Novými cly za 200 miliard míří USA hlavně na čínský textil a rýži. Jüan oslabuje

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových desetiprocentních cel na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje hodnoty 200 miliard dolarů, tedy v přepočtu zhruba 4,4 bilionu korun. Opatření vstoupí v platnost 24. září, napsala agentura Reuters. Peking v reakci zavede od stejného data nová cla na roční dovoz z USA v hodnotě zhruba 60 miliard dolarů.

Nejnovější cla namířená na Čínu se podle zpravodajského serveru BBC dotknou více než pěti tisíc položek včetně dámských kabelek, rýže, textilu, nábytku, elektroniky, sóji nebo třeba toaletního papíru. Desetiprocentní tarif ale nebude konečný, od začátku příštího roku by se cla měla zvýšit na 25 procent.

Je důležité si uvědomit, že to není nic nového: prezident Trump se posledních 30 let domnívá, že jsou to právě nerovné podmínky, které umožnily Číně získat tento obrovský obchodní přebytek, který má se Spojenými státy.
Stephen A. Orlins
prezident Národního výboru pro vztahy Spojených států v Číně

„Nová cla pocítí zvláště závažně i americké firmy jako Nike, Amazon, Walmart, Procter & Gamble a další, které jsou poměrně závislé na dovozu z Číny,“ poznamenává hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Závislý je na čínském dovozu také třeba automobilový průmysl. „Američané nejsou schopní si součástky do elektroniky nebo aut vyrábět rychle a i cena by byla vyšší. V Číně je cena práce, i když vzrostla, stále pod tou americkou,“ doplnil analytik Capitalinked.com Radim Dohnal.

Doba na zavedení vzájemných cel navíc není nejvhodnější. Obchody se připravují na své největší příjmy – z vánoční sezony. Hrozí tak, že spory zaplatí zákazníci. „Když prezident Trump uvalil v lednu cla na myčky nádobí, tak během několika měsíců jejich cena vzrostla o patnáct až dvacet procent,“ upozornil analytik Associated Press Paul Wiseman.

  • Úřad amerického obchodního zmocněnce z původního seznamu odstranil 297 kategorií zboží, jako jsou chytré hodinky či některé spotřební zboží, například dětské sedačky do aut.

Trump zároveň varoval Čínu, aby nereagovala odvetnými akcemi zejména proti americké zemědělské produkci nebo průmyslovému zboží. Washington podle něj v takovém případě „okamžitě zahájí fázi tři“, což jsou další cla, která by se týkala zboží za 267 miliard dolarů. To by znamenalo, že by novým clům podléhal téměř veškerý čínský dovoz do USA. 

Vzájemná obchodní bilance USA–Čína
Zdroj: ČT24

Odpověď Pekingu přišla záhy

Peking nicméně během pár hodin oznámil, že i Čína uplatní nová cla na americké zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty asi 60 miliard dolarů. Odvetná čínská cla budou ve výši pěti a deseti procent, napsala agentura Reuters. Vedle toho si Peking stěžoval také u Světové obchodní organizace.

Čínské ministerstvo obchodu poznamenalo, že Čína nemá jinou možnost než zavést odvetná opatření, která zajistí její legitimní práva a zájmy. Zároveň však ministerstvo tvrdí, že cla vnášejí do jednání novou nejistotu.

„Čína vždy zdůrazňovala, že jediný správný způsob, jak vyřešit čínsko-americké obchodní problémy, je prostřednictvím jednání a konzultací, které se uskuteční na základě rovného a upřímného přístupu a vzájemného respektu. Vše, co Spojené státy dělají, ale v tuto chvíli nevyvolává dojem upřímnosti ani dobré vůle,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang.

Podle čínského listu South China Morning Post přehodnocuje Peking také plány na vyslání delegace do Washingtonu kvůli jednání o obchodu, které se má uskutečnit v závěru září. Zvyšuje se tak riziko, že obchodní válka mezi oběma zeměmi bude dlouhá, což by mohlo ohrozit růst globální ekonomiky.

Názor k situaci vyjádřil i šéf čínského internetového obra Alibaba Jack Ma, který si myslí, že obchodní třenice mezi Spojenými státy a Čínou mohou trvat dvě desetiletí a způsobí potíže všem zúčastněným stranám. Předpovídá, že čínské firmy přesunou ve střednědobém horizontu výrobu do jiných zemí, aby se vyhnuly clům. „Můžete vyhrát bitvu, ale prohrajete válku,“ prohlásil.

Vzájemné uvalování cel začalo v červenci

Spojené státy odstartovaly celní spor s Čínou začátkem července zavedením pětadvacetiprocentních tarifů na dovoz čínského zboží v hodnotě 34 miliard dolarů ročně. V srpnu se tento objem zvýšil zhruba na 50 miliard dolarů. Čína v odvetě zavedla cla ve stejné výši na stejný objem amerických výrobků.

Bílý dům se pomocí cel snaží vytvořit tlak na Peking, aby snížil přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy. Cla jsou rovněž reakcí na údajné krádeže duševního vlastnictví amerických podniků.

Ztráty byly pro naši zemi po dlouhá léta obrovské. Nemůžeme připustit, aby to pokračovalo.
Donald Trump
prezident USA

Čína má vedle recipročního zavedení cel i další možnosti, jak na Spojené státy tlačit. Může méně spolupracovat v mezinárodních otázkách – například se Severní Koreou. Nebo může znepříjemňovat život americkým firmám. Jsou to ale nepřímé odpovědi a pro Peking nejsou příliš uspokojivé.

Čínská ekonomika kvůli clům zpomalí

Čínská ekonomika má sama o sobě závažné problémy. Pokud by se obchodní napětí s USA dále vyostřilo a vedlo k vážnější krizi Číny, mohlo by to způsobit nedůvěru trhů ke všem rozvíjejícím se ekonomikám. Spojené státy dnes sice tahají za delší část provazu, ale Čína nemá úplně nezávislou centrální banku a může snadněji oslabit jüan. To si Donald Trump dovolit nemůže.
Jan Bureš
ekonom Patria Finance

Čína podle Kovandy v důsledku obchodní války v její současné fázi přijde až o 0,7 procentního bodu svého letošního růstu a příští rok její ekonomika pravděpodobně zpomalí z letošních 6,6 na 6,2 procenta. V případě uvalení třetí sady cel by čínský růst zpomalil v důsledku obchodní války až o 1,7 procentního bodu, dodal.

„Slabá čínská měna může částečně kompenzovat dopad cel, jelikož čínskému vývozu vrátí část jeho ztracené konkurenceschopnosti. Od konce letošního března čínská měna oslabila o sedm procent, což při nynějším desetiprocentním nárůstu cel vytváří nikoli nepodstatný ‚polštář‘,“ poznamenal.

Nahrávám video

Další oslabování čínského jüanu přitom označuje za pravděpodobné. „V příštích až dvanácti měsících budou jak čínská měna, tak tamní akciový trh i celá ekonomika zasaženy citelně bolestněji než dolar, americké akcie nebo americká ekonomika. Vyhlídka dalšího čínského zpomalení a současné další posílení dolaru dostane pod tlak měny rozvíjejících se trhů. Zbrzdí tak i současné posilování české koruny,“ popsal. Dolar oslabil v úterý jen mírně. 

Čína není jedinou zemí, na kterou Trump uvalil cla s cílem posílit domácí ekonomiku. V březnu oznámil cla ve výši 25 procent na dovoz oceli a 10 procent na import hliníku. Některé země včetně států EU dostaly na čas výjimku, ale spolu s Mexikem a Kanadou pro ně začaly platit od června. EU podobně jako další státy pak připravila vlastní cla namířená proti Spojeným státům. Trump kvůli tomu pohrozil evropskému bloku přirážkou na dovoz aut.

Ekonomové předpovídají, že nové kolo obchodní války celkový stav amerického hospodářství zásadně neovlivní. Obávají se ale ovzduší nejistoty, negativního sentimentu, který by mohl handicapovat menší otevřené ekonomiky. Mezi ty patří i Česká republika. Podle ekonoma společnosti Patria Finance je zatím dopad na českou ekonomiku minimální, eskalace by ale mohla přinést averzi trhů vůči rozvíjejícím se ekonomikám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 3 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 8 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 17 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...