1000 korun denně. Havlíček dříve uvedl, že nový systém kompenzací bude bez záruk činit 20 až 25 miliard korun měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 36 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...