ArcelorMittal prodal ostravskou huť, aby mohl převzít italskou Ilvu. Z obchodu teď sešlo

Společnost ArcelorMittal, která je největším světovým producentem oceli, odstupuje od převzetí italské ocelárny Ilva. Firma se tak rozhodla proto, že jí italská vláda odebrala dříve dohodnuté záruky imunity před trestním stíháním v souvislosti se znečištěním způsobeným továrnou firmy. ArcelorMittal přitom kvůli převzetí ocelárny Ilva prodal huť v Ostravě společnosti Liberty Steel.

Rozhodnutí je ranou pro vládní koalici, která doufala, že se jí podaří ocelárenského giganta přemluvit, aby od smlouvy neodstupoval. Vyvolává také otázky ohledně spolehlivosti Itálie jako partnera pro zahraniční investice.

ArcelorMittal se na koupi společnosti Ilva dohodl loni. Podnik sídlí v jihoitalském městě Taranto, jedná se o region s jednou z nejvyšších nezaměstnaností v zemi. Ocelárna má zhruba osm tisíc zaměstnanců a je největším producentem oceli v Evropě.

Slibovaná právní ochrana by poskytla manažerům společnosti ArcelorMittal imunitu před stíháním souvisejícím s plánem čištění ocelárny. Vládnoucí Hnutí pěti hvězd (M5S) však bylo proti imunitě s tím, že by to bylo nepoctivé vůči místním obyvatelům, kteří mohou mít kvůli znečištění zdravotní problémy. 

Bez záruky žádná investice

Vláda zatím oznámení společnosti ArcelorMittal nekomentovala. Podle zdrojů se ministr průmyslu Stefano Patuanelli setkal s ministrem pro záležitosti jihu Giuseppem Provenzanem, aby zhodnotili možnosti obnovení imunity.

ArcelorMittal slíbil, že bude investovat stovky milionů eur do zlepšení ochrany životního prostředí v závodě. Podmiňoval to však zárukami, že nebude čelit žalobám místních obyvatel nebo zaměstnanců kvůli negativním dopadům na zdraví.

„Italský parlament zrušil právní ochranu nutnou k tomu, aby firma mohla realizovat svůj plán v oblasti ochrany životního prostředí bez rizika trestní odpovědnosti, čímž odůvodňuje oznámení o odstoupení od smlouvy,“ uvedla společnost. Agentura Reuters informovala, že oznámení vstupuje v platnost do třiceti dnů.

EK: Prodejte podnik v Ostravě

V roce 2012 byli dřívější majitelé ocelárny obviněni, že v oblasti způsobili ekologické a zdravotní problémy. O tři roky později firma skončila pod zvláštní správou, a nakonec ji loni koupil ArcelorMittal. Podmínkou Evropské komise pro schválení dohody však bylo, že ArcelorMittal prodá ostravskou huť a ocelářské podniky v Rumunsku, Makedonii, Itálii, Lucembursku a Belgii.

Ostravskou huť získala společnost Liberty Steel. Prodej byl dokončen letos v létě a podnik v Ostravě změnil název na Liberty Ostrava.

Na začátku letošního roku Evropský soud pro lidská práva (ECHR) odsoudil Itálii za to, že své občany neochránila před znečištěním z ocelárny Ilva. Podnik je údajně odpovědný za stovky úmrtí na rakovinu a řadu dalších zdravotních problémů. Soud ve Štrasburku tehdy rozhodl, že italský stát musí zaplatit odškodné pět tisíc eur (bezmála 130 tisíc korun) každému ze 161 lidí, kteří se obrátili na soud.

Před devíti lety vydala radnice v Tarantu nařízení, že si děti nesmějí kvůli znečištění půdy hrát venku. Dokonce i sbor místních lékařů veřejně doporučil, aby se děti po každé cestě ven sprchovaly.

Symbolem boje proti znečištění v Tarantu se stal chlapec Lorenzo Zaratta. Ve třech měsících mu lékaři diagnostikovali nádor na mozku. Operaci sice přežil, ale nakonec na nádor zemřel v roce 2014 ve věku pěti let. V mozku měl stopy železa, oceli, hliníku, zinku a silikonu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 15 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.