Růst čínské ekonomiky ve třetím čtvrtletí zpomalil na 6,5 procenta ze 6,7 procenta v předchozím kvartálu, a zaostal tak za očekáváním. Informoval o tom čínský statistický úřad. Růst hospodářství je nejslabší od vypuknutí finanční krize začátkem roku 2009. Země čelí ekonomickým potížím spojeným s vysokou mírou zadlužení a stupňováním obchodní války s USA. To, že Čína zaznamenala nejpomalejší růst za posledních deset let, není podle ekonomů dobré znamení pro ekonomiku a může být jedním z epicenter případné další finanční krize. A jen cla za to nemůžou.
Čínská ekonomika roste nejpomaleji od propuknutí krize v roce 2009
Růst čínské ekonomiky zpomaluje (zdroj: ČT24)
Na hospodářských výsledcích druhé největší světové ekonomiky se kromě problémů s vývozem v souvislosti s uvalenými cly začíná projevovat také tažení čínské vlády proti rizikovým půjčkám. Firmy si berou dražší úvěry, slábne domácí poptávka, klesá i průmyslová výroba a investice do infrastruktury.
„V letošním roce se čínské vedení snaží zvýšit stabilitu ekonomiky a tlačí na pokles míry zadlužení v ekonomice. Snižování zadlužení v korporátním sektoru je přirozeně faktorem, který brzdí růst,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Na druhou stranu investice vzrostly více, než se očekávalo, a to především ve zpracovatelském průmyslu, v sektorech, které vyrábí počítače a elektroniku, poukazuje ekonomka Komerční banky Monika Junicke. A podle ní také čínská vláda pokračuje ve velkých investičních projektech, především zaměřených na rozvoj infrastruktury.
Ekonomové přesto očekávají, že čínský hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce vzroste o 6,6 procenta a s přehledem splní 6,5procentní cíl stanovený vládou. V příštím roce pak odhadují růst HDP o 6,3 procenta.
Za pokles čínské ekonomiky nemůžou jen cla
Na Čínu dopadají stupňujicí se obchodní spory se Spojenými státy. Ty už dříve začaly uplatňovat desetiprocentní clo na dovoz čínského zboží v objemu 200 miliard dolarů, tedy v přepočtu asi 4,4 bilionu korun ročně, a od ledna chtějí tento poplatek zvýšit na 25 procent.
Čínská ekonomika je do značné míry závislá na zahraničním obchodě. Po eskalaci obchodních válek se Spojenými státy se ukazuje, jak je čínská ekonomika citlivá na růst cel, která brání vyššímu ekonomickému výkonu.
Čína v reakci zavedla celní poplatky ve výši pět až deset procent na dovoz z USA v objemu 60 miliard dolarů, tedy 1,3 bilionu korun, a rovněž pohrozila, že může opatření ještě rozšířit.
Bílý dům se pomocí cel na dovoz čínského zboží snaží vytvořit tlak na Peking, aby snížil přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy. Ten ale v září vystoupil na rekordních 34,1 miliardy dolarů (770 miliard korun). Cla jsou také reakcí na údajné krádeže duševního vlastnictví amerických podniků.
Vedle obchodních záležitostí jsou oba státy v současné době ve sporu ohledně čínské militarizace ostrovů v Jihočínském moři a kvůli prodeji amerických zbraní na Tchaj-wan. Peking považuje Tchaj-wan za svou provincii a zakazuje jakékoli oficiální kontakty mezi ostrovem a ostatními zeměmi.
„Čím výraznější bude obchodní válka, tím rychleji bude Čína zpomalovat svůj růst. Podle nás se ale jejich nájezd naplno projeví až v příštím roce,“ konstatuje analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář. A anylytik Raiffeisen Bank Fratišek Táborský souhlasí.
„Samotný dopad opatření se tak projeví až v delším časovém horizontu, což je v zahraničním obchodě běžné. Obchodní kontrakty jsou často nasmlouvané na několik měsíců dopředu a takovýto zásah se projeví až se zpožděním,“ říká. A dodává, že Čína v důsledku uvalení cel přijde podle odhadů Raiffeisen bank zhruba o 1,1 procenta HDP, což by měla být schopna ustát.
