Novými cly za 200 miliard míří USA hlavně na čínský textil a rýži. Jüan oslabuje

6 minut
Horizont ČT24: Události: Novými cly za 200 miliard míří USA hlavně na čínský textil a rýži
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových desetiprocentních cel na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje hodnoty 200 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba 4,4 bilionu korun. Opatření vstoupí v platnost 24. září, napsala agentura Reuters. Peking v reakci zavede od stejného data nová cla na roční dovoz z USA v hodnotě zhruba 60 miliard dolarů.

Nejnovější cla namířená na Čínu se podle zpravodajského serveru BBC dotknou více než pěti tisíc položek včetně dámských kabelek, rýže, textilu, nábytku, elektroniky, sóji nebo třeba toaletního papíru. Desetiprocentní tarif ale nebude konečný, od začátku příštího roku by se cla měla zvýšit na 25 procent.

Je důležité si uvědomit, že to není nic nového: prezident Trump se posledních 30 let domnívá, že jsou to právě nerovné podmínky, které umožnily Číně získat tento obrovský obchodní přebytek, který má se Spojenými státy.
Stephen A. Orlins
prezident Národního výboru pro vztahy Spojených států v Číně

„Nová cla pocítí zvláště závažně i americké firmy jako Nike, Amazon, Walmart, Procter & Gamble a další, které jsou poměrně závislé na dovozu z Číny,“ poznamenává hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Závislý je na čínském dovozu také třeba automobilový průmysl. „Američané nejsou schopní si součástky do elektroniky nebo aut vyrábět rychle a i cena by byla vyšší. V Číně je cena práce, i když vzrostla, stále pod tou americkou,“ doplnil analytik Capitalinked.com Radim Dohnal.

Doba na zavedení vzájemných cel navíc není nejvhodnější. Obchody se připravují na své největší příjmy – z vánoční sezony. Hrozí tak, že spory zaplatí zákazníci. „Když prezident Trump uvalil v lednu cla na myčky nádobí, tak během několika měsíců jejich cena vzrostla o patnáct až dvacet procent,“ upozornil analytik Associated Press Paul Wiseman.

  • Úřad amerického obchodního zmocněnce z původního seznamu odstranil 297 kategorií zboží, jako jsou chytré hodinky či některé spotřební zboží, například dětské sedačky do aut.

Trump zároveň varoval Čínu, aby nereagovala odvetnými akcemi zejména proti americké zemědělské produkci nebo průmyslovému zboží. Washington podle něj v takovém případě „okamžitě zahájí fázi tři“, což jsou další cla, která by se týkala zboží za 267 miliard dolarů. To by znamenalo, že by novým clům podléhal téměř veškerý čínský dovoz do USA. 

Vzájemná obchodní bilance USA–Čína
Zdroj: ČT24

Odpověď Pekingu přišla záhy

Peking nicméně během pár hodin oznámil, že i Čína uplatní nová cla na americké zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty asi 60 miliard dolarů. Odvetná čínská cla budou ve výši pěti a deseti procent, napsala agentura Reuters. Vedle toho si Peking stěžoval také u Světové obchodní organizace.

Čínské ministerstvo obchodu poznamenalo, že Čína nemá jinou možnost než zavést odvetná opatření, která zajistí její legitimní práva a zájmy. Zároveň však ministerstvo tvrdí, že cla vnášejí do jednání novou nejistotu.

„Čína vždy zdůrazňovala, že jediný správný způsob, jak vyřešit čínsko-americké obchodní problémy, je prostřednictvím jednání a konzultací, které se uskuteční na základě rovného a upřímného přístupu a vzájemného respektu. Vše, co Spojené státy dělají, ale v tuto chvíli nevyvolává dojem upřímnosti ani dobré vůle,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang.

Podle čínského listu South China Morning Post přehodnocuje Peking také plány na vyslání delegace do Washingtonu kvůli jednání o obchodu, které se má uskutečnit v závěru září. Zvyšuje se tak riziko, že obchodní válka mezi oběma zeměmi bude dlouhá, což by mohlo ohrozit růst globální ekonomiky.

