O rozruch ve Vatikánu se postaral český kardinál Dominik Duka, když případy sexuálního zneužívání katolickými hodnostáři označil za hysterii. Sám papež František přitom tyto duchovní považuje za nástroje satana. Vatikán má za sebou summit o obětech sexuálního zneužívání klérem, na kterém diskutovali zástupci 190 zemí. V Česku je ale téma stále tabu, přestože obětí zřejmě není málo. S jednou z nich mluvil v pořadu 168 hodin reportér Jan Novák.
„Vlastně jsem nevěděl, co se mnou dotyčná osoba dělá. Když jsem si to uvědomil, tak jsem samozřejmě probrečel celou noc a několik dní a nedokázal jsem to nikomu říct,“ popisuje muž, nyní už ve středním věku. Dle jeho slov ho zneužíval od šestnácti do devatenácti let nejprve katolický kněz, pak ještě výpomocný duchovní.
„Já jsem se toho v podstatě neúčastnil. Ležel jsem na břiše a dotyčná osoba se ukájela nade mnou. Nad mým konečníkem. Ten člověk se pokusil o velice bolestivý anální sex. Nevěděl jsem, co dál. Jestli mám běžet domů za rodiči. Prostě jsem nebyl schopný absolutně žádného činu, žádného vzepření se. Neuměl jsem tu situaci vyřešit. Byl jsem příliš mladý, nezralý, naivní,“ říká.
„Bál jsem se jeho výhružek. Zároveň na mě působil tím stylem, že pokud bych to já někde prezentoval, tak veřejnost vždy uvěří duchovnímu, knězi nebo farářovi než mladíkovi,“ vysvětluje muž, proč se dlouho obával promluvit.
Nedomnívá se, že jde o individuální selhání. „Já sám jsem informoval představeného a ten to věděl. Vyslechl si protistranu a dal jakoby za pravdu oběma stranám, to znamená tvrzení proti tvrzení. Skončilo to tak, že mě osobně mezi čtyřma očima přijal, ale zároveň mi řekl, že nemám šanci u žádného soudu nic zkoušet. Že mi nikdo stejně neuvěří. Byla to beznaděj,“ přiznává muž.
Stejně ti nikdo neuvěří, říkali obětem
Sáru, Patrika a Lenku v dětství sexuálně zneužili církevní hodnostáři. Se svou zkušeností se minulou neděli svěřili v pořadu s duchovní tématikou Vertikála v Českém rozhlase Plus.
Sáře prý bylo jedenáct, když ji kněz zneužil. „Už během té zpovědi působil jinak než běžně. Byl nervózní a nesoustředěný a já jsem cítila, že něco není v pořádku. Pak si mě vzal na klín a začal mi říkat, jak mě má rád a že jsem už vyrostla od té doby, co jsem tam byla naposledy a že už nejsem malá holčička. Že už je ze mě slečna. Začal mě svlíkat a osahávat. Chtěla jsem mu říct, že to dělat nemůže, ale nemohla jsem dělat vůbec nic, protože jsem byla úplně zamrzlá,“ popisuje.
Také Patrikovi bylo jedenáct let, když ho prý poprvé zneužil oddílový vedoucí na křesťanském táboře. „O tom se mi trochu těžko mluví, protože doteď je to pro mě nepochopitelné, do jaké míry mě byl schopen zmanipulovat. Byl to starší člověk s autoritou a kamarád, kterému jsem naprosto důvěřoval. Já bych řekl, že to zneužívání bylo v mnoha směrech horší v ohledu psychickém, emočním zneužívání, kdy mě přesvědčil,“ vypráví Patrik.
Pro Lenku bylo příliš těžké o tom s reportéry rozhlasu mluvit, proto zvolila formu e-mailu. „Nejdřív mě obtěžoval řečmi, které mě i ostatní přiváděly do úzkých. A on se tím bavil. Vymyšlenými báchorkami, že je terapeut. Lhal. Snažil se mi vsugerovat, že se bojím mužů a že potřebuji pomoct. Vysmíval se mému zájmu o vstup do řeholního řádu. Znásilnil mě. Bezprostředně poté mi řekl, že to nemám nikomu říkat, protože ať si uvědomím, že mně by to nikdo nevěřil. A že je jasné, že já jsem labilní. Že by stejně věřili jemu. Využil mého šoku, strachu. Donutil mě k potratu,“ uvedla.
Obětí mohou být stovky
Údaje o počtu sexuálně zneužívaných mladistvých v české katolické církvi neexistují, nebo aspoň nejsou veřejnosti dostupné. Kaplan Marek Drábek a soudkyně diecézního soudu Martina Vintrová ale hovořili s desítkami obětí.
„Z toho, co vím, si umím představit, že těch obětí budou stovky,“ odhaduje nemocniční kaplan kostela sv. Karla Boromejského Marek F. Drábek. „Já bych se vůbec nedivila, kdyby existovaly desítky až stovky obětí, ale jsou to v této chvíli spekulace,“ dodává soudkyně diecézního soudu Plzeň Martina Vintrová.
Oběti zneužívání si podle nich nesou své trauma dál. „Co je společného – stud, strach z reakce okolí, že budou odmítnuti, že jim nikdo nebude věřit, problémy se sebepřijetím, s úctou vůči sobě, hodně bolesti,“ vysvětluje kaplan. „Některým lidem to život pokroutilo tak, že mají velké problémy vůbec žít ze dne na den, přemýšlejí často o sebevraždě, těžko hledají práci,“ dodává.
Podle Vintrové jsou pachatelé velmi často dobří manipulátoři. „Zmanipulují oběť, řeknou, že to je její chyba, prostě ji vydírají. To je druhý nejčastější důvod, proč nedojde k nahlášení – strach z pomsty agresora,“ uvádí.
Soudce chtěl obětem pomoct. Odvolali ho
Soudce brněnského diecézního soudu Jan Rozek založil koncem ledna organizaci Pro čistou církev. Vybízí oběti sexuálního zneužívání duchovními, aby se skrze webové stránky svěřili a nabízí jim pomoc. Zapojil i psychology a právníky.
„Udělali jsme webové stránky a vzápětí následovalo to, že jsme byli označeni za nepřítele katolické církve. A ve všech katolických médiích bylo řečeno, ať v žádném případě nikdo nekontaktuje naši organizaci,“ říká Rozek.
Záhy ho Brněnské biskupství odvolalo z funkce církevního soudce. Oficiálním důvodem bylo, že prý „nedisponuje nezbytnými předpoklady pro úřad soudce“ a ztratil „bezvadnou pověst“.
„Oběti mluví zcela jasně. Popisují případy, kdy upozorňovali na to, že zde jsou sexuální predátoři, přímo zmínili jejich jména. A nebyla jim poskytnuta žádná pomoc a nikdo jim nevěřil. Přitom se později dozvěděli, že nebyli první, kteří na případy sexuálních predátorů upozornili. Prostě se ty věci neřešily,“ uvádí nyní už bývalý církevní soudce.
Je to trochu hysterie, tvrdí Duka
Dosud nejvýše postaveným katolickým duchovním usvědčeným ze sexuálního zneužívání je australský kardinál George Pell, třetí nejvýznamnější muž Vatikánu. Za zneužití dvou chlapců je ve vazbě a hrozí mu až 50 let vězení. „Byla to obyčejná sexuální penetrace, při které se dítě aktivně nezapojuje,“ hájí Pella jeho advokát.
Melbournský soud začne o výši trestu jednat ve středu. „Dokazuje to, že nikdo není v této zemi nad zákonem, že v této zemi právo funguje,“ komentoval soud s kardinálem australský premiér Scott Morrison.
Papež František dal na vatikánském summitu o ochraně nezletilých sexuálnímu zneužívání nejvyšší vážnost a slíbil, že církev nebude nic zamlčovat a pachatele postaví před soud. Český kardinál Dominik Duka se ale k tématu staví rezervovaně. V rozhovoru pro italskou televizi Sky TG24 celou problematiku bagatelizoval. „Tohle je ve skutečnosti také trochu hysterie. Nejsou to jen duchovní. Není to jedno procento, ale pět promile,“ uvedl Duka.
Štampach: Dukova loajalita vůči církvi přebíjí loajalitu vůči pravdě
Teolog Tomáš Halík se výrokům kardinála Duky podivuje. „Je samozřejmě na pováženou, když papež, který má přístup k těm informacím v globálním měřítku, věc takovým způsobem zdůrazní a svolá celosvětový summit, že jeden z účastníků řekne, že to je přehnaná hysterie a problém vlastně není tak důležitý. To je samozřejmě velmi zarážející.“
S podobným prohlášením přišel religionista Ivan Štampach v pořadu ČT Události, komentáře. „Bohužel, kardinál Duka nebere tyto případy vážně. Já jsem byl kdysi dávno členem dominikánského řádu v době, kdy Dominik Duka byl jeho místním představeným, provinciálem. Později jsem se dozvěděl, že dva z mých tehdejších spolubratří, kolegové, zneužívali chlapce. A že se o tom mluvilo, ale Duka to nebral vážně a že to pokládal za pomluvy nebo se tvářil, že jsou to pomluvy. Čili to zrovna není člověk, od kterého bych řešení na lokální úrovni očekával.“
S jednou obětí toho, co popsal religionista Štampach, reportér ČT osobně mluvil. Jeho slova potvrzuje, veřejně ale vystoupit nechce. Tiskové oddělení České biskupské konference tento týden pořad 168 hodin opakovaně žádal o rozhovor s kardinálem Dominikem Dukou. Žádost ale zůstala bez reakce.
„Jak znám Dominika Duku, tak on má specifickou optiku, některé věci prostě nechce vidět. Jeho loajalita vůči církvi přebíjí loajalitu vůči pravdě. Některé věci by se měly řešit veřejně, kdyby třeba došlo k nějakým právním deliktům v církevním prostředí, tak se to má řádně odevzdat policii, soudům a tak dále. A tohle on zásadně odmítá. Znám od něj osobně, že je pro to, aby se to řešilo takzvaně doma, uvnitř,“ řekl Štampach.
„Pro všechny oběti, s kterými jsem mluvila, bylo důležité to, aby s nimi někdo promluvil. Aby uznal, že byly oběťmi a že se jim stalo něco hrozného. Aby se jim omluvil. A aby zajistil, že ten, kdo jim ublížil, už jim ublížit nemůže a nemůže ublížit ani dalším lidem,“ podotýká soudkyně diecézního soudu Plzeň Martina Vintrová.
„Mám opravdu hodně temné momenty, se kterými se musím vyrovnávat. Řádná omluva mi samozřejmě může pomoct. Ze strany těch žijících církevních představitelů, kteří v mém případě jednali,“ souhlasí zneužívaný muž.
