Oldřich Klimecký

Pražský městský soud nepravomocně uznal švýcarský rozsudek, který v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) uložil dvěma českým miliardářům propadnutí části majetku ve prospěch Švýcarska. U Marka Čmejly zahrnuje verdikt zhruba 5,2 miliardy korun, u Jiřího Diviše přibližně 915 milionů korun. Pražský soud tak vyhověl návrhům českého ministerstva spravedlnosti, respektive žádostem švýcarské strany. Pokud rozhodnutí nabydou právní moci, budou propadnutí majetku vykonatelná i na území České republiky.

Pražský městský soud uznal Antonia Koláčka a Oldřicha Klimeckého vinnými v kauze ovládnutí a privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS). Koláček byl odsouzen na 7,5 roku vězení a propadne mu několik set milionů korun z bankovních účtů. Bývalého generálního ředitele společnosti Oldřicha Klimeckého potrestal soud šesti lety vězení a propadnutím peněz zajištěných policií. Verdikt není pravomocný. Bývalí manažeři těžební firmy podle rozsudku způsobili státu podvodem škodu nejméně 2,3 miliardy, když vládě zatajili, že menšinový státní podíl v MUS kupují oni. Škodu mají uhradit. Muži vinu odmítají, proti verdiktu se obratem odvolali.

Bývalý manažer Mostecké uhelné (MUS) Antonio Koláček ve své závěrečné řeči u soudu ve čtvrtek uvedl, že při privatizaci těžební společnosti nezískal ani korunu navíc. Zdůraznil, že jeho úmyslem bylo zachránit MUS před zánikem a stabilizovat ji. Státní zástupce trvá na tom, že Koláček a někdejší generální ředitel MUS Oldřich Klimecký zneužili svého postavení k ovládnutí firmy a následně v roce 1999 podvedli vládu Miloše Zemana, která netušila, že jim prodává i státní menšinový podíl v těžební společnosti. Soud vyhlásí rozsudek 12. června.

Státní zástupce žádá pro někdejšího manažera Mostecké uhelné společnosti (MUS) Antonia Koláčka 7,5 roku vězení, propadnutí veškerého majetku a zákaz působení ve vedení firem. Pro dalšího manažera Oldřicha Klimeckého navrhl odnětí svobody od pěti do 7,5 roku. V úterý to uvedl v závěrečné řeči u pražského městského soudu. Obžaloba tvrdí, že manažeři MUS ovládli firmu jejími vlastními penězi a že při její následné privatizaci podvodně způsobili státu škodu ve výši přes dvě miliardy korun. Obsáhlé dokazování v kauze z 90. let v úterý soud dokončil po více než čtyřech letech od zahájení procesu.

Pražský městský soud pravomocně zastavil stíhání podnikatelů Marka Čmejly a Jiřího Diviše v případu Mostecké uhelné společnosti (MUS). Důvodem je jejich předchozí trest, který podezřelí dostali ve švýcarské větvi kauzy. Uvedl to server Aktuálně.cz. Se zbylými obžalovanými včetně manažera Antonia Koláčka bude české trestní řízení pokračovat.

Marek Čmejla a Jiří Diviš budou v Česku usilovat o zastavení svého trestního stíhání v kauze Mostecké uhelné. Důvodem jsou pravomocné podmíněné tresty, které jim v souvislosti se svojí činností v Mostecké uhelné udělily švýcarské soudy. Oznámili to pražskému městskému soudu, který pokračoval v projednávání obžaloby v případu údajného tunelování a podvodného ovládnutí firmy.

Ústavní soud zrušil české rozhodnutí o uznání švýcarského rozsudku nad exmanažerem Mostecké uhelné společnosti Petrem Krausem. Důvodem je porušení práva na soudní ochranu. Česká justice se dostatečně nevypořádala s tvrzením o možném porušení práva na tlumočení a překlad v soudním řízení ve Švýcarsku. Znovu musí rozhodnout Městský soud v Praze.

Bývalý manažer Oldřich Klimecký, kterého švýcarský soud odsoudil v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti za praní špinavých peněz, si už odpykává trest ve švýcarském vězení. Píšou o tom na svém webu Hospodářské noviny (HN). Odvolací soud v Bellinzoně podle deníku snížil jednaosmdesátiletému bývalému řediteli dolů trest z 36 na 18 měsíců vězení. Po Petru Krausovi je Klimecký druhým manažerem, který nastoupil do vězení. Kauzu řeší i české soudy, soudkyně rozprostřela další zasedání na období do prosince příštího roku. Chce jednat ve čtvrtletních intervalech, a to po jednom týdnu vždy v březnu, květnu, září a prosinci, zjistil deník z aplikace infoSoud.

Bývalí ministři kabinetu současného prezidenta Miloše Zemana si ve čtvrtek u pražského městského soudu nevzpomněli na to, že by viděli zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o privatizaci Mostecké uhelné společnosti (MUS). Expremiér Vladimír Špidla, europoslanec Ivan David i současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský uvedli, že závěry reportů v době rozhodování o prodeji menšinového státního podílu v MUS neznali. Bývalí členové vlády v případu svědčili již dříve, ve čtvrtek se vyjadřovali pouze k odtajněným zprávám.

Někdejší ministr práce a pozdější premiér Vladimír Špidla ve středu u soudu uvedl, že hlasoval pro přímý prodej státního podílu Mostecké uhelné společnosti (MUS), protože na rozdíl od veřejné soutěže zaručoval zachování pracovních míst v těžební firmě. Stát si sice podle svědka Špidly teoreticky mohl menšinový podíl v MUS ponechat, výhodnější ale bylo zbavit se odpovědnosti. Prodej akcií jednomyslně schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Někdejší manažeři firmy čelí obžalobě z toho, že vládu podvedli, protože kabinet nevěděl, že 46procentní podíl prodává jim a že za něj bude zaplaceno penězi pocházejícími ze samotné MUS.

Bývalý člen představenstva Mostecké uhelné společnosti (MUS) Petr Pudil svědčil u Městského soudu v Praze proti svému někdejšímu spojenci a bývalému manažerovi MUS Antonínu Koláčkovi v kauze privatizace uhelné společnosti. Pudil u soudu prohlásil, že ho Koláček ani další obžalovaní neinformovali o tom, že jsou skutečnými vlastníky firmy, která doly ovládla. Podle Koláčka jde o lež.

Na svobodě zatím mohou zůstat tři z pěti bývalých manažerů Mostecké uhelné, které chtěl poslat za mříže švýcarský soud. Uspěli s odvoláním – nikoli proti verdiktu o vině, nýbrž proti výši trestu. Federální soud vrátil jejich případ nižší instanci k novému projednání, napsal Deník N. Dvou dalších Čechů odsouzených v téže kauze – Antonia Koláčka a Petra Krause – se ale rozhodnutí netýká.

Švýcarský federální soud v novém řízení o výši trestu uložil v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) třem českým podnikatelům vězení v délce od 36 do 46 měsíců. O rozsudku informoval na svém webu švýcarský list La Liberté. Podle Deníku N jde o zmírnění trestů o měsíce. Muži se proti verdiktu mohou odvolat.