EU odloží zvýšení cel na dovoz z USA, obě strany začaly jednat o řešení sporu

Evropská unie ustoupí od plánovaného rozšíření a zvýšení cel na dovoz zboží ze Spojených států, k němuž chtěla sáhnout od června. Evropská komise (EK) oznámila, že zahájila s americkou vládou jednání o vyřešení sporu kolem obchodování s ocelí a hliníkem. Obě strany by k dohodě chtěly dospět do konce roku, dosud zavedená cla přitom ponechávají v platnosti. Spor začal, když cla zavedla administrativa předchozího prezidenta Donalda Trumpa.

Na zahájení rozhovorů se shodl místopředseda EK pro obchod Valdis Dombrovskis s americkou ministryní obchodu Ginou Raimondovou a obchodní zmocněnkyní Katherine Taiovou.

Ve společném prohlášení uvedli, že chtějí dospět k řešení celosvětového přebytku zásob oceli a hliníku. Obě strany podle nich sdílejí společné hodnoty a chtějí prosazovat řešení, která nenaruší volný trh.

Ocelářský a hliníkářský průmysl v EU a v USA však doplácí na nadprodukci a praktiky některých dalších zemí a obě strany se proto shodly, že „poženou k odpovědnosti země, jako je Čína, tedy ty, které podporují postupy narušující obchod“.

Současný spor zahájil v roce 2018 Trump, který zavedl cla na dovoz kovů z EU a řady dalších států. Široce kritizované opatření odůvodnil tím, že jejich dovoz ohrožuje americkou ekonomiku a tím i národní bezpečnost. EU reagovala zavedením odvetných cel.

Současná cla obou stran zůstanou

Brusel v rámci nyní zahájeného jednání upustí od plánovaného rozšíření seznamu amerického zboží zatíženého cly. U některých produktů, jako jsou například motocykly či whisky, se měla cla zvýšit až na 50 procent.

Dosavadní 25procentní cla na tyto výrobky zahrnující roční dovoz v hodnotě 2,8 miliardy eur (zhruba 72 miliard korun) zůstanou zachována. V platnosti budou nadále i 25procentní americká cla na evropskou ocel a desetiprocentní na hliník. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 9 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 9 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 19 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...