Názor k situaci vyjádřil i šéf čínského internetového obra Alibaba Jack Ma, který si myslí, že obchodní třenice mezi Spojenými státy a Čínou mohou trvat dvě desetiletí a způsobí potíže všem zúčastněným stranám. Předpovídá, že čínské firmy přesunou ve střednědobém horizontu výrobu do jiných zemí, aby se vyhnuly clům. „Můžete vyhrát bitvu, ale prohrajete válku,“ prohlásil.

Vzájemné uvalování cel začalo v červenci

Spojené státy odstartovaly celní spor s Čínou začátkem července zavedením pětadvacetiprocentních tarifů na dovoz čínského zboží v hodnotě 34 miliard dolarů ročně. V srpnu se tento objem zvýšil zhruba na 50 miliard dolarů. Čína v odvetě zavedla cla ve stejné výši na stejný objem amerických výrobků.

Bílý dům se pomocí cel snaží vytvořit tlak na Peking, aby snížil přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy. Cla jsou rovněž reakcí na údajné krádeže duševního vlastnictví amerických podniků.

Ztráty byly pro naši zemi po dlouhá léta obrovské. Nemůžeme připustit, aby to pokračovalo.
Donald Trump
prezident USA

Čína má vedle recipročního zavedení cel i další možnosti, jak na Spojené státy tlačit. Může méně spolupracovat v mezinárodních otázkách – například se Severní Koreou. Nebo může znepříjemňovat život americkým firmám. Jsou to ale nepřímé odpovědi a pro Peking nejsou příliš uspokojivé.

Čínská ekonomika kvůli clům zpomalí

Čínská ekonomika má sama o sobě závažné problémy. Pokud by se obchodní napětí s USA dále vyostřilo a vedlo k vážnější krizi Číny, mohlo by to způsobit nedůvěru trhů ke všem rozvíjejícím se ekonomikám. Spojené státy dnes sice tahají za delší část provazu, ale Čína nemá úplně nezávislou centrální banku a může snadněji oslabit jüan. To si Donald Trump dovolit nemůže.
Jan Bureš
ekonom Patria Finance

Čína podle Kovandy v důsledku obchodní války v její současné fázi přijde až o 0,7 procentního bodu svého letošního růstu a příští rok její ekonomika pravděpodobně zpomalí z letošních 6,6 na 6,2 procenta. V případě uvalení třetí sady cel by čínský růst zpomalil v důsledku obchodní války až o 1,7 procentního bodu, dodal.

„Slabá čínská měna může částečně kompenzovat dopad cel, jelikož čínskému vývozu vrátí část jeho ztracené konkurenceschopnosti. Od konce letošního března čínská měna oslabila o sedm procent, což při nynějším desetiprocentním nárůstu cel vytváří nikoli nepodstatný ‚polštář‘,“ poznamenal.

2 minuty
Vzájemné uvalování cel mezi Spojenými státy a Čínou pokročilo do dalšího kola
Zdroj: ČT24

Další oslabování čínského jüanu přitom označuje za pravděpodobné. „V příštích až dvanácti měsících budou jak čínská měna, tak tamní akciový trh i celá ekonomika zasaženy citelně bolestněji než dolar, americké akcie nebo americká ekonomika. Vyhlídka dalšího čínského zpomalení a současné další posílení dolaru dostane pod tlak měny rozvíjejících se trhů. Zbrzdí tak i současné posilování české koruny,“ popsal. Dolar oslabil v úterý jen mírně. 

Čína není jedinou zemí, na kterou Trump uvalil cla s cílem posílit domácí ekonomiku. V březnu oznámil cla ve výši 25 procent na dovoz oceli a 10 procent na import hliníku. Některé země včetně států EU dostaly na čas výjimku, ale spolu s Mexikem a Kanadou pro ně začaly platit od června. EU podobně jako další státy pak připravila vlastní cla namířená proti Spojeným státům. Trump kvůli tomu pohrozil evropskému bloku přirážkou na dovoz aut.

Ekonomové předpovídají, že nové kolo obchodní války celkový stav amerického hospodářství zásadně neovlivní. Obávají se ale ovzduší nejistoty, negativního sentimentu, který by mohl handicapovat menší otevřené ekonomiky. Mezi ty patří i Česká republika. Podle ekonoma společnosti Patria Finance je zatím dopad na českou ekonomiku minimální, eskalace by ale mohla přinést averzi trhů vůči rozvíjejícím se ekonomikám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 17 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...