Fiat zastavil provoz v některých italských závodech, Škoda Auto se bojí o dodávky dílů z Číny

Šíření koronaviru Evropou i ostatním světem a opatření proti jeho postupu stále více zasahuje ekonomiku zemí a hospodaření jednotlivých firem. Situaci napjatě sledují také finanční trhy. Například pražská burza je nejslabší od prosince 2016. Výrazně „krvácely“ americké akcie.

Pražská burza ve středu spadla už pod 900 bodů, je tak nejslabší od prosince 2016. Index PX zavíral slabší o 3,03 procenta na 885,10 bodu. Evropské akciové indexy zahájily středeční seanci silným růstem, který byl reakcí na snížení základního úroku britskou centrální bankou. Později ale zisky smazaly a obchodování zakončily na čtrnáctiměsíčním minimu. Panevropský index Stoxx 600 obchodování uzavřel poklesem o 0,74 procenta na 333,17 bodu. Londýnský index FTSE 100 se snížil o 1,4 procenta na 5876,52 bodu.

Americký index Dow Jones odepsal 5,86 procenta na 23 553,22 bodu. Poprvé od finanční krize 2008 vstoupil na medvědí trh. Tak se říká situaci, kdy index ze svého maxima sestoupí alespoň o 20 procent. Širší S&P 500 ztratil 4,89 procenta a Nasdaq pak 4,70 procenta. 

Akciové indexy v Asii ve středu klesaly. Například hlavní japonský index Nikkei 225 uzavřel s poklesem 2,27 procenta. Ještě výrazněji se propadl i přední australský index S&P/ASX 200, a to o 3,60 procenta. Jen mírně naopak ztratily čínské indexy: v Honkongu Hang Seng měl minus 0,63 procenta a v Šanghaj pak SSE Composite minus 0,94 procenta.

Některé automobilky omezují provoz

Současná koronavirová situace se už promítá i v automobilovém průmyslu, který je již přitom oslaben přísným tlakem na nižší emise a elektrifikaci. 

Italsko-americká automobilka Fiat Chrysler Automobiles (FCA) kvůli koronaviru dočasně zastavuje provoz v některých italských závodech. Na případné problémy v souvislosti s koronavirem se připravují rovněž továrny německého koncernu Volkswagen ve Španělsku. Jde o další známky toho, jaké dopady by epidemie mohla mít na evropský automobilový průmysl, uvedla agentura Reuters.

Španělská automobilka Seat, která je součástí koncernu Volkswagen, podle mluvčího zvažuje, že dočasně uvolní z práce zaměstnance továrny ve španělském městě Martorell nedaleko Barcelony. Firma čelí možným problémům v dodavatelském řetězci.

Automobilka Škoda Auto se obává problémů se zásobováním díly vyráběnými v Číně. Komponenty se dodávají do různých závodů firmy, postiženo jich tak může být v případě nedostatečných dodávek více, řekl ve středu agentuře ČTK vedoucí komunikace podniku Tomáš Kotera.

Vlivem šíření koronaviru klesne letos odbyt vozů ve Spojených státech v porovnání s předchozím rokem o devět procent. Vyplývá to z odhadu, který ve středu zveřejnila americká investiční banka Morgan Stanley.

Itálie vyčlení 25 miliard eur, čeká se na kroky Trumpa

Itálie kvůli šíření nového koronaviru vyčlení na pomoc ekonomice 25 miliard eur (téměř 643 miliard korun), oznámil premiér Giuseppe Conte. Ještě minulý týden přitom vláda hovořila o finančním balíčku za 7,5 miliardy eur (193 miliard korun). V souvislosti s vyhlášením celostátní karantény a následky, který to bude mít na ekonomiku, se ale vláda finanční pomoc rozhodla výrazně zvýšit.

Aby ulevila rodinám a firmám od dopadů epidemie, plánuje země přerušit splátky hypoték, menších úvěrů a revolvingových půjček, které společnosti používají, aby měly dostatek likvidity. Tato opatření už v úterý v rozhlasové stanici Radio Anch'io avizovala náměstkyně italského ministra hospodářství Laura Castelliová. 

Podpůrná opatřní se očekávají také v USA. Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že podnikne „velké kroky“, aby zmírnil obavy trhu, a požádá Kongres o balíček fiskálních pobídek, který bude mimo jiné zahrnovat snížení daně ze mzdy.

Obchodníci také všeobecně očekávají tento měsíc další snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed), které by mělo podpořit tamní ekonomiku v době rostoucích globálních nejistot. Měnový výbor Fedu zasedá příští týden. 

Britská centrální banka ve středu na mimořádném zasedání nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,25 procenta. Jde o nouzové opatření, které má zmírnit dopady šíření viru na ekonomiku. Základní sazbu centrální banka snížila poprvé od léta 2016, kdy ji kvůli referendu o brexitu snížila na minimum. Sazba je dokonce teď níže, než byla po minulé finanční krizi před více než deseti lety.

Britský ministr financí Rishi Sunak ve středu při představení návrhu rozpočtu na příští rok v parlamentu varoval, že současná epidemie bude mít vážný, i když jen dočasný dopad na tamní ekonomiku. Vláda proto na situaci reaguje mimořádnými opatřeními v objemu 30 miliard liber (více než 881 miliard korun). 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu oznámil, že vláda vyčlení deset miliard nových šekelů (63,6 miliardy Kč) ke stabilizaci izraelské ekonomiky v důsledku škod způsobených opatřeními souvisejícími s novým koronavirem. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 4 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 7 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled