Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard. ČEZ je největší energetická firma v zemi. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
Provozní zisk skupiny ČEZ před odpisy (EBITDA) činil 89,3 miliardy korun. Meziroční nárůst o 88 procent byl podle firmy daný enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích, rekordním ziskem z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a také vysokou provozní spolehlivostí elektráren v letošním roce.
Bezprecedentní růst EBITDA segmentu výroba byl snížen zhoršením výsledků hospodaření v oblasti prodeje, na kterou růst cen komodit dopadá negativně. EBITDA společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům v Česku, meziročně klesla o půl miliardy korun. „Důvodem je extrémní nárůst pořizovacích cen plynu a elektřiny v roce 2022, který byl částečně kompenzován dočasnými sezonními vlivy,“ uvádí společnost.
Provozní výnosy skupiny ČEZ za první tři kvartály dosáhly 211,1 miliardy korun. Meziročně byly vyšší o 35 procent.
Státu až 42 miliard na dividendách
Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy za celý letošní rok očekává skupina ČEZ na úrovni 65 až 75 miliard korun. „Aktuální predikce celoročního zisku indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 52 až 60 miliard korun,“ popsal předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Pro stát jako majoritního akcionáře by to znamenalo příjem 36 až 42 miliard korun, šlo by tak o rekordní dividendu. Výše dividendy by tak měla být meziročně i více než dvakrát vyšší, z loňského zisku stát dostal kolem 18 miliard korun.
Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách skupiny ČEZ vzrostla za prvních devět měsíců meziročně o tři procenta na 22,6 terawatthodin (TWh). Produkce v uhelných elektrárnách stoupla o pět procent na 11,6 TWh.
Naopak výroba z obnovitelných zdrojů klesla od začátku roku do konce září o patnáct procent kvůli podprůměrným hydrometeorologickým podmínkám a z důvodu odstávky elektrárny v Trutnově-Poříčí, která částečně spaluje biomasu. Ještě výraznější pokles postihl plynové zdroje skupiny ČEZ. Vyrobily 1,8 TWh proudu, meziročně o 28 procent méně.
Spotřeba elektřiny klesla
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o čtyři procenta. Při zohlednění kalendářních a klimatických vlivů byl pokles o jeden procentní bod nižší. Spotřeba velkých podniků klesla o dvě procenta. Spotřeba domácností byla o deset procent nižší, především v důsledku teplého začátku roku a také proto, že letos pracovali lidé méně z domova než loni.
ČEZ patří mezi firmy, na které chce vláda uvalit daň z neočekávaných zisků, která má sloužit k pokrytí mimořádných nákladů v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Takzvaná windfall tax má platit od příštího roku do roku 2025. Skupiny ČEZ se bude v případě schválení parlamentem týkat i zavedení stropů tržních příjmů z výroby elektřiny. Z příjmů nad stanovený cenový strop mají výrobci odvádět státu 90 procent.