Současný vývoj čínské ekonomiky je ale podle něho spíše přirozený vývoj v rámci hospodářského cyklu. „Ať už mluvíme o zpomalení ekonomiky, nebo o současných obchodních válkách mezi USA a Čínou, v obou případech se jedná spíše o psychologický dopad na trhy než o problém v reálné ekonomice. Nejlépe to pak reflektují čínské akciové trhy, které se řadí tento rok na dno žebříčku výkonosti,“ dodává.
obrázek
Klíčový ukazatel čínských akcií, Šanghajský kompozitní index, v letošním roce zatím odepisuje takřka 23 procent. Pro srovnání, klíčový ukazatel amerických akcií, Standard & Poor's 500 je letos nahoře o 3,6 procenta.
Na druhou stranu, zpomalení čínské ekonomiky nelze podle ekonomů svádět jen na eskalující obchodní válku. „Růst čínské ekonomiky zaostal ve třetím čtvrtletí za očekáváním v prvé řadě kvůli slabému výkonu tamního průmyslu, jehož meziroční expanze zpomalila z šesti procent ve druhém čtvrtletí na 5,3 procenta. Slábnutí pociťuje ovšem také maloobchodní segment – tržby z prodejů automobilů klesly v září meziročně o 7,1 procenta, nejvýrazněji od roku 2002,“ upozorňuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Číňané protestují proti padajícím cenám nemovitostí
Na to, že je Čína viditelně za vrcholem finančního cyklu – upozorňuje i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Po více než deseti letech silného růstu úvěrů a cen nemovitostí, kdy se zadlužení domácností a podniků zvýšilo celkově o více než sto procent HDP, se tak kolo otáčí.
„Velká úvěrová expanze je spíše jedním z důvodů, proč se čínské ekonomice v minulých letech tak dařilo. Samozřejmě je to problém do budoucna v případě, že dojde ke zhoršení situace na trhu a dlužníci nebudou moci úvěry splácet. Nicméně tento problém se v čínských podmínkách vždycky špatně hodnotí vzhledem ke kvalitě dostupných dat,“ vysvětluje Táborský.
Také podle Bureše se ukazuje, že řada úvěrů byla v minulosti poskytnuta nerozvážně, jejich růst se zastavil a ceny nemovitostí začínají klesat. „To nutně negativně dopadá na investice, které v Číně tvoří přes polovinu HDP – výrazně více než je běžné v takto velkých ekonomikách. Například v USA tvoří investice přibližně 20 procent HDP,“ vysvětluje Bureš.
„Čína trpí faktem, že dlouho rostla na dluh. Tamní vláda už zahájila tažení proti rizikovým úvěrům. To se v praxi projevuje v tom, že se řada firem a domácností úvěruje dráž než v minulosti. Méně prostředků pak zbývá na investice. Čínský růst bude dál zpomalovat,“ říká analytik Cihlář.
Čína se podle Bureše tak na jedné straně snaží viditelně zpomalující ekonomiku povzbudit uvolněnější měnovou politikou. Na druhou stranu ale aktivně brání finančnímu sektoru v dalším poskytování úvěrů, především ze strachu z dalšího nafukování realitní bubliny. „V takové chvíli volnější měnová politika nemůže příliš pomoci,“ upozorňuje.
obrázek
A i rozpočtová politika naráží na podobné mantinely přeinvestovanosti v čínské ekonomice. Situace jednoduše nemá dobré řešení a v sestupné fázi finančního cyklu se Čína bude muset připravit i podle dalších analytiků na slabou nebo dokonce padající domácí poptávku. V takovém případě by potřebovala zabrat opět více na zahraničních trzích a vůbec se jí nehodí obchodní válka s Donaldem Trumpem.
„Číně může teoreticky trochu ulevit postupné oslabování juanu. Ovšem ne nijak dramatické, které by bylo spojené pravděpodobně s výrazným odlivem kapitálu a zrychlením poklesu cen akcií a nemovitostí. V takovém případě by investice i útraty domácností ještě rychleji šláply na brzdu,“ říká Bureš.
A upozorňuje, že už nyní zažívají čínská města protesty lidí proti klesajícím cenám nemovitostí – v Šanghaji a dalších velkých městech lidé napadají centra developerů zlevňujících neprodané byty, které tak tlačí dolů jejich již realizované investice.