Po středečním jmenování nového guvernéra České národní banky oslabil o několik procent kurz koruny. Dohled nad měnou je jedním z významných úkolů centrální banky. Například od konce roku 2013 do dubna 2017 udržovala měnovými intervencemi kurz koruny vůči euru nad 27 korunami, zdůvodňovala to snahou zabránit deflaci a podpořit exportéry. Spotřebitelé ale nebývají ze slábnutí koruny nadšeni, například se tak prodražují dovolené.
Češi sledují před dovolenou kurz koruny. Po jmenování nového guvernéra ČNB měna oslabila
UDÁLOSTI: V den jmenování nového guvernéra česká měna oslabila o 30 haléřů (zdroj: ČT24)
Kdo jede do blízkého zahraničí, většinou kalkuluje s náklady v eurech nebo kunách, kdo jede dál, počítá třeba v chilských pesech, amerických nebo australských dolarech. A pak přepočítává na koruny. „Matematika dovolených“ je zřejmá – čím je koruna silnější, tím méně peněz při dovolené zmizí z účtu vedeného v národní měně, a čím je koruna slabší, tím dovolená naopak reálně zdražuje.
„Když budu mít na dovolenou budget tisíc eur, tak za něj zaplatím buď 25 tisíc korun, nebo také 28 tisíc korun. To už je velký rozdíl,“ podotkla Barbora Holická, která se letos chce vydat na dvě cesty do zahraničí a pohyby kurzu jí komplikují přípravy.
Významnou roli v kurzu koruny vůči cizím měnám má Česká národní banka. Disponuje nástroji, kterými kurz kontroluje, ale vliv na něj mělo i samotné jmenování nového guvernéra. Stal se jím Aleš Michl, který byl jedním ze dvou členů sedmihlavé bankovní rady, kteří v posledních měsících oponovali zvyšování úrokových sazeb.
V minulosti – ještě coby poradce tehdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO) – kritizoval i měnové intervence, kterými ČNB korunu uměle oslabovala. „Pokud intervence děláte jen kvůli inflaci, abyste zvýšili inflaci v budoucnu a držíte je tři roky, to si myslím, že nedává logiku,“ nechal se tehdy slyšet.
Po oznámení, že bude novým guvernérem, oslabila koruna na 25 korun a 39 haléřů za euro, posléze se kurz mírně zlepšil. Ještě slabší byla krátce po invazi na Ukrajinu – tehdy se obchodovala za 25 korun a 78 haléřů.
Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky reaguje koruna silněji hlavně na nečekané a silné jevy. „Velmi silný byl například pohyb koruny v době, kdy začala pandemie, kdy to oslabení bylo přes dvanáct procent. Mnohem silnější bylo ještě oslabování koruny v době začátku finanční krize v roce 2008, kdy to oslabení bylo kolem třiceti procent,“ připomněl dobu, kdy za rok vzrostla cena jednoho eura z 22 na 29 korun.
Oslabování koruny bývá výhodné především pro exportéry. „Ve chvíli, kdy se kurz změní jenom o korunu, tak jsou to čtyři procenta. To znamená, z každého milionu je to 40 tisíc korun, které buď vyděláme, nebo proděláme,“ poukázal majitel společnosti Herbadent Pavel Smažík.
Další vývoj koruny je podle ekonomů nejistý. Právě nejistota je ale pro firmy i domácnosti zásadní při plánování výdajů.