Podle bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy se Hrad snaží ovlivnit rozhodování soudů v některých kauzách. „Nemyslím si, že by je zajímalo rozhodování nějakého okresního soudce z pohraničí. Soustřeďují pozornost na vyšší patra,“ uvedl v rozhovoru pro Deník N. Už minulý týden napsal týdeník Respekt, že prezidentův kancléř Vratislav Mynář kontaktoval některé soudce a Baxa byl mezi nimi.
Kancléř Mynář se na něj obracel ve věci Plzeňské teplárenské. „Z toho dopisu je jasné, že prezident by uvítal rozhodnutí určitého druhu. Zkrátka jsem z dopisu pochopil, jaké rozhodnutí Hrad očekává,“ říká v rozhovoru pro Deník N Baxa.
Poslal prý na Hrad odpověď, že nemá smysl hovořit o konkrétním případu a věc bude posouzena nestranně. Reakce už nepřišla žádná.
„Vy jste šéf, vy to máte zařídit“
Podle Baxy také prezidentovi velmi záleželo na tom, jak rozhodne Nejvyšší správní soud ve věci nejmenování tří profesorů. O tom s ním mluvil mezi čtyřma očima na Hradě. Schůzka se přitom měla týkat konzultace ohledně Baxova nástupce v čele Nejvyššího správního soudu.
Jenže prezident prý začal Baxovi vyčítat soudní verdikty NSS z minulosti v už uzavřených případech. „Vzápětí mi začal přednášet seznam mých takzvaných hříchů, to znamená konkrétní rozhodnutí soudu, která se mu nelíbila,“ říká v rozhovoru Baxa.
Když na to expředseda soudu reagoval s tím, jsou soudy nezávislé, tak mu prý hlava státu sdělila: „Ale vy jste šéf, vy to máte zařídit.“ Baxa dále uvedl, že Zeman během rozhovoru mezi čtyřma očima opakovaně zmiňoval možnost, že by si jej dokázal představit v čele Ústavního soudu. „Potom začal mluvit o soudním řízení ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. A bylo mi jasné, že dává dost jasně najevo, jak má být rozhodnuto,“ uvedl Baxa.
Nejvyšší správní soud měl v době zmíněné schůzky na stole kasační stížnost Hradu proti verdiktu pražského městského soudu, který zrušil rozhodnutí prezidenta o nejmenování profesorů. Tu nakonec Hrad stáhl, tento týden ale prezident zmíněnou trojici odmítl jmenovat podruhé.
Podle Baxy je chování Hradu vůči soudům velmi nestandardní: „Ve funkci jsem zažil tři prezidenty a jejich kancléře, o počtu premiérů a ministrů spravedlnosti nemluvě, ale nikdy se mi tohle nedělo. Ani za Václava Klause a jeho kancléře Weigla, kteří jistě neměli justici příliš v lásce. Nikdy se nestalo, že by třeba jen naznačili, jaké rozhodnutí by se jim líbilo,“ dodává v rozhovoru pro Deník N.
Mluvčí Hradu Jiří Ováček na rozhovor reagoval na Twitteru: „Pan Baxa především vypustil do světa kupu mediálně vděčných urážek. Zároveň uvádí, že v případě klíčových ústavních rozhodnutí dával z vlastní iniciativy panu prezidentovi doporučení. Tedy, že sdělil panu prezidentovi svůj názor. Stejně tak má pan prezident plné právo sdělit svůj názor. Jestliže tedy pan Baxa sám sobě přisuzuje právo dávat doporučení prezidentu republiky, nemůže upírat to samé právo prezidentu republiky. Žijeme ve svobodné společnosti, toto opravdu není doba komunistické justice.“
Respekt: Mynář se soudci řešil lex Babiš i ruského hackera
Podle Respektu kontaktoval kancléř Mynář i soudce jiných soudů, a to opakovaně. S ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem například probíral služební zákon, který prezident kritizoval, a případ Lesní správy Lány. „Kancléř Vratislav Mynář na první schůzce naznačil, jaké rozhodnutí by se panu prezidentovi ve věci služebního zákona líbilo,“ řekl Šimíček týdeníku.
Kancléř se údajně snažil kontaktovat také ústavního soudce Jana Filipa v záležitosti zákona o střetu zájmů, takzvaného lex Babiš. Mynář loni podle týdeníku volal také předsedovi Městského soudu v Praze Liboru Vávrovi, aby se ho zeptal na rozhodnutí o vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA.
Sám Mynář ale odmítá, že by se soudce pokoušel ovlivňovat. Na zmiňované schůzky prý chodil s vědomím prezidenta Miloše Zemana a vysvětloval na nich stanoviska a postoje hlavy státu. „Při výkonu funkce mluvím se soudci, politiky, ministry, řediteli státních i privátních firem či institucí. S vědomím pana prezidenta dotyčné seznamuji s jeho stanovisky, postoji, postupy v dané věci,“ tvrdí kancléř.
Je přesvědčen, že pokud Zeman podá ústavní žalobu, je legitimní, aby s jeho postoji a stanovisky seznamoval všechny, kteří s danou věcí mají co do činění.
Podle části opozice je ovšem tlak kancléře na soudce nepřípustný a měl by ve funkci skončit. Piráti, TOP 09 a STAN budou chtít přístup prezidenta Miloše Zemana a jeho kancléře Vratislava Mynáře k justici projednat ve sněmovně.
Předseda ÚS: Soudci se nebudou stýkat s účastníky řízení
Na kauzu už reagoval také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ústavní soudci už se nebudou nadále neformálně stýkat s účastníky řízení v živých kauzách. „Na výjezdním zasedání pléna ÚS bylo dohodnuto, že v tzv. živých kauzách nepovažuje Ústavní soud za přípustné kontakty či jinou komunikaci soudců – včetně ostatního odborného aparátu Ústavního soudu – s účastníky řízení mimo předepsanou procesní formu,“ uvedl ve středu Pavel Rychetský.
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal se sejde se všemi soudci Nejvyššího soudu při setkání trestního i civilního kolegia soudu, která byla plánována už dříve a nezávisle na aktuálním dění.
„Setkání pan předseda využije, aby se soudci probral zásady soudcovské nezávislosti. Půjde jen o připomenutí si principů, kterými se soudci řídí. Tedy že nerozebírají s nepovolanými osobami aspekty živých věcí, nesetkávají se mimo předepsané procesní postupy s účastníky řízení,“ řekl ČT mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Se soudci trestního kolegia se Šámal sejde už příští středu.
Naopak Vrchní soud v Olomouci nebo pražský městský soud žádná zvláštní opatření nechystají. „Z dosavadní praxe na zdejším soudu žádná potřeba vydávat specifické interní pravidlo nevyplynula, neboť soudci nemají kontakty ani neformální styky s účastníky řízení,“ uvedl mluvčí Vrchního soudu Stanislav Cik.
Podle předsedy pražského městského soudu Libora Vávry nejsou žádné formální kroky potřebné. Soudci podle něj o těchto otázkách diskutují a je na zodpovědnosti každého soudce, aby konkrétní situaci správně vyhodnotil a reagoval na ni.
„Bývá obvyklé, že zejména orgány státu se obracejí na předsedu soudu a jeho úkolem je, aby o těchto kontaktech neříkal konkrétním soudcům, kteří danou věc soudí. Předseda soudu tak je, jak říkával pan Baxa, jakýmsi štítem mezi různými složkami státu a jednotlivými soudci,“ řekl Vávra.
