Měli jsme dostat medaili, ne být stíháni, řekl jeden z obžalovaných v kauze Mostecké uhelné

Nahrávám video

Bývalý člen dozorčí rady Mostecké uhelné společnosti (MUS) Jiří Diviš i někdejší manažeři firmy Petr Kraus a Marek Čmejla u soudu popřeli tvrzení obžaloby, že byli při transformaci MUS členy organizované skupiny. Odmítli i obvinění z podvodu a zneužití obchodních informací. Poškození požadují po bývalých manažerech přes 15 miliard korun, z toho devět miliard žádá stát.

Petr Kraus podotkl, že vláda v roce 1999 prodala minoritní podíl státu v MUS, protože „se potřebovala zbavit horké brambory“. Jiří Diviš prohlásil, že stát tehdy vůbec neměl zájem podporovat uhelný průmysl, a dokonce činil kroky poškozující MUS. 

Prodej 46 procent akcií Mostecké uhelné společnosti firmě Investenergy schválila vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Podle státního zástupce zaplatila Investenergy za podíl penězi, které pocházely přímo z MUS, odkud je předtím údajně vyvedla pětice obžalovaných. Manažeři tak údajně způsobili státu škodu nejméně 3,2 miliardy korun. 

Diviš: MUS rozhodně nebyla vytunelována

„Prohlašuji, že se cítím být nevinen a nejsem si vědom, že bych se dopustil jakéhokoliv trestného činu. Popírám především to, že se v případě MUS jednalo o předem koordinovanou a plánovanou činnost několika osob, a to, že bych zakládal nějakou společnost s nekalými úmysly,“ vypověděl poradce a právník Diviš, který Investenergy zastupoval.

Mostecká uhelná společnost podle Diviše „rozhodně nebyla vytunelována“. „Nedošlo k žádnému odsunu aktiv. Chci podtrhnout, že ani nebyly vyplaceny žádné dividendy,“ pokračoval.

Jeho spoluobžalovaní Antonio (dříve Antonín) Koláček a Oldřich Klimecký se podle něj společně se zesnulým manažerem Lubošem Měkotou zasloužili o to, že z někdejšího socialistického podniku vznikla moderní a prosperující uhelná společnost. To, že se v několika letech podařilo mnohonásobně zvýšit hodnotu MUS, bylo podle Diviše výsledkem tvrdé práce, nikoliv nezákonného jednání.

„Tvrzení obžaloby o existenci organizované skupiny není pravdivé. Jedná se o výraznou abstrakci a chybnou interpretaci skutečných událostí. Jsem zcela přesvědčen, že MUS ani státu nevznikla z uvedených transakcí žádná škoda,“ uzavřel Diviš, který má vedle českého i švýcarské občanství a žije v Monaku. K dotazu soudu, čím se dnes živí, se nechtěl vyjádřit. Uvedl, že je bez zaměstnání.

Kraus: Management měl dostat medaili

Obšírně vypovídal i Petr Kraus, který je nyní předsedou představenstva firmy Newton Holding. „Nebyl jsem nikdy členem žádné organizované skupiny, nedával jsem žádné pokyny k nezákonným operacím, natož abych se z nich obohacoval,“ řekl k obžalobě. Management MUS by podle něj měl dostat medaili, ale namísto toho se dočkal stíhání. „Vyřizujeme si tady účty s těmi, kteří byli úspěšní,“ podotkl.

Bývalý manažer Mostecké uhelné společnosti Petr Kraus
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

„Odmítám, že bych se svými spoluobžalovanými předem vymyslel a připravil jakýkoliv plán. Jediný plán, jaký jsem měl, bylo pokud možno úspěšně podnikat,“ konstatoval Marek Čmejla, další současný obyvatel Monaka a Krausův spolužák ze základní školy. 

„Mostecká byla zkostnatělou a neefektivní společností, nutně potřebovala vnitřně restrukturalizovat. Permanentně nad ní viselo nebezpečí uzavření uhelných dolů, vlády preferovaly jádro,“ uvedl. Převod akcií do soukromých rukou byl podle něj správným krokem. „Jenom díky tomu MUS dneska existuje, zaměstnává tisíce lidí, platí daně a plní významnou úlohu v energetickém systému České republiky,“ řekl.

Bývalý manažer Mostecké uhelné společnosti Marek Čmejla
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Soud v úterý dokončil výpovědi obžalovaných. Všichni využili svého práva a odmítli odpovídat na otázky soudního senátu či státního zástupce. Například Kraus to zdůvodnil mimo jiné tím, že od transformace MUS uplynula tak dlouhá doba, že si detaily nemůže pamatovat. Hlavní líčení bude do konce příštího týdne pokračovat prováděním důkazů shromážděných na elektronických nosičích.

Poškození chtějí přes 15 miliard, žalobci ale vyčíslili škodu jen na tři

Poškození v kauze MUS požadují po bývalých manažerech firmy přes 15 miliard korun. Nejvíc, téměř devět miliard, chce stát. „Na straně obžalovaných vzniklo bezdůvodné obohacení, neboť se jednalo o plnění z neplatného právního úkonu,“ uvedla zástupkyně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Tomášková. Devět miliard by měla pětice obžalovaných splatit společně.

Další peníze po nich chce společnost Czech Coal Services, tedy nový majitel Mostecké uhelné, který doly koupil. Podle advokáta firmy Petra Nevoly by jí obžalovaní měli zaplatit zhruba sedm miliard korun. 

Obžalovaní však považují nároky za nepodložené a výpočty škody za nesmyslné. „Já mám velký problém logicky pochopit, jak ta škoda mohla vzniknout,“ prohlásil Čmejla. „Vydělali na Mostecké 15 miliard, já jsem od nich dostal pouze dvě. Tak mi řekněte, jak mám zaplatit škodu,“ podivoval se Koláček. „Ze strany Czech Coalu to považuji za nehorázné, o nějaké realitě nemůže být vůbec řeč,“ řekl Kraus.

Odlišný, podstatně nižší, výpočet škody předložilo soudu státní zastupitelství. „V obžalobě je vyčíslena škoda kolem tří miliard, to je závěr státního zastupitelství,“ uvedl státní zástupce Radek Bartoš. Čmejla ale tvrdí, že český stát neevidoval žádnou škodu, dokud nezačalo vyšetřování ve Švýcarsku.

Právě kvůli švýcarským rozsudkům může český soud předčasně skončit. Kraus si má podle švýcarského rozsudku odpykat 36 měsíců ve vězení, Koláček 52 měsíců. Vinnými z podvodu a praní špinavých peněz byli uznáni i ostatní manažeři, o výši jejich trestu však zatím Švýcaři pravomocně nerozhodli. Švýcarsko zablokovalo obviněným na účtech v přepočtu zhruba 13 miliard korun, podle nejvyššího soudu v Lausanne se Česko může o část peněz ucházet. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled