Bývalý člen představenstva Mostecké uhelné společnosti (MUS) Petr Pudil svědčil u Městského soudu v Praze proti svému někdejšímu spojenci a bývalému manažerovi MUS Antonínu Koláčkovi v kauze privatizace uhelné společnosti. Pudil u soudu prohlásil, že ho Koláček ani další obžalovaní neinformovali o tom, že jsou skutečnými vlastníky firmy, která doly ovládla. Podle Koláčka jde o lež.
Pudil svědčil v kauze Mostecké uhelné: Nikdo nevěděl, že Koláček je za firmou Appian
Události: V kauze MUS vypovídal u soudu podnikatel Petr Pudil (zdroj: ČT24)
Někdejší Koláčkův spojenec Petr Pudil nyní stojí za firmou, která u soudu s obviněnými v kauze MUS uplatňuje šestimiliardovou škodu. „Stali jsme se civilním účastníkem trestního řízení, a to byl v podstatě moment, (…) kdy jsme se poprvé dozvěděli, že existovala nějaká struktura firem, která tak nějak podivně kontrolovala MUS,“ uvedl Pudil u soudu.
Podle Pudila nebylo známé, že právě Koláček stojí za firmou Appian coby novým vlastníkem dolů. Také podle svých slov neznal podrobnosti o transakcích přes švýcarské účty.
„Nikdy v životě jsem nezažil tak silnou falešnost a prolhanost. V podstatě pan Pudil říká, že všechno, co dělal, jsem mu já diktoval,“ reagoval Koláček na výpověď svého někdejšího spojence.
Obžalobě v Česku čelí vedle Koláčka také Marek Čmejla, Jiří Diviš a Oldřich Klimecký. Stíhání dalšího obviněného manažera Petra Krause pražský městský soud zastavil.
Prodej 46 procent akcií Mostecké uhelné společnosti firmě Investenergy schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Podle obžaloby zaplatila Investenergy za podíl penězi, které pocházely přímo z MUS, odkud je předtím údajně vyvedla pětice obžalovaných. Manažeři tak prý způsobili státu škodu nejméně 3,2 miliardy korun. Obžalovaní to popírají.
Manažerům hrozí v Česku až desetileté vězení. Stát se k trestnímu řízení připojil jako poškozený. Náhrady se domáhá i následnická společnost Czech Coal Services, která žádá 7,2 miliardy korun.
Soud v týdnu projednával také zprávy Bezpečnostní informační služby, které k Mostecké uhelné společnosti v době privatizace dostala k dispozici vláda. Podle obhájců ze zpráv plyne, že vláda v době prodeje minoritního podílu znala jak důležité skutečnosti o vlastnické struktuře MUS, tak otázky možného původu kupní ceny.
Zlom podle BIS nastal ještě před prodejem státního podílu. „V materiálu zaslaném vládě v květnu 1998 byl podrobně popsán scénář tzv. nepřátelského převzetí, který se naplnil. V době, kdy měla vláda možnost ovlivnit vývoj situace, nechala věcem volný průběh,“ píše se v dokumentu tajné služby z roku 1998. Státní zástupce Radek Bartoš tvrdí ale pravý opak než obhajoba: „Rozhodně z těchto listin vláda nemohla zjistit, kdo stojí za společností Invest energy ani kdo stojí za společností Appian.“
Soud bude pokračovat v dubnu příštího roku, do té doby by se mimo jiné prezidentská kancelář měla vyjádřit k tomu, zda u soudu bude schopen jako svědek vystoupit tehdejší premiér a nynější prezident Miloš Zeman.