Evropský soud nařídil Polsku okamžitě zastavit těžbu v dole Turów

Nahrávám video

Soudní dvůr EU nařídil Polsku okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, jak žádalo Česko. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud. Pokračování těžby do finálního verdiktu by dle soudu mohlo mít negativní dopad na životní prostředí i zdraví. Čeští politici mluví o prvním vítězství a skvělé zprávě, polský premiér o nespravedlnosti.

České úřady se na unijní soud obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Polsko odmítá, že by rozšířením dolu a další těžbou porušovalo unijní právo. Varšava nedávno schválila prodloužení jeho provozu do roku 2044.

Podle usnesení Soudního dvoru EU nelze vyloučit, že před rozšířením těžby se musí posoudit vlivy na životní prostředí. Přinejmenším se dle soudu musí ověřit nutnost takového posouzení. Soud také poznamenává, že je dostatečně pravděpodobné, že pokračování těžby až do konečného rozsudku by mohlo mít negativní dopad na hladinu pozemních vod na českém území.

Místopředsedkyně soudu připustila, že jde o vážnou újmu na životním prostředí a lidském zdraví, která je „v zásadě nevratná“.

Zelená dohoda EU selhává, tvrdí provozovatel dolu

Polsko také podle soudu dostatečně neprokázalo, že by pozastavení těžby hnědého uhlí v Turówu znamenalo skutečné ohrožení jeho energetické bezpečnosti, dodávek elektřiny spotřebitelům či přeshraničního obchodu s elektrickou energií. „Rovněž údajná újma, na niž poukazuje Polsko a která je spojena s nemožností provést významné projekty a investice v oblasti energetiky, každopádně nemůže převážit nad úvahami spojenými s životním prostředím a lidským zdravím,“ konstatuje soud.

Pokud by polské úřady verdikt nerespektovaly, může jim soud na žádost Evropské komise vyměřit vysoké pokuty. Ty hrozí i v jiném sporu týkajícím se ochrany přírody, a to o těžbu dřeva v Bělověžském pralese. Unijní soud už v roce 2018 nařídil ukončit kácení ve velkém, které ohrožovalo tamní výjimečný ekosystém. Komise letos v únoru uvedla, že Varšava se verdiktu zcela nepodřídila, na pokuty ale zatím nedošlo.

Nahrávám video

„Elektrárna, která je u dolu Turów, je zodpovědná za osm procent polského energetického mixu. Pokud by se těžba zastavila, potom by elektrárna neměla jak pracovat, to by byl pro Polsko velký problém,“ vysvětluje zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Je proto podle něj otázka, nakolik bude Varšava verdikt respektovat. „Nevylučoval bych i to, že se Polsku může vyplatit platit pokuty a dál pokračovat v těžbě,“ nastiňuje.

Skupina PGE, která důl provozuje, napsala na Twitteru, že rozhodnutí Soudního dvora je cesta k divoké transformaci energetiky. „Zelená dohoda pro Evropu selhává před našimi zraky,“ uvedla PGE a naznačila, že při zastavení těžby hrozí rodinám ztráta obživy. Energetická skupina tvrdí, že hnědouhelný důl musí být ještě několik let v provozu, aby mohlo Polsko postupně v souladu s politikou Evropské unie vyřadit ze své energetiky černé uhlí.

Stále jsme ochotni jednat, vybízí Půta

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) označil rozhodnutí evropského soudu za první velké vítězství v kauze Turów. „Za všechny naše občany jsem nesmírně rád a děkuji všem, kteří nám pomáhají v právní bitvě za naše životní prostředí,“ napsal na Twitteru a ocenil ministerstvo zahraničí.

„Jsme přesvědčeni, že Polsko porušilo právo Evropské unie, když povolilo rozšíření těžby v hnědouhelném dole v těsném sousedství s naší republikou i s územím Německa. Touto činností je negativně dotčeno nejen právo obyvatel česko-polského pohraničí na vodu, neboť těžba ovlivňuje hladinu podzemní vody, ale také kvalita životního prostředí i majetek obyvatel,“ doplnil ministr životního prostředí.

„Skvělá zpráva. Soudní dvůr na základě návrhu České republiky nařídil Polsku bezodkladně pozastavit těžbu uhlí v dole Turów do doby meritorního rozhodnutí! Díky za spolupráci ministrovi životního prostředí,“ napsal na Twitteru ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) a poděkoval Brabcovi.

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) označil za odpovědnou polskou energetickou společnost PGE s tím, že není ochotna jednat o dopadech těžby na život lidí v českých obcích. „Stále platí naše ochota jednat o opatřeních a kompenzacích,“ doplňuje Půta. Podle Mathého je ve hře, že Polsko na kompenzace, které dosud odmítalo, pod tlakem přistoupí.

Rozhodnutí evropského soudu je pro dotčené obce dobrá zpráva, nebýt liknavosti české vlády ale mohlo přijít daleko dříve, domnívá se europoslanec a předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN). Už loni na jaře mohla vláda rozběhnutí dolu Turów úplně zabránit, ale nebyla v tom nijak aktivní, dodal bez bližších podrobností.

Pět minut po dvanácté

„Soudní zastavení těžby přišlo doslova pět minut po dvanácté. Někteří lidé v nejbližších obcích žijí v permanentním strachu o pitnou vodu – především ti, kdo jsou závislí na svých studnách. Ve společném vodním zdroji na Uhelné klesá hladina vody o několik metrů ročně, celá obec by se tak mohla ocitnout na suchu v jedné chvíli jako celek,“ sdělil Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná.

Hnutí Greenpeace pak podle koordinátorky její uhelné kampaně Nikol Krejčové doufá v to, že firma PGE, která vlastní důl i sousední elektrárnu, nyní zajistí, aby její zaměstnanci z komplexu Turów nepřišli o své peníze, a že jim i po uzavření dolu bude vyplácet nezkrácený plat. „Věříme, že se PGE ke svým zaměstnancům bude chovat v této složité chvíli jinak, než se chovala dlouhé roky k nám. Doufáme, že přijme zodpovědnost za nastalou situaci, jelikož je jejím jediným viníkem,“ dodává Starec.

Veronika Dombrovská z hnutí Limity jsme my míní, že rozhodnutí evropského soudního dvora je především výsledkem dlouhodobé práce místních obyvatel a ekologického hnutí, kteří bojují za důstojné živobytí na Trojmezí. „Pevně doufáme, že přezkoumání vyslyší jejich připomínky a těžba v Turówě se už znovu nerozjede. Místní obyvatelé i zaměstnanci PGE si zaslouží lepší budoucnost než klimatický rozvrat, vyschlou Nisu, prach, hluk a smog,“ dodala.

Nahrávám video

Dokážeme, že máme pravdu, vzkázal Morawiecki

Státní skupina PGE vlastní důl Turów i sousední elektrárnu. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají vedle ztráty pitné vody také zvýšeného hluku a prašnosti. Polsko jejich námitky trvale odmítá.

Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki označil rozhodnutí soudu za nespravedlivé. „Nejen, že se postavíme proti tomuto nesprávnému, nespravedlivému a nečekanému rozhodnutí, ale jsem přesvědčen, že také dokážeme, že máme pravdu,“ sdělil Morawiecki. „Žádné rozhodnutí soudu nesmí vystavovat polské občany nebezpečí,“ podtrhl.

Proti evropskému soudu se ohradil také například viceministr spravedlnosti Sebastian Kaleta: „Němci otevírají nové hnědouhelné doly, ale Polsko je má ze dne na den zavřít, protože Soudní dvůr EU tak přikazuje. Teď už možná rozumíte, o co jde v soudnictví. Jde jednoduše o to připravit Polsko o právo rozhodovat, co se v Polsku děje,“ tvrdí.

Korespondent ČT Mathé popisuje reakce dalších politiků: „Útočí na Soudní dvůr Evropské unie, nevěnují se ani tak podstatě věci samotné, o co jde ve sporu o důl Turów, ale že soudní dvůr je problematický, že je to další útok na suverenitu Polska, že si Polsko už nemůže vládnout samo v rámci evropských struktur,“ líčí Mathé. V této souvislosti připomíná, že evropský soud už v minulosti vydal několik rozsudků, které rušily polskou justiční reformu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled