Novými cly za 200 miliard míří USA hlavně na čínský textil a rýži. Jüan oslabuje

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových desetiprocentních cel na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje hodnoty 200 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba 4,4 bilionu korun. Opatření vstoupí v platnost 24. září, napsala agentura Reuters. Peking v reakci zavede od stejného data nová cla na roční dovoz z USA v hodnotě zhruba 60 miliard dolarů.

Nejnovější cla namířená na Čínu se podle zpravodajského serveru BBC dotknou více než pěti tisíc položek včetně dámských kabelek, rýže, textilu, nábytku, elektroniky, sóji nebo třeba toaletního papíru. Desetiprocentní tarif ale nebude konečný, od začátku příštího roku by se cla měla zvýšit na 25 procent.

Je důležité si uvědomit, že to není nic nového: prezident Trump se posledních 30 let domnívá, že jsou to právě nerovné podmínky, které umožnily Číně získat tento obrovský obchodní přebytek, který má se Spojenými státy.
Stephen A. Orlins
prezident Národního výboru pro vztahy Spojených států v Číně

„Nová cla pocítí zvláště závažně i americké firmy jako Nike, Amazon, Walmart, Procter & Gamble a další, které jsou poměrně závislé na dovozu z Číny,“ poznamenává hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Závislý je na čínském dovozu také třeba automobilový průmysl. „Američané nejsou schopní si součástky do elektroniky nebo aut vyrábět rychle a i cena by byla vyšší. V Číně je cena práce, i když vzrostla, stále pod tou americkou,“ doplnil analytik Capitalinked.com Radim Dohnal.

Doba na zavedení vzájemných cel navíc není nejvhodnější. Obchody se připravují na své největší příjmy – z vánoční sezony. Hrozí tak, že spory zaplatí zákazníci. „Když prezident Trump uvalil v lednu cla na myčky nádobí, tak během několika měsíců jejich cena vzrostla o patnáct až dvacet procent,“ upozornil analytik Associated Press Paul Wiseman.

  • Úřad amerického obchodního zmocněnce z původního seznamu odstranil 297 kategorií zboží, jako jsou chytré hodinky či některé spotřební zboží, například dětské sedačky do aut.

Trump zároveň varoval Čínu, aby nereagovala odvetnými akcemi zejména proti americké zemědělské produkci nebo průmyslovému zboží. Washington podle něj v takovém případě „okamžitě zahájí fázi tři“, což jsou další cla, která by se týkala zboží za 267 miliard dolarů. To by znamenalo, že by novým clům podléhal téměř veškerý čínský dovoz do USA. 

Vzájemná obchodní bilance USA–Čína
Zdroj: ČT24

Odpověď Pekingu přišla záhy

Peking nicméně během pár hodin oznámil, že i Čína uplatní nová cla na americké zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty asi 60 miliard dolarů. Odvetná čínská cla budou ve výši pěti a deseti procent, napsala agentura Reuters. Vedle toho si Peking stěžoval také u Světové obchodní organizace.

Čínské ministerstvo obchodu poznamenalo, že Čína nemá jinou možnost než zavést odvetná opatření, která zajistí její legitimní práva a zájmy. Zároveň však ministerstvo tvrdí, že cla vnášejí do jednání novou nejistotu.

„Čína vždy zdůrazňovala, že jediný správný způsob, jak vyřešit čínsko-americké obchodní problémy, je prostřednictvím jednání a konzultací, které se uskuteční na základě rovného a upřímného přístupu a vzájemného respektu. Vše, co Spojené státy dělají, ale v tuto chvíli nevyvolává dojem upřímnosti ani dobré vůle,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang.

Podle čínského listu South China Morning Post přehodnocuje Peking také plány na vyslání delegace do Washingtonu kvůli jednání o obchodu, které se má uskutečnit v závěru září. Zvyšuje se tak riziko, že obchodní válka mezi oběma zeměmi bude dlouhá, což by mohlo ohrozit růst globální ekonomiky.

Názor k situaci vyjádřil i šéf čínského internetového obra Alibaba Jack Ma, který si myslí, že obchodní třenice mezi Spojenými státy a Čínou mohou trvat dvě desetiletí a způsobí potíže všem zúčastněným stranám. Předpovídá, že čínské firmy přesunou ve střednědobém horizontu výrobu do jiných zemí, aby se vyhnuly clům. „Můžete vyhrát bitvu, ale prohrajete válku,“ prohlásil.

Vzájemné uvalování cel začalo v červenci

Spojené státy odstartovaly celní spor s Čínou začátkem července zavedením pětadvacetiprocentních tarifů na dovoz čínského zboží v hodnotě 34 miliard dolarů ročně. V srpnu se tento objem zvýšil zhruba na 50 miliard dolarů. Čína v odvetě zavedla cla ve stejné výši na stejný objem amerických výrobků.

Bílý dům se pomocí cel snaží vytvořit tlak na Peking, aby snížil přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy. Cla jsou rovněž reakcí na údajné krádeže duševního vlastnictví amerických podniků.

Ztráty byly pro naši zemi po dlouhá léta obrovské. Nemůžeme připustit, aby to pokračovalo.
Donald Trump
prezident USA

Čína má vedle recipročního zavedení cel i další možnosti, jak na Spojené státy tlačit. Může méně spolupracovat v mezinárodních otázkách – například se Severní Koreou. Nebo může znepříjemňovat život americkým firmám. Jsou to ale nepřímé odpovědi a pro Peking nejsou příliš uspokojivé.

Čínská ekonomika kvůli clům zpomalí

Čínská ekonomika má sama o sobě závažné problémy. Pokud by se obchodní napětí s USA dále vyostřilo a vedlo k vážnější krizi Číny, mohlo by to způsobit nedůvěru trhů ke všem rozvíjejícím se ekonomikám. Spojené státy dnes sice tahají za delší část provazu, ale Čína nemá úplně nezávislou centrální banku a může snadněji oslabit jüan. To si Donald Trump dovolit nemůže.
Jan Bureš
ekonom Patria Finance

Čína podle Kovandy v důsledku obchodní války v její současné fázi přijde až o 0,7 procentního bodu svého letošního růstu a příští rok její ekonomika pravděpodobně zpomalí z letošních 6,6 na 6,2 procenta. V případě uvalení třetí sady cel by čínský růst zpomalil v důsledku obchodní války až o 1,7 procentního bodu, dodal.

„Slabá čínská měna může částečně kompenzovat dopad cel, jelikož čínskému vývozu vrátí část jeho ztracené konkurenceschopnosti. Od konce letošního března čínská měna oslabila o sedm procent, což při nynějším desetiprocentním nárůstu cel vytváří nikoli nepodstatný ‚polštář‘,“ poznamenal.

Nahrávám video

Další oslabování čínského jüanu přitom označuje za pravděpodobné. „V příštích až dvanácti měsících budou jak čínská měna, tak tamní akciový trh i celá ekonomika zasaženy citelně bolestněji než dolar, americké akcie nebo americká ekonomika. Vyhlídka dalšího čínského zpomalení a současné další posílení dolaru dostane pod tlak měny rozvíjejících se trhů. Zbrzdí tak i současné posilování české koruny,“ popsal. Dolar oslabil v úterý jen mírně. 

Čína není jedinou zemí, na kterou Trump uvalil cla s cílem posílit domácí ekonomiku. V březnu oznámil cla ve výši 25 procent na dovoz oceli a 10 procent na import hliníku. Některé země včetně států EU dostaly na čas výjimku, ale spolu s Mexikem a Kanadou pro ně začaly platit od června. EU podobně jako další státy pak připravila vlastní cla namířená proti Spojeným státům. Trump kvůli tomu pohrozil evropskému bloku přirážkou na dovoz aut.

Ekonomové předpovídají, že nové kolo obchodní války celkový stav amerického hospodářství zásadně neovlivní. Obávají se ale ovzduší nejistoty, negativního sentimentu, který by mohl handicapovat menší otevřené ekonomiky. Mezi ty patří i Česká republika. Podle ekonoma společnosti Patria Finance je zatím dopad na českou ekonomiku minimální, eskalace by ale mohla přinést averzi trhů vůči rozvíjejícím se ekonomikám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Saúdskoarabský ropovod bude po útoku z větší části mimo provoz až pět týdnů, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí.
08:05Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 7 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 9 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 19 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.