Brusel chce konkurovat Pekingu. Evropská „Hedvábná stezka“ má investovat 300 miliard eur

Evropská unie hodlá podpořit klimaticky udržitelné projekty, zdravotnictví či školství v mnoha částech světa. Globální investiční plán má konkurovat čínskému projektu nové Hedvábné stezky. Unie plánuje do roku 2027 mobilizovat investice za tři sta miliard eur (7,7 bilionu korun), podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové má plán propagovat evropské hodnoty a podpořit demokracii.

„Země potřebují důvěryhodné partnery pro projekty, které jsou udržitelné a vysoce kvalitní,“ prohlásila von der Leyenová, podle níž bude plán nazvaný Global Gateway (Globální brána) alternativou k čínskému přístupu založenému na odlišných pravidlech. Unie chce státům nabídnout lepší možnosti, dodala šéfka Komise.

Peking se v posledních letech snaží svými projekty zvýšit vliv a posílit vzájemný obchod a své investice ve většině asijských zemí či kupříkladu v Africe. Pomoci k tomu má vybudování sítě železnic, přístavů a další infrastruktury. Projekty ale často zatěžují cílové země obřími dluhy vůči Pekingu.

Většina unijních zemí či Spojené státy vnímají novou Hedvábnou stezku jako nezdravé posilování vlivu čínského totalitního režimu a chtějí jej vyvážit vlastními kroky.

Podle předsedkyně unijní exekutivy hodlá evropský blok nasměrovat peníze zejména do projektů podporujících přechod ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství. Může mezi nimi být například výroba ekologicky čistého vodíku, instalace podmořských datových kabelů a další udržitelné infrastruktury. Peníze ovšem v reakci na pandemii nemoci covid-19 zamíří také do rozvoje zdravotnictví.

Cílová částka 300 miliard eur bude zahrnovat finance EU, členských států, evropských finančních institucí a národních rozvojových bank. Zhruba 135 miliard eur budou činit záruky z nového Evropského fondu udržitelného rozvoje plus.

Do projektu se zapojí i Evropská investiční banka. Grantové financování ve výši až 18 miliard eur má pocházet z jiných programů EU. Významnou část peněz by měly přinést soukromé investice, které chce Unie svou účastí na projektech vyvolat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...