Britská centrální banka ve středu na mimořádném zasedání snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,25 procenta. Jde o nouzové opatření, které má zmírnit dopady šíření nového koronaviru na ekonomiku. Základní sazbu centrální banka snížila poprvé od léta 2016, kdy ji kvůli referendu o brexitu snížila na minimum, a je dokonce teď níže, než byla po finanční krizi před více než deseti lety. Růst britské ekonomiky se v lednu totiž také nečekaně zastavil, analytici přitom očekávali, že ekonomika přidá 0,2 procenta. Británie kvůli koronaviru podpoří ekonomiku 30 miliardami liber.
Britská centrální banka snížila základní úrok na minimum. Obává se ekonomického šoku
Opatření britské centrální banky (zdroj: ČT24)
„Rozsah ekonomického šoku způsobeného onemocněním COVID-19 je sice velmi nejistý, nicméně aktivita ve Spojeném království bude v příštích měsících pravděpodobně významně oslabena,“ zdůvodnila banka svůj krok. „Dočasné, ale významné narušení dodavatelských řetězců a slabší aktivita by mohly ohrozit peněžní toky a zvýšit poptávku po krátkodobých úvěrech ze strany domácností a po provozním kapitálu ze strany firem,“ dodala britská měnová autorita.
Centrální banka také oznámila nový systém podpory malých a středních podniků. Zavede rovněž opatření, která pomohou komerčním bankám snáze poskytovat úvěry.
Britský ministr financí Rishi Sunak ve středu při představení návrh rozpočtu na příští rok v parlamentu varoval, že současná epidemie koronaviru bude mít vážný, i když jen dočasný dopad na britskou ekonomiku. Vláda proto na situaci reaguje mimořádnými opatřeními v objemu 30 miliard liber (více než 881 miliard korun).
Británie podle Sunaka udělá cokoliv, co bude potřeba, aby dokázala čelit dopadům koronaviru na zdraví obyvatel i hospodářství. Britskému státnímu zdravotnictví ministr přislíbil mimořádnou pomoc pět miliard liber (147 miliard korun) a řekl, že pokud to bude potřeba, uvolní vláda ještě dodatečné finance.
Sunak slíbil sedm miliard eur pro zaměstnance malých a středních firem
Podle Sunaka je možné, že v jednu chvíli nebude moci pracovat až pětina britské pracovní síly. Slíbil proto i mimořádný balíček v hodnotě sedmi miliard liber (206 miliard korun) na podporu zaměstnanců a malých a středních firem. Vláda chce zajistit nemocenské pojištění od prvního dne všem, kteří nebudou schopni pracovat, ať už to bude kvůli nemoci, anebo kvůli pobytu v karanténě.
Vláda také umožnila firmám a živnostníkům odložit placení některých daní. Malým podnikům pak na následující fiskální rok, který začíná v dubnu, odpouští majetkovou daň a zřídila mimořádný fond, z nějž budou moci tyto firmy čerpat půjčky v případě nouze.
Sunak také uvedl, že vláda velice úzce spolupracuje s britskou centrální bankou.
V reakci na první snížení úroků od poloviny roku 2016 se britská libra okamžitě propadla k dolaru o více než půl procenta. Posléze ale na dolar ztrácela jen asi 0,1 procenta na 1,2896 USD.
Už minulý týden snížila základní úrokovou sazbu americká centrální banka (Fed), která tak učinila rovněž mimo naplánované zasedání. Něco takového udělala americká i britská centrální banka naposledy za minulé finanční krize. Měnovou politiku uvolnila i centrální banka v Kanadě a ekonomové očekávají, že nějakou formu podpory na svém čtvrtečním zasedání přijme také Evropská centrální banka (ECB).
Růst britské ekonomiky se v lednu nečekaně zastavil
Britská ekonomika v lednu nečekaně zastavila růst, zatímco v prosinci se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta. Analytici přitom očekávali, že ekonomika přidá 0,2 procenta. Stagnaci britské hospodářství ale vykázalo i v uplynulých třech měsících do konce ledna, oznámil britský statistický úřad. Je to už třetí měsíc po sobě, kdy tříměsíční údaj nevzrostl, což je nejdéle od finanční krize v roce 2009, upozornila agentura Bloomberg.
Nejnovější makroekonomické údaje tak nepotvrzují předchozí známky ekonomického oživení po drtivém volebním vítězství současného premiéra Boris Johnsona. Nejsou v nich také zatím patrné dopady šíření epidemie nového koronaviru.
Jen mírný růst zaznamenala v lednu výroba a služby, pokles vykázalo stavebnictví. Služby, které tvoří největší část ostrovní ekonomiky, nerostly ani v posledních třech měsících. Ztráty v tomto období vykázal maloobchodní a telekomunikačním sektor.
Aby právě ekonomické dopady nákazy koronavirem zmírnila, zareagovala britská centrální banka ještě před zveřejněním dat o HDP zmíněným snížením základní úrokové sazby.
Agentura Bloomberg očekává, že vláda ve středu sníží odhad letošního ekonomického růstu. Bloomberg se domnívá, že pokud se virus bude dál šířit, HDP Británie letos klesne. Loni britská ekonomika o 1,4 procenta vzrostla.
Evropské akcie po snížení úroků v Británii zpevňují
Evropské akcie zahájily středeční den obchodování silným růstem, který byl reakcí na zmíněný nečekaný krok britské centrální banky. Ta se rozhodla citelně snížit základní úrok, aby zmírnila dopady šíření nového koronaviru na ekonomiku.
Panevropský index STOXX 600 asi hodinu po zahájení přidával 2,2 procenta na 342,70 bodu, než část zisků smazal. Londýnský index FTSE 100 ve stejnou dobu vykazoval růst o 1,7 procenta na téměř 6060 bodů.
Krok britské centrální banky povzbudil také akcie obchodované na německém, francouzském a španělském trhu. I ty přidávaly asi dvě procenta. V posledních dnech oslabovaly vinou dvojího šoku z propadu cen ropy a z rychlého šíření epidemie nového koronaviru.