Ministerstvo zdravotnictví od 1. července denně zveřejňuje mapu rizikových regionů v Česku, k dispozici je na webu. Vyhodnocuje v ní nárůst pozitivních s covidem-19, hospitalizace a další trendy za poslední den a týden. Denní přírůstky pozitivně testovaných budou nově zveřejňovány pouze jednou denně.
Takzvané rizikové skóre hodnotí okresy na desetibodové škále, oznámil na tiskové konferenci ministerstva ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
- Nula (bílá) odpovídá okresu bez výskytu nemoci, jeden až tři body jsou okresy s nízkým rizikem (světlejší a tmavší šedá).
- Čtyři a šest bodů (oranžová) znamená riziko komunitního šíření a rostoucí trend výskytu. Tak k 27. červnu systém vyhodnotil trojici severomoravských okresů.
- Při hodnocení sedmi nebo osmi body (červená) je zaznamenáno komunitní šíření s negativním trendem a riziko nákazy ohrožených skupin obyvatel, zejména regionů.
- Devět a deset bodů (černá) označuje nejvyšší riziko včetně rostoucího počtu hospitalizací.
„Aby se lokalita změnila na černou barvu, nové případy by musely rychle přibývat. To znamená desítky i stovky za den,“ popsal Vladimír Piskala z vědecké redakce České televize.
Od 1. března se v Česku nakazilo přes 11 600 lidí, podle hodnocení rizik je nejhorší situace v okresech Karviná, Frýdek-Místek a Ostrava-město. „Celková epidemiologická situace je velmi dobrá, plošně nedochází k nekontrolovanému šíření nákazy. Všechny nárůsty souvisí se známými lokalitami,“ komentoval Dušek víkendové přírůstky 260 a 305 nových případů.
Podle Piskaly je ale pozitivní fakt, že navzdory vysokým přírůstkům nemocných nepřibývá lidí v nemocnicích. „Je vidět velký rozdíl mezi první vlnou a tím, co zažíváme teď. První vlna byl velký nápor na zdravotnická zařízení, bylo období, kdy lidé zabírali i 400 lůžek. To se teď neděje.“
Červeně systém zpětně vyhodnotil Ostravsko, Prahu a Domažlicko na začátku dubna, černě byla označená Praha 27. března. V současné době má Praha trojku, Ostrava-město a Karviná šestku a Frýdek-Místek čtyřku.
Prvním krokem budou roušky
Zhruba třicetiprocentní roli hraje ve skórovacím systému denní změna počtu nakažených, zbytek tvoří trend za posledních sedm dní. Jeden bod může být přidělen za více než padesátiprocentní nárůst proti předchozímu dni, čtvrtinový podíl rizikových skupin mezi nakaženými nebo více než padesátiprocentní nárůst hospitalizací.
V části hodnotící sedmidenní trend jsou dvěma body hodnoceny průměrné nárůsty o více než pět případů za posledních sedm dní nebo statisticky významné zhoršení trendů. Bod může být regionu přičten také za nárůst hospitalizací, zasažení rizikové populace během sedmi dnů nebo omezení nákazy na obec či okres.
„Systém není dogma. Neumí zohlednit úplně všechny aspekty, které sledujeme,“ dodal k tomu koordinátor pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro uvolňování karanténních opatření Rastislav Maďar. Skupina podle něj připravila pro krajské hygienické stanice doporučení podle míry rizika.
„Když se situace zhorší, půjde se opačným směrem, než se opatření uvolňovala,“ uvedl. Prvním krokem je zachování roušek, pak nařízení rozestupů a omezení kapacity hromadných akcí. Při vysokých stupních rizika by pak mohlo následovat lokální omezení pohybu.
Mapu rizikových regionů a data o počtech nově nakažených za předchozí den bude ministerstvo podle Duška zveřejňovat zhruba v 17:00. Dosud byla dílčí data prezentovaná už ráno. „Velmi často nejsou ještě správně přiřazená ke krajům, vyvolává to nepřesnosti,“ dodal.
Čísla jsou horší než v Polsku
Situace za hranicemi je stabilní, i když na některých místech, třeba na severu Německa, vznikají jistá ohniska. V přepočtu na počet obyvatel zůstává ale nejvíce nakažených ve střední Evropě právě u nás.
„Včera na jeden milion Čechů připadalo 314 nakažených, v Polsku to bylo o něco méně a například v Itálii to je méně než tři sta. Švédsko zvolilo benevolentnější postup, zatím to vypadá, že se jim to nevyplatilo. Místo toho, aby čísla klesala, tak stále rostou,“ uzavřel Piskala.
