Deník N: Tři z pěti exmanažerů Mostecké uhelné zatím nemusí za švýcarské mříže. Odvolací soud zvrátil verdikt

Na svobodě zatím mohou zůstat tři z pěti bývalých manažerů Mostecké uhelné, které chtěl poslat za mříže švýcarský soud. Uspěli s odvoláním – nikoli proti verdiktu o vině, nýbrž proti výši trestu. Federální soud vrátil jejich případ nižší instanci k novému projednání, napsal Deník N. Dvou dalších Čechů odsouzených v téže kauze – Antonia Koláčka a Petra Krause – se ale rozhodnutí netýká.

Švýcarský federální soud prozatím odložil nástup do vězení pro Marka Čmejlu, Jiřího Diviše a Oldřicha Klimeckého. Za mřížemi měli pobýt 36 až 46 měsíců. Soud je uznal vinnými z trestných činů souvisejících s údajným praním špinavých peněz. S odvoláním proti verdiktu bývalí manažeři Mostecké uhelné (MUS) již dříve neuspěli.

Odvolací soud podle Deníku N vyslyšel především Čmejlův argument, že soud nedostatečně snížil jeho trest s ohledem na polehčující okolnost, že od trestného činu již uplynula dlouhá doba. „Odvolací soud nařizuje, aby při novém rozhodování o trestu soud prozkoumal, zda je tato (polehčující) okolnost relevantní, i pokud jde o praní špinavých peněz, a aby vyložil své důvody,“ citoval list z rozsudku.

Soudy ve Švýcarsku se kauzou zabývají již od roku 2013. Pro Antonia Koláčka a Petra Krause již je spor u konce. Jejich odvolání federální soud zamítl, tresty vězení jsou tedy pravomocné. Koláček ale dal najevo, že do vězení nenastoupí. Argumentuje tím, že se chce zúčastnit soudního řízení, které probíhá v Česku, což by nastoupení k výkonu trestu v zahraničí znemožnilo. Kraus již ve švýcarské káznici je poté, co ho letos na jaře zatkla policie. I on by se ale chtěl zúčastnit soudu v Česku, požádal proto o přerušení trestu.

Kauza se týká nákupu akcií MUS, které manažeři pořizovali za firemní peníze, jež pak podle soudu nevrátili. Českému státu způsobili podle tribunálu škodu tím, že v roce 1999 koupili státní podíl za nepřiměřeně nízkou částku 650 milionů korun. Švýcarská justice se děním, které se odehrávalo v Česku, zabývá proto, že k údajnému praní špinavých peněz docházelo přes účty ve Švýcarsku.

Případem se zabývá i česká justice. Bývalí manažeři Mostecké uhelné čelí obžalobě z tunelování a podvodného ovládnutí společnosti, podle státního zástupce způsobili státu škodu přesahující tři miliardy. Stíhaný byl i miliardář Luboš Měkota, který ale v roce 2013 zemřel.

  • Listopad 1993 - Spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina vznikla MUS. Část akcií firmy šla do kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46procentní podíl.
  • Květen 1998 - Stát ztratil kontrolu nad MUS. Doly ovládla neprůhledná společnost Appian Group, která skoupila dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy.
  • 29. července 1999 - Vláda Miloše Zemana (ČSSD) prodala firmě Investenergy, resp. Appian Group zbylý státní podíl za 650 milionů Kč.
  • 21. listopadu 2003 - Česká televize uvedla, že privatizaci MUS zkoumá protikorupční policie. Prověřovalo se, zda MUS nebyla ovládnuta za peníze určené na budoucí rekultivace. V létě 2008 byl případ odložen.
  • 2003 - Majetek Appian Group koupil fond Appian Central European Development Fund, spravovaný bankou Credit Suisse First Boston.
  • 11. března 2005 - Novým majitelem mosteckých dolů se stala Severočeská uhelná (SU), kterou ovládala čtveřice manažerů a členů statutárních orgánů Appian Group a MUS ve složení Antonín Koláček, Luboš Měkota, Vasil Bobela a Petr Pudil. Ti následně své podíly převedli na firmu Czech Coal N.V.
  • Červen 2005 - Švýcarská policie začala vyšetřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, jež byly poté „vyprány“ ve Švýcarsku.
  • 16. května 2006 - Menšinový podíl v dolech získala Indoverse Czech Coal Investments Limited podnikatele Pavla Tykače.
  • 11. března 2008 - Koláček a Měkota prodali své podíly v důlní firmě svým dosavadním partnerům Bobelovi a Pudilovi.
  • Červenec 2009 - Česká nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká oznámila, že na základě výsledků vyšetřování švýcarských orgánů nechala kauzu privatizace MUS znovu otevřít.
  • Prosinec 2010 - Stoprocentním vlastníkem dolů se stala Tykačova Indoverse Czech Coal Investments Limited.
  • 24. října 2011 - Švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací ve vztahu s MUS sedm lidí.
  • 13. listopadu 2011 - Nejvyšší státní zastupitelství oznámilo, že ČR ztratila možnost uplatnit v trestním řízení ve Švýcarsku nárok na náhradu škody. Švýcaři se opakovaně dotazovali, zda se chce k řízení připojit jako poškozená strana, české úřady ale včas nereagovaly.
  • 19. prosince 2011 - Švýcarský soud zamítl dodatečně podanou žádost ČR o připojení k trestnímu řízení.
  • 5. června 2012 - Ministerstvo financí podalo jménem ČR trestní oznámení na šest manažerů MUS a uplatnilo nárok na náhradu škody.
  • 20. června 2012 - Česká policie oznámila, že začala stíhat Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pro podezření, že vyvedli ze společnosti 150 milionů dolarů a použili je na nákup jejích akcií. K obvinění z trestných činů zneužití informace a postavení v obchodním styku přibylo v říjnu ještě obvinění z podvodu při privatizaci.
  • 9. března 2013 - Stíhaný Luboš Měkota zemřel.
  • 10. října 2013 - Švýcarský soud uznal vinnými Diviše, Koláčka, Čmejlu, Krause i Klimeckého z podvodů a praní špinavých peněz. Uložil jim nepodmíněné tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců a podmínečné pokuty. Belgičan De Groote, který Appian v minulosti v ČR reprezentoval, dostal pouze peněžitý trest.
  • Červen 2014 - Manažeři nepravomocně odsouzení v kauze MUS obdrželi od švýcarského soudu písemné odůvodnění rozsudku, proti kterému se v červenci odvolali. Začátkem srpna pak advokátka manažerů oznámila, že budou u švýcarského odvolacího soudu požadovat veřejné projednání věci. Řízení dosud nezačalo.
  • 4. února 2015 - Olomoucké vrchní státní zastupitelství, které kauzu MUS dozoruje, oznámilo, že chce případ uzavřít do poloviny roku 2015. Ohlášený termín se později posunul; nejprve na konec loňského roku, posléze mělo být vyšetřování ukončeno v lednu 2016.
  • 29. ledna 2016 - Protikorupční policie ukončila vyšetřování kauzy MUS, ve které se pro podezření z tunelování a podvodného ovládnutí firmy zodpovídá od roku 2012 sedm lidí včetně pěti bývalých manažerů.
  • 24. května 2016 - Žalobci přerušili ze zdravotních důvodů stíhání bývalého lobbisty a obchodníka se zbraněmi Pavla Musely v kauze MUS. V případu se nyní zodpovídá šest lidí.
  • 14. října 2016 - Protikorupční policie navrhla obžalovat z podezření z tunelování a podvodného ovládnutí společnosti pět bývalých manažerů - Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause. Kvůli údajnému přijetí úplatku navrhla policie obžalovat také bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru. Státní zástupce je následně obžaloval. 
  • 29. prosince 2017 - Spolkový soud ve Švýcarsku zamítl odvolání proti trestu u Antonína Koláčka a Petra Krause. Oznámil také, že v případě Oldřicha Klimeckého, Jiřího Diviše a Marka Čmejly musí o trestu znovu rozhodnout Federální trestní soud v Bellinzoně.
  • 26. listopadu 2018 -  Případem se začal zabývat pražský městský soud. Podle obžaloby Čmejla, Diviš, Klimecký i další vymysleli plán, jehož cílem bylo ovládnout MUS za její vlastní finanční prostředky. Údajně vytvořili záměrně nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií uhelné společnosti, což před ostatními akcionáři včetně státu zatajili. Poté prý záměrně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu v roce 1999 koupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím údajně způsobili škodu nejméně ve výši 3,2 miliardy korun a hrozí jim za to až desetileté vězení. Poškození požadují po bývalých manažerech MUS přes 15 miliard korun, z toho devět miliard žádá stát.
  • 20. prosince 2018 - Švýcarský federální soud v novém řízení o výši trestu uložil v kauze třem českým podnikatelům vězení v délce od 36 do 46 měsíců. Deník N napsal, že jde o zmírnění trestů o měsíce.  Marek Čmejla byl podle deníku uznán vinným z podvodu a závažného praní špinavých peněz, za což mu soud uložil 46 měsíců odnětí svobody a pokutu 24 200 švýcarských franků (550 tisíc korun). Jiří Diviš byl podle soudu spolupachatelem v podvodu a praní špinavých peněz, do vězení má jít na 41 měsíců s pokutou 41 400 švýcarských franků. Oldřich Klimecký si podle Deníku N vyslechl verdikt 36 měsíců odnětí svobody, přičemž jen 18 měsíců je nepodmíněný trest; zaplatit má také pokutu 6300 švýcarských franků. Muži se proti verdiktu mohli odvolat.
  • 14. května 2019 - Švýcarská policie zadržela Petra Krause, kterému tamní justice pravomocně uložila trest 16 měsíců. Krause převezla policie k výkonu trestu ve věznici poblíž města Fribourg.
  • 27. srpna 2019 - Deník N napsal, že tři z pěti bývalých manažerů Mostecké uhelné, které chtěl poslat za mříže švýcarský soud, mohou zatím zůstat na svobodě. Uspěli s odvoláním – nikoli proti verdiktu o vině, nýbrž proti výši trestu. Federální soud vrátil jejich případ nižší instanci k novému projednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 2 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 8 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.