USA provozují obchodní šikanu, stěžuje si Čína po zavedení nové vlny cel

Spojené státy se dopouštějí obchodní šikany a zaváděním opatření, jako jsou cla, zastrašují ostatní země. Dvě hodiny po zavedení nejnovější vlny cel, která na sebe uvalily USA a Čína, to v pondělí napsala čínská státní agentura Nová Čína. Odvolává se přitom na dokument o bilaterálním obchodním sporu, který publikovala Čínská státní rada.

Nová Čína uvedla, že Peking se snažil spor vyřešit ke spokojenosti obou stran, ale nová americká politická reprezentace „si protiřečila a Čínu neustále napadala“, což vedlo k rychlé eskalaci konfliktu. Agentura ale dodala, že Čína je ochotna obnovit jednání s USA, pokud budou takové rozhovory „založeny na vzájemném respektu a rovnosti“.

Spojené státy k pondělku začaly uplatňovat desetiprocentní clo na dovoz čínského zboží v objemu 200 miliard dolarů, tedy v přepočtu asi 4,4 bilionu korun ročně, a od ledna chtějí tento poplatek zvýšit na 25 procent. Čína v reakci zavedla celní poplatky ve výši pět až deset procent na dovoz z USA v objemu 60 miliard dolarů, tedy 1,3 bilionu korun, a rovněž pohrozila, že může opatření ještě rozšířit.

Čína podle listu The Wall Street Journal zrušila obchodní rozhovory se Spojenými státy, které se měly uskutečnit během příštích dnů. Podle zdrojů listu naplňuje Peking odmítnutím rozhovorů svůj slib, že nebude jednat pod hrozbami.

„Vše, co USA dělají, nevyvolává dojem upřímnosti a dobré vůle,“ uvedl v pátek mluvčí čínského ministerstva obchodu. „Doufáme, že USA podniknou kroky k nápravě svých chyb,“ dodal.

K obchodním jednáním byl před dvěma týdny do USA pozván čínský vicepremiér Liou Che. Jeho návštěva ve Washingtonu se měla konat 27. a 28. září a měla jí předcházet jednání na nižší úrovni. Všechny tyto schůzky však byly odvolány, uvedly zdroje listu The Wall Street Journal. Podle vysokého amerického vládního činitele zatím nebylo stanoveno datum dalšího kola rozhovorů, poznamenala agentura Reuters.

„Vypadá to, že situace došla do nejhoršího možného bodu. Jestliže spolu obě strany nechtějí ani komunikovat, pak se nastalá situace bude těžko řešit. Minimum možného je, aby obě znepřátelené strany usedly k jednomu stolu,“ uvedl pro Českou televizi hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Nahrávám video

Cla míří z USA a Číny na různé výrobky

Vyšší cla se tak už vztahují na čínské zboží v celkové roční hodnotě 250 miliard dolarů, tedy zhruba na polovinu čínského dovozu do USA. Nově zavedená cla se od pondělí dotknou například kabelek dovážených z Číny, textilu nebo rýže, vyňaty budou z nových poplatků například chytré hodinky.

Čína nově zavádí dodatečné clo ve výši pěti procent na americké výrobky včetně menších letadel, počítačů a textilu a dalších deset procent na zboží, jako jsou chemikálie, maso, pšenice a víno. Vyšší cla se tak už celkově dotknou amerického dovozu do Číny ve výši zhruba 110 miliard dolarů.

Čínská protiopatření jsou menšího rozsahu než americká, protože USA do Číny tolik zboží nevyvážejí. Loni to byly podle údajů zveřejněných na webu zpravodajského serveru BBC výrobky za 130 miliard dolarů.

Bílý dům se pomocí cel snaží vytvořit tlak na Peking, aby snížil přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy. Cla jsou také reakcí na údajné krádeže duševního vlastnictví amerických podniků. Ekonomové varují, že dlouhotrvající spor mezi největšími světovými ekonomikami nakonec zastaví hospodářský růst nejen v USA a Číně, ale v celém globálním hospodářství.

„Pro českou ekonomiku není další eskalace obchodní války mezi USA a Čínou dobrou zprávou. Jako malou otevřenou ekonomiku ji zasáhne zejména negativní sentiment, který se v důsledku střetu Washingtonu a Pekingu může ve světovém obchodě na celá léta rozhostit,“ uvedl hlavní ekonom Czech fund Lukáš Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 13 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
1. 6. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
1. 6. 2026

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
1. 6. 2026Aktualizováno1. 6. 2026

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
1. 6. 2026

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
1. 6. 2026

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...