Bývalý člen dozorčí rady Mostecké uhelné společnosti (MUS) Jiří Diviš i někdejší manažeři firmy Petr Kraus a Marek Čmejla u soudu popřeli tvrzení obžaloby, že byli při transformaci MUS členy organizované skupiny. Odmítli i obvinění z podvodu a zneužití obchodních informací. Poškození požadují po bývalých manažerech přes 15 miliard korun, z toho devět miliard žádá stát.
Petr Kraus podotkl, že vláda v roce 1999 prodala minoritní podíl státu v MUS, protože „se potřebovala zbavit horké brambory“. Jiří Diviš prohlásil, že stát tehdy vůbec neměl zájem podporovat uhelný průmysl, a dokonce činil kroky poškozující MUS.
Prodej 46 procent akcií Mostecké uhelné společnosti firmě Investenergy schválila vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Podle státního zástupce zaplatila Investenergy za podíl penězi, které pocházely přímo z MUS, odkud je předtím údajně vyvedla pětice obžalovaných. Manažeři tak údajně způsobili státu škodu nejméně 3,2 miliardy korun.
Diviš: MUS rozhodně nebyla vytunelována
„Prohlašuji, že se cítím být nevinen a nejsem si vědom, že bych se dopustil jakéhokoliv trestného činu. Popírám především to, že se v případě MUS jednalo o předem koordinovanou a plánovanou činnost několika osob, a to, že bych zakládal nějakou společnost s nekalými úmysly,“ vypověděl poradce a právník Diviš, který Investenergy zastupoval.
Mostecká uhelná společnost podle Diviše „rozhodně nebyla vytunelována“. „Nedošlo k žádnému odsunu aktiv. Chci podtrhnout, že ani nebyly vyplaceny žádné dividendy,“ pokračoval.
Jeho spoluobžalovaní Antonio (dříve Antonín) Koláček a Oldřich Klimecký se podle něj společně se zesnulým manažerem Lubošem Měkotou zasloužili o to, že z někdejšího socialistického podniku vznikla moderní a prosperující uhelná společnost. To, že se v několika letech podařilo mnohonásobně zvýšit hodnotu MUS, bylo podle Diviše výsledkem tvrdé práce, nikoliv nezákonného jednání.
„Tvrzení obžaloby o existenci organizované skupiny není pravdivé. Jedná se o výraznou abstrakci a chybnou interpretaci skutečných událostí. Jsem zcela přesvědčen, že MUS ani státu nevznikla z uvedených transakcí žádná škoda,“ uzavřel Diviš, který má vedle českého i švýcarské občanství a žije v Monaku. K dotazu soudu, čím se dnes živí, se nechtěl vyjádřit. Uvedl, že je bez zaměstnání.
Kraus: Management měl dostat medaili
Obšírně vypovídal i Petr Kraus, který je nyní předsedou představenstva firmy Newton Holding. „Nebyl jsem nikdy členem žádné organizované skupiny, nedával jsem žádné pokyny k nezákonným operacím, natož abych se z nich obohacoval,“ řekl k obžalobě. Management MUS by podle něj měl dostat medaili, ale namísto toho se dočkal stíhání. „Vyřizujeme si tady účty s těmi, kteří byli úspěšní,“ podotkl.
„Odmítám, že bych se svými spoluobžalovanými předem vymyslel a připravil jakýkoliv plán. Jediný plán, jaký jsem měl, bylo pokud možno úspěšně podnikat,“ konstatoval Marek Čmejla, další současný obyvatel Monaka a Krausův spolužák ze základní školy.
„Mostecká byla zkostnatělou a neefektivní společností, nutně potřebovala vnitřně restrukturalizovat. Permanentně nad ní viselo nebezpečí uzavření uhelných dolů, vlády preferovaly jádro,“ uvedl. Převod akcií do soukromých rukou byl podle něj správným krokem. „Jenom díky tomu MUS dneska existuje, zaměstnává tisíce lidí, platí daně a plní významnou úlohu v energetickém systému České republiky,“ řekl.
Soud v úterý dokončil výpovědi obžalovaných. Všichni využili svého práva a odmítli odpovídat na otázky soudního senátu či státního zástupce. Například Kraus to zdůvodnil mimo jiné tím, že od transformace MUS uplynula tak dlouhá doba, že si detaily nemůže pamatovat. Hlavní líčení bude do konce příštího týdne pokračovat prováděním důkazů shromážděných na elektronických nosičích.
Poškození chtějí přes 15 miliard, žalobci ale vyčíslili škodu jen na tři
Poškození v kauze MUS požadují po bývalých manažerech firmy přes 15 miliard korun. Nejvíc, téměř devět miliard, chce stát. „Na straně obžalovaných vzniklo bezdůvodné obohacení, neboť se jednalo o plnění z neplatného právního úkonu,“ uvedla zástupkyně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Tomášková. Devět miliard by měla pětice obžalovaných splatit společně.
Další peníze po nich chce společnost Czech Coal Services, tedy nový majitel Mostecké uhelné, který doly koupil. Podle advokáta firmy Petra Nevoly by jí obžalovaní měli zaplatit zhruba sedm miliard korun.
Obžalovaní však považují nároky za nepodložené a výpočty škody za nesmyslné. „Já mám velký problém logicky pochopit, jak ta škoda mohla vzniknout,“ prohlásil Čmejla. „Vydělali na Mostecké 15 miliard, já jsem od nich dostal pouze dvě. Tak mi řekněte, jak mám zaplatit škodu,“ podivoval se Koláček. „Ze strany Czech Coalu to považuji za nehorázné, o nějaké realitě nemůže být vůbec řeč,“ řekl Kraus.
Odlišný, podstatně nižší, výpočet škody předložilo soudu státní zastupitelství. „V obžalobě je vyčíslena škoda kolem tří miliard, to je závěr státního zastupitelství,“ uvedl státní zástupce Radek Bartoš. Čmejla ale tvrdí, že český stát neevidoval žádnou škodu, dokud nezačalo vyšetřování ve Švýcarsku.
Právě kvůli švýcarským rozsudkům může český soud předčasně skončit. Kraus si má podle švýcarského rozsudku odpykat 36 měsíců ve vězení, Koláček 52 měsíců. Vinnými z podvodu a praní špinavých peněz byli uznáni i ostatní manažeři, o výši jejich trestu však zatím Švýcaři pravomocně nerozhodli. Švýcarsko zablokovalo obviněným na účtech v přepočtu zhruba 13 miliard korun, podle nejvyššího soudu v Lausanne se Česko může o část peněz ucházet.
