Zbytečných výjezdů zdravotnických záchranářů přibývá. Ti z Plzeňského kraje jich například evidují i dvacet za den. Často vyjíždí k případům, kde by stačila domácí léčba. Příjezd záchranáře by měli žádat pouze ti, kteří mají výrazné dechové obtíže nebo kolapsové stavy.
„Přes den to může být 15 případů a večer klidně dalších 10,“ řekla mluvčí Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje Mária Svobodová. Sanitka se při zbytečném výjezdu následně buď vrací prázdná, nebo nemocniční lékaři těmto pacientům pouze doporučují léky na snížení teplot, dostatek tekutin a vrací je zpět domů.
Dekontaminace každé sanitky, která převážela pacienta byť s podezřením na covid 19, přitom trvá zhruba 80 minut.
„Máme případy, které by se daly řešit jinou cestou než záchrankou. Jsou to především případy, kdy volaný nevykazuje poruchy základních životních funkcí, nebo nepatří do rizikové skupiny. V takovém případě záchranka nevyjíždí a pacientovi je poskytnuta rada a zároveň je odkázán na svého praktického lékaře. Nastávají ale i případy, kdy sanitka nakonec na místo dorazí a po základním vyšetření je pacient ponechán v domácí péči,“ uvedla mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Praha Jana Poštová.
„Chápeme, že lidé mají obavy, ale je potřeba říci, že všechny tyto situace si nevyžadují zásah zdravotnické záchranné služby a následně tedy péči ve zdravotnických zařízeních,“ sdělila mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Michaela Bothová. Dodala, že covid-19 se projevuje širokou škálou příznaků, které se kombinuji, a proto je obtížné ho předem určit.
„V žádném případě nechceme, aby závažně stonající podceňovali své potíže, ale zároveň je třeba si uvědomit, že kapacity zdravotnické záchranné služby nejsou neomezené. Pokud většina výjezdových skupin řeší běžné chřipkové diagnózy, může se pak stát naše péče hůře dostupná v případě dopravních nehod, infarktů, úrazů a dalších neodkladných stavů,“ upozorňují plzeňští záchranáři na svých webových stránkách.
