Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových desetiprocentních cel na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje hodnoty 200 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba 4,4 bilionu korun. Opatření vstoupí v platnost 24. září, napsala agentura Reuters. Peking v reakci zavede od stejného data nová cla na roční dovoz z USA v hodnotě zhruba 60 miliard dolarů.
Novými cly za 200 miliard míří USA hlavně na čínský textil a rýži. Jüan oslabuje
Horizont ČT24: Události: Novými cly za 200 miliard míří USA hlavně na čínský textil a rýži (zdroj: ČT24)
Nejnovější cla namířená na Čínu se podle zpravodajského serveru BBC dotknou více než pěti tisíc položek včetně dámských kabelek, rýže, textilu, nábytku, elektroniky, sóji nebo třeba toaletního papíru. Desetiprocentní tarif ale nebude konečný, od začátku příštího roku by se cla měla zvýšit na 25 procent.
Je důležité si uvědomit, že to není nic nového: prezident Trump se posledních 30 let domnívá, že jsou to právě nerovné podmínky, které umožnily Číně získat tento obrovský obchodní přebytek, který má se Spojenými státy.
„Nová cla pocítí zvláště závažně i americké firmy jako Nike, Amazon, Walmart, Procter & Gamble a další, které jsou poměrně závislé na dovozu z Číny,“ poznamenává hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Závislý je na čínském dovozu také třeba automobilový průmysl. „Američané nejsou schopní si součástky do elektroniky nebo aut vyrábět rychle a i cena by byla vyšší. V Číně je cena práce, i když vzrostla, stále pod tou americkou,“ doplnil analytik Capitalinked.com Radim Dohnal.
Doba na zavedení vzájemných cel navíc není nejvhodnější. Obchody se připravují na své největší příjmy – z vánoční sezony. Hrozí tak, že spory zaplatí zákazníci. „Když prezident Trump uvalil v lednu cla na myčky nádobí, tak během několika měsíců jejich cena vzrostla o patnáct až dvacet procent,“ upozornil analytik Associated Press Paul Wiseman.
- Úřad amerického obchodního zmocněnce z původního seznamu odstranil 297 kategorií zboží, jako jsou chytré hodinky či některé spotřební zboží, například dětské sedačky do aut.
Trump zároveň varoval Čínu, aby nereagovala odvetnými akcemi zejména proti americké zemědělské produkci nebo průmyslovému zboží. Washington podle něj v takovém případě „okamžitě zahájí fázi tři“, což jsou další cla, která by se týkala zboží za 267 miliard dolarů. To by znamenalo, že by novým clům podléhal téměř veškerý čínský dovoz do USA.
Vzájemná obchodní bilance USA–Čína
Odpověď Pekingu přišla záhy
Peking nicméně během pár hodin oznámil, že i Čína uplatní nová cla na americké zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty asi 60 miliard dolarů. Odvetná čínská cla budou ve výši pěti a deseti procent, napsala agentura Reuters. Vedle toho si Peking stěžoval také u Světové obchodní organizace.
Čínské ministerstvo obchodu poznamenalo, že Čína nemá jinou možnost než zavést odvetná opatření, která zajistí její legitimní práva a zájmy. Zároveň však ministerstvo tvrdí, že cla vnášejí do jednání novou nejistotu.
„Čína vždy zdůrazňovala, že jediný správný způsob, jak vyřešit čínsko-americké obchodní problémy, je prostřednictvím jednání a konzultací, které se uskuteční na základě rovného a upřímného přístupu a vzájemného respektu. Vše, co Spojené státy dělají, ale v tuto chvíli nevyvolává dojem upřímnosti ani dobré vůle,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang.
Podle čínského listu South China Morning Post přehodnocuje Peking také plány na vyslání delegace do Washingtonu kvůli jednání o obchodu, které se má uskutečnit v závěru září. Zvyšuje se tak riziko, že obchodní válka mezi oběma zeměmi bude dlouhá, což by mohlo ohrozit růst globální ekonomiky.
Názor k situaci vyjádřil i šéf čínského internetového obra Alibaba Jack Ma, který si myslí, že obchodní třenice mezi Spojenými státy a Čínou mohou trvat dvě desetiletí a způsobí potíže všem zúčastněným stranám. Předpovídá, že čínské firmy přesunou ve střednědobém horizontu výrobu do jiných zemí, aby se vyhnuly clům. „Můžete vyhrát bitvu, ale prohrajete válku,“ prohlásil.
Vzájemné uvalování cel začalo v červenci
Spojené státy odstartovaly celní spor s Čínou začátkem července zavedením pětadvacetiprocentních tarifů na dovoz čínského zboží v hodnotě 34 miliard dolarů ročně. V srpnu se tento objem zvýšil zhruba na 50 miliard dolarů. Čína v odvetě zavedla cla ve stejné výši na stejný objem amerických výrobků.
Bílý dům se pomocí cel snaží vytvořit tlak na Peking, aby snížil přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy. Cla jsou rovněž reakcí na údajné krádeže duševního vlastnictví amerických podniků.
Ztráty byly pro naši zemi po dlouhá léta obrovské. Nemůžeme připustit, aby to pokračovalo.
Čína má vedle recipročního zavedení cel i další možnosti, jak na Spojené státy tlačit. Může méně spolupracovat v mezinárodních otázkách – například se Severní Koreou. Nebo může znepříjemňovat život americkým firmám. Jsou to ale nepřímé odpovědi a pro Peking nejsou příliš uspokojivé.
Čínská ekonomika kvůli clům zpomalí
Čínská ekonomika má sama o sobě závažné problémy. Pokud by se obchodní napětí s USA dále vyostřilo a vedlo k vážnější krizi Číny, mohlo by to způsobit nedůvěru trhů ke všem rozvíjejícím se ekonomikám. Spojené státy dnes sice tahají za delší část provazu, ale Čína nemá úplně nezávislou centrální banku a může snadněji oslabit jüan. To si Donald Trump dovolit nemůže.
Čína podle Kovandy v důsledku obchodní války v její současné fázi přijde až o 0,7 procentního bodu svého letošního růstu a příští rok její ekonomika pravděpodobně zpomalí z letošních 6,6 na 6,2 procenta. V případě uvalení třetí sady cel by čínský růst zpomalil v důsledku obchodní války až o 1,7 procentního bodu, dodal.
„Slabá čínská měna může částečně kompenzovat dopad cel, jelikož čínskému vývozu vrátí část jeho ztracené konkurenceschopnosti. Od konce letošního března čínská měna oslabila o sedm procent, což při nynějším desetiprocentním nárůstu cel vytváří nikoli nepodstatný ‚polštář‘,“ poznamenal.
Vzájemné uvalování cel mezi Spojenými státy a Čínou pokročilo do dalšího kola (zdroj: ČT24)
Další oslabování čínského jüanu přitom označuje za pravděpodobné. „V příštích až dvanácti měsících budou jak čínská měna, tak tamní akciový trh i celá ekonomika zasaženy citelně bolestněji než dolar, americké akcie nebo americká ekonomika. Vyhlídka dalšího čínského zpomalení a současné další posílení dolaru dostane pod tlak měny rozvíjejících se trhů. Zbrzdí tak i současné posilování české koruny,“ popsal. Dolar oslabil v úterý jen mírně.
Čína není jedinou zemí, na kterou Trump uvalil cla s cílem posílit domácí ekonomiku. V březnu oznámil cla ve výši 25 procent na dovoz oceli a 10 procent na import hliníku. Některé země včetně států EU dostaly na čas výjimku, ale spolu s Mexikem a Kanadou pro ně začaly platit od června. EU podobně jako další státy pak připravila vlastní cla namířená proti Spojeným státům. Trump kvůli tomu pohrozil evropskému bloku přirážkou na dovoz aut.
Ekonomové předpovídají, že nové kolo obchodní války celkový stav amerického hospodářství zásadně neovlivní. Obávají se ale ovzduší nejistoty, negativního sentimentu, který by mohl handicapovat menší otevřené ekonomiky. Mezi ty patří i Česká republika. Podle ekonoma společnosti Patria Finance je zatím dopad na českou ekonomiku minimální, eskalace by ale mohla přinést averzi trhů vůči rozvíjejícím se ekonomikám.