Čínská ekonomika oživila z koronavirového šoku, ve druhém čtvrtletí vzrostla o 3,2 procenta

Čínský hrubý domácí produkt (HDP) se v meziročním srovnání ve druhém čtvrtletí letošního roku zvýšil o 3,2 procenta, což bylo více, než čekali analytici. V prvním kvartále ekonomika naopak klesla o rekordních 6,8 procenta kvůli omezením, která měla zabránit šíření nemoci covid-19. K oživení přispěla stimulační opatření, jejichž cílem je zmírnit šok z koronavirové krize, uvedla agentura Reuters.

Analytici v anketě agentury Reuters očekávali růst jen o 2,5 procenta. Ve srovnání s předchozími třemi měsíci HDP za duben až červen stoupl o 11,5 procenta, zatímco analytici čekali zvýšení jen o 9,6 procenta. V prvním kvartálu ekonomika mezičtvrtletně klesla o 9,8 procenta. Za celé první pololetí se HDP snížil o 1,6 procenta, uvedl čínský statistický úřad.

Navzdory oživení je údaj za druhé čtvrtletí nejslabším čtvrtletním růstem od 90. let minulého století, kdy Čína začala čtvrtletní údaj sledovat, upozornila agentura AP.

„Obecně je nutno říct, že čísla překonávají očekávání, také ale tato čísla ukazují, že čínský spotřebitel zaostává v příběhu oživení,“ uvedl stratég banky NAB Rodrigo Catril. „Je to hodně příběh oživení vedený vládními stimuly, které jsou zaměřené hodně na stranu průmyslu. Spotřebitelé zůstávají velmi obezřetní.“

Čína, kde se nový typ koronaviru objevil loni v prosinci a začal se odtud šířit do ostatních částí světa, byla první ekonomikou, která se uzavřela, a je také první, která zahájila zdlouhavý proces oživení poté, co komunistická vláda v březnu oznámila, že je nemoc v zemi pod kontrolou.

Zpracovatelský průmysl a některá další odvětví se již vrátila zpět na obvyklou provozní úroveň. Výdaje spotřebitelů jsou ale slabé kvůli obavám ze ztráty pracovních míst. Kina a některé další podniky stále zůstávají zavřené a v platnosti je i omezení cestování.

Vláda zavedla řadu opatření, aby oživila ekonomiku zpustošenou koronavirem a podpořila zaměstnanost, včetně vyšších fiskálních výdajů, daňových úlev a snížení úrokových sazeb a povinných minimálních rezerv bank.

Spotřeba a investice ale stále stagnují

Čínská ekonomika však stále není mimo nebezpečí, protože spotřeba i investice stagnují, což naznačuje, že vláda bude zřejmě muset přijít s další pomocí, aby posílila oživení.

Další aktuální statistické údaje ukázaly, že průmyslová výroba v červnu meziročně stoupla o 4,8 procenta po květnovém zvýšení o 4,4 procenta a zaznamenala růst třetí měsíc za sebou. Maloobchodní tržby však meziročně klesly o 1,8 procenta, mnohem více než se čekalo, a nižší byly již pátý měsíc za sebou. Investice do dlouhodobého majetku v první polovině roku klesly meziročně o 3,1 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Solární panely i baterie letos zřejmě zdraží až o dvacet procent

Solární elektrárny budou letos zdražovat. Ceny fotovoltaických panelů a baterií mohou postupně vzrůst až o dvacet procent. Důvodem je růst cen jednotlivých materiálů, jejichž producentem je především Čína. Skokový růst kompletních zařízení zatím nehrozí, vyplývá z informací solární firmy Raylyst a Solární asociace.
před 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o letounech L-159 a zbrojním průmyslu

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v pátek uvedl, že armáda je od loňského podzimu připravena poskytnout Ukrajině čtyři letouny L-159. Podle něj by to nijak neohrozilo obranyschopnost Česka. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) prodej letounů nepodporuje a tvrdí, že žádné takové doporučení od vojáků nedostal. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích řekl, že ho prohlášení armády nepřekvapilo a zastává stejný názor, obranyschopnost Česka by to podle něj „nijak fatálně neohrozilo“. Poslanec Radek Koten (SPD) podotkl, že dodat „pouze holá letadla bez jakéhokoli servisu, náhradních dílů, bez vycvičených pilotů“ mu smysl nedává. V debatě moderované Lukášem Dolanským hosté hovořili rovněž o českém zbrojním průmyslu a vstupu zbrojařské skupiny CSG na burzu. Svůj komentář připojil také bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.
před 5 hhodinami

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
včera v 13:36

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizovánovčera v 02:31

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
22. 1. 2026
Načítání...