Elektronická evidence tržeb (EET) by měla skončit ke konci letošního roku. Poslanci v pátek v nočních hodinách v prvním čtení po zhruba osmihodinové debatě, která začala už ve čtvrtek odpoledne, podpořili vládní návrh, který ji bez náhrady ruší. Evidence je stejně v současné době přerušená do konce letošního roku, a to kvůli pandemii nemoci covid-19. Stala se fakticky dobrovolnou. Opoziční hnutí ANO zrušení evidence odmítá, ale s hnutím SPD se přiklání k tomu, aby zůstala dobrovolná. Vládní návrh ale s něčím takovým nepočítá a i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dobrovolnou evidenci odmítá.
Nynější krok neznamená schválení návrhu, ale jen jeho posunutí do dalšího kola projednávání. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesl poslanec ANO Robert Králíček.
Projekt EET byl jedním z ústředních témat předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který jej prosadil ještě jako ministr financí v tehdejší vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zatímco nynější vláda míní, že EET představuje zátěž pro podnikatele, hnutí ANO naproti tomu tvrdí, že narovnala podnikatelské prostředí a vynesla státnímu rozpočtu víc peněz.
Poslanci ANO v rozpravě opakovali, že EET přinesla hlavně narovnání podnikatelského prostředí a také vyšší příjmy státního rozpočtu i vyšší mzdy především v pohostinství. Ze strany poslanců ANO zazněl i argument, že jde o nejúspěšnější projekt v digitalizaci státu. Ondřej Babka (ANO) vyjádřil obavu z toho, že část podnikatelů po zrušení evidence přestane nabízet možnost úhrad platební kartou. Jeho stranická kolegyně Eva Fialová se domnívá, že za snahou koalice vypnout EET je antipatie vůči Babišovi.
Navýšení státních příjmů prostřednictvím EET Stanjura zpochybnil
Zástupci nynější koalice, kteří v opozici EET kritizovali, její přínosy naopak zpochybňovali. Ministr Stanjura ji označil za projev nedůvěry státu vůči podnikatelům. Kritizoval náklady na její provoz a zpochybňoval její přínosy. „Nikdy jsme se nedozvěděli, nikdy jsme nedostali relevantní data o těch údajných zvýšených příjmech státního rozpočtu,“ prohlásil.
Ohledně možného zachování dobrovolné evidence tržeb Stanjura prohlásil, že stát nemá nic, co by za získaná data podnikatelům nabídl. „Skutečně nemáme nic, co bychom za to mohli nabídnout. Ani si nevíme rady s těmi daty jako stát,“ řekl. Nynější dobrovolný provoz EET znamená, že podnikatelé posílají data do „černé díry“ a s těmito daty se nic neděje a jen se někde hromadí, uvedl.
Neexistuje podle něj žádná výhoda, kterou by mohl stát nabídnout těm podnikatelům, kteří by systém dál dobrovolně využívali. Eviduje se totiž jen část příjmů a nejsou známy ani jejich výdaje. Nelze tedy takové podnikatele vyřadit ani z možnosti daňových kontrol, uvedl.
Na závěr rozpravy řekl, že pokud nyní sněmovna propustí návrh do druhého čtení, stihne ho parlament do konce roku schválit. Proto nenavrhl žádné zkrácení lhůt.
Podle ANO dojde zrušením k rozvoji šedé ekonomiky
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) naproti tomu řekla, že většina poctivých podnikatelů volá po tom, aby evidence zůstala alespoň dobrovolná. Zrušením EET chce podle ní Stanjura obrat státní rozpočet každoročně o 13 miliard korun. „Elektronická evidence tržeb jako hospodářsko-politické opatření jednoznačně splnila očekávání,“ řekla. „U podnikatelů dojde k opětovnému obnovení nekalé konkurence a šedé ekonomiky. Na zrušení EET budou biti ti poctiví,“ varovala.
Dobrovolnost u EET podporuje také Svaz obchodu a cestovního ruchu. Mělo by ale podle něj být jasné, jaké bonusy to podnikatelům přinese.
Karel Sládeček za klub SPD uvedl, že toto hnutí vždy bylo proti zavedení EET, protože systém postihl malé a střední podnikatele a živnostníky. Poslanci SPD budou podle něho hlasovat pro zrušení EET, podpořili by ale i dobrovolnost tohoto systému.
EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300 tisíc podnikatelů.
