O post místopředsedy sněmovny se v úterý utkají Vondráček a Okamura

V úterní tajné volbě místopředsedy sněmovny se utkají někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) a lídr SPD Tomio Okamura, jenž byl místopředsedou sněmovny v minulém volebním období. Nominace poslaneckých klubů v pondělí projednala volební komise, řekl její předseda Martin Kolovratník (ANO). Po ustavující schůzi sněmovny zůstala jedna místopředsednická pozice neobsazená. V tehdejší volbě Vondráček ani Okamura neuspěli.

Kolovratník připomněl, že půjde o dvoukolovou volbu. Pokud by v prvním kole poslanci nikoho z kandidátů nezvolili, druhé kolo by se konalo podle něho ještě v tomto týdnu. „A teoreticky, kdyby ani druhé kolo nebylo úspěšné a byla by širší dohoda, je možné vypsat další volbu na tento týden,“ uvedl předseda komise.

Volné místo v předsednictvu patří podle plánů sněmovní většiny reprezentované ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráty a STAN nyní už opozičnímu hnutí ANO. K Vondráčkovi ale měli představitelé koalice výhrady, byť sněmovnu podle nich vedl profesionálně.

Na ustavující schůzi bylo ke zvolení potřeba získat nejméně 98 poslaneckých hlasů. Vondráček obdržel v obou kolech 92 hlasů. Okamuru volilo v prvním kole 80 poslanců, ve druhém o sedm víc.

Volba místopředsedy sněmovny bude prvním bodem druhé schůze, která začne v úterý odpoledne. Jedno volné místo ve sněmovním předsednictvu zůstalo prázdné i po ustavující schůzi v minulém volebním období. Tehdy poslanci zvolili nominanta ODS Petra Fialu místopředsedou sněmovny až na třetí pokus. Nyní je Fiala koaličním kandidátem na nového premiéra, prezident Miloš Zeman by ho měl jmenovat do funkce v pátek.

Volební komise projednala také nominace kandidátů do sněmovních výborů, jak je podaly sněmovní kluby nebo jejich sdružení. Podle Kolovratníka žádné spory nevznikly, když počty nominantů odpovídaly poměrnému zastoupení.

Sněmovna by po úterý mohla být kompletní

Čtyři poslanci, kteří se před dvěma týdny ze zdravotních důvodů omluvili z ustavující schůze sněmovny, by v úterý měli dorazit a složit poslanecký slib. Jde o Jiřího Carbola, Pavlu Golasowskou, Marii Jílkovou (všichni KDU-ČSL) a Josefa Fleka (STAN). Jejich účast na schůzi potvrdili místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) a předseda klubu KDU-ČSL Marek Výborný.

Zbývajících 196 poslanců skládalo slib v úvodu prvního dne ustavující schůze sněmovny v pondělí 8. listopadu. Před čtyřmi lety se z tehdejších poslanců omluvil jen Jiří Dolejš (KSČM), který se účastnil sjezdu brazilské komunistické strany.

Složení slibu čeká na druhé schůzi také sněmovní nástupkyni hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO), jenž se v závěru první schůze poslaneckého mandátu vzdal. Nahradí ho Margita Balaštíková, jež byla poslankyní ANO i v minulých dvou volebních obdobích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 32 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled