Státní zástupce žádá pro někdejšího manažera Mostecké uhelné společnosti (MUS) Antonia Koláčka 7,5 roku vězení, propadnutí veškerého majetku a zákaz působení ve vedení firem. Pro dalšího manažera Oldřicha Klimeckého navrhl odnětí svobody od pěti do 7,5 roku. V úterý to uvedl v závěrečné řeči u pražského městského soudu. Obžaloba tvrdí, že manažeři MUS ovládli firmu jejími vlastními penězi a že při její následné privatizaci podvodně způsobili státu škodu ve výši přes dvě miliardy korun. Obsáhlé dokazování v kauze z 90. let v úterý soud dokončil po více než čtyřech letech od zahájení procesu.
Žalobce žádá pro Koláčka z kauzy Mostecké uhelné 7,5 roku. Dokazování skončilo po více než čtyřech letech
Koláček a Klimecký spáchali podle státního zástupce Radka Bartoše jednak podvod, jednak trestný čin zneužití postavení v obchodním styku. „Obžalovaní se tu chválili, jak zachránili Mosteckou uhelnou společnost. (…) Tyto skutečnosti nepovažuji za rozhodné pro posouzení věci. Primárně jim šlo o vlastní obohacení,“ konstatoval. Koláčka pokládá za vůdčí osobnost trestné činnosti. Zákaz činnosti ve statutárních orgánech firem a propadnutí majetku ale navrhl i u Klimeckého.
„Obžalovaní odčerpali z MUS peníze pod záminkou zhodnocení v zahraničí. MUS si tak skrytě koupili převážně za její vlastní peníze. Zdánlivá legalita jednotlivých toků nevylučuje jejich protiprávnost při vzetí všech okolností do úvahy. Své jednání zastírali složitou strukturou subjektů v zahraničí,“ popsal Bartoš. Zdůraznil, že trestní odpovědnost obžalovaných není promlčená.
K návrhům trestů státní zástupce řekl, že zohlednil dosavadní bezúhonnost obžalovaných a také to, že od spáchaných skutků uplynul delší čas. Za přitěžující okolnosti naopak označil to, že muži páchali trestnou činnost ze ziskuchtivosti a po předchozím uvážení.
Bartoš trvá na tom, že manažeři Koláček, Klimecký, Jiří Diviš, Marek Čmejla a Petr Kraus vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS. Poté údajně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Výši škody původně obžaloba stanovila na 3,2 miliardy korun, v úterý ji státní zástupce na základě znaleckého posudku k ceně menšinového podílu nově vyčíslil na zhruba 2,38 miliardy.
„Investenergy se prezentovala jako švýcarská investiční a poradenská společnost. Nebyla to ale společnost významných švýcarských poradců a investorů, byl to projekt pánů Koláčka a Klimeckého,“ prohlásil Bartoš. Koláček se hájí mimo jiné tím, že v souvislosti s MUS nebyl nikdy nikdo okraden. Už dříve upozornil na to, že stát do roku 2011 neevidoval v souvislosti s MUS žádnou škodu. Tlak na kriminalizaci exmanažerů podle něj vyvinuly až Věci veřejné pod vedením Víta Bárty.
Svědčil i Miloš Zeman
Prodej státního podílu v MUS firmě Investenergy schválila jednomyslně v červenci 1999 vláda pozdějšího prezidenta Miloše Zemana. Investenergy podle státního zástupce hradila podíl penězi, které pocházely přímo z uhelné společnosti, odkud je předtím obžalovaní vyvedli. Manažeři popírají, že vládě zatajili, že skutečným nabyvatelem akcií budou oni a že za podíl zaplatí penězi z této těžební společnosti, kterou skrytě ovládli. Stát podle nich věděl, komu prodává, respektive ho to nezajímalo, protože se chtěl podílu zbavit.
Mezi svědky v hlavním líčení dříve vystoupil i tehdejší prezident Miloš Zeman a řada bývalých ministrů jeho vlády včetně současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského či expremiéra Vladimíra Špidly.
Zeman u soudu prodej státního podílu hájil. MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví. Exministr průmyslu Miroslav Grégr, který prosadil přímý prodej státního podílu místo soutěže, uvedl, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a obžalovanými manažery. Připustil ale, že v kuloárech nebylo žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy.
Státní zástupce v úterý vystoupení některých bývalých členů Zemanova kabinetu zpochybnil. „V době výpovědi byli ještě veřejně činnými osobami, a je tedy logické, že své tehdejší rozhodnutí obhajovali. Při hodnocení některých výpovědí je k tomu třeba přihlížet,“ poznamenal.
Posledním obžalovaným v české větvi kauzy je bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora, a to za přijetí úplatku. Státní zástupce pro něj dnes navrhl trest pod polovinou sazby, která činí pět let, peněžitý trest 4,5 milionu korun a zákaz činnosti ve státní správě.
Českému stíhání původně čelilo osm lidí, manažer a miliardář Luboš Měkota však v roce 2013 zemřel a stíhání bývalého lobbisty a obchodníka se zbraněmi Pavla Musely obviněného z podplácení žalobce přerušil ze zdravotních důvodů. Obžaloba tak mířila na šest lidí. Stíhání Krause, Čmejly a Diviše ale soud postupně zastavil, protože si začali odpykávat tresty uložené již dříve ve švýcarské větvi kauzy. Kraus ve Švýcarsku nastoupil do vězení, Čmejla s Divišem tam nakonec dostali podmínky a peněžité tresty